Jsou české dálnice drahé oprávněně?

Proč stojí české dálnice i třikrát tolik co v západní Evropě? Zeptali jsme se majitele stavební firmy, jak to na stavbách chodí.
Jsou české dálnice drahé oprávněně?

Není žádným tajemstvím, že kilometr české dálnice stojí několikanásobně více, než na kolik vyjde kilometr dálnice v zemích na západ od nás. Argumentem ze strany státu a velkých stavebních společností bývá, že nelze srovnávat dvě stavby, jelikož se staví v jiných podmínkách, jsou jiné výkupní ceny pozemků, na každé dálnici je jiný počet mostů, tunelů apod.

Argumenty, které se zdají být do značné míry rozumné, pak ale ubíjí skutečnost, že jsou státy, kde lze postavit pobřežní dálnici, na které nejsou jednotky, ale desítky mostů, tunelů apod. za méně než naše silnice. Výkupní ceny pozemků jsou na západ od nás také vyšší a hodinová cena práce lidí a strojů je na západě také výrazně vyšší.

Navíc neobstojí ani argument, že by české dálnice a silnice byly kvalitnější. Používané technologie jsou přinejlepším stejné a navíc není nic neobvyklého, že na rok staré silnici jsou již informativní tabule o nerovnostech.

Zeptali jsme se tak majitele jedné společnosti, jehož stroje a zaměstnance si najímají při stavbách dálnic a silnic velké společnosti, jaký je postup práce u nás a v Německu.

Z pochopitelných důvodů zachováme na přání majitele jeho anonymitu a nesdělíme ani jméno společnosti. Zveřejnění těchto údajů by pro kontrakty této firmy mohlo být likvidační.



Kde všude jste se podílel na stavbě dálnic?

Naše společnost pracovala na stavbách silničních a železničních koridorů u nás, na Slovensku a v Německu. V současnosti pracujeme na výstavbě železničních koridorů na Slovensku.

Jak se stavební společnosti dostanou k těmto zakázkám?

Zde bych podotkl, že získání zakázky je poměrně jednoduché a transparentní. Nesetkal jsem se v dosavadní praxi, že by pro získání zakázky bylo třeba někde podsunout obálku. Stavební společnosti pracují na tom principu, že si značnou část techniky a pracovních sil pronajímají externě. Sami vlastní jen malou část toho, co na stavbách lze potkat. Nemusí tak platit za lidi a techniku v době, kdy by ji nebyli schopni využít.

Stačí se velké stavební společnosti ozvat a pokud máte co nabídnout, jistě vás přijmou.

V médiích se občas objeví nespokojení majitelé středně velkých stavebních firem, kteří jsou často nespokojeni s tím, že byli z výběrového řízení vyloučeni, protože nemají dostatek vlastní techniky. Když si techniku pronajímají i velké společnosti, jaký je v tom pak rozdíl?

Bohužel o této problematice mnoho nevím. Myslím si ale, že často jde o to, že menší společnosti sice také nevlastní veškerou potřebnou techniku, ale na rozdíl od těch velkých společností nemají v době výběrového řízení tuto techniku ani nasmlouvanou.

Můžete to upřesnit?

Velké stavební společnosti s tou naší uzavřou smlouvu, např. na jeden rok s tím, že po tuto dobu od nás budou odebírat stavební práce. Ne vždy jsou definovány podmínky zcela přesně, ale stavební společnost má díky této smlouvě zajištěno, že pokud získá zakázku, má dostatek své a nasmlouvané techniky pro stavbu, což u menších firem neplatí. Ty si pronajímají externí techniku až po získání zakázky. Mám za to, že to bude tedy zásadní rozdíl. Ovšem nikdy jsem se podobných konkurzů neúčastnil a nechci tedy zacházet do detailů o kterých moc nevím.

Jsou platby při stavbě dálnic u nás vyšší než v jiných státech?

Takto to nelze brát. Platby v Německu byly vyšší než u nás nebo na Slovensku, ale na druhou stranu se platby vždy pohybují okolo částek, za které si mohou pronajímat danou techniku i běžní lidé. Pokud stojí u nás hodina práce bagru pro lidi okolo 700 Kč/h, pak platí stavební společnosti podobnou částku. Pokud stojí hodina práce bagru pro běžné lidi v Německu 50 eur, pak platí stavební společnost zhruba tuto částku. Platby jsou tak v Německu vyšší, ale odpovídají cenám tamního trhu.

Jak jste za práci placeni? Je tento systém stejný u nás a v zahraničí?

Se stavební společnosti máme uzavřenou smlouvu o poskytnutí stavebních prací na určité období. Společnost nám oznámí kde budeme pracovat a navezeme tam techniku. Poté nám platí pouze za hodinu práce stroje, případně lidí. Někdy se stane, že stavební společnost naše služby nepotřebujeme a tak, i když máme uzavřenou smlouvu, nemáme zakázky. V takovém případně nedostáváme samozřejmě nic.

Tento postup je stejný všude a u všech stavebních společností. Oni mají zajištěno, že když bude třeba, tak mají techniku a více oni nepotřebují.

Na jakých pracích se při výstavbě podílíte?

Disponujeme lehčí a střední technikou, takže si nás stavební společnosti pronajímají na odkryv zeminy před zahájením stavby, pak na dokončovací práce, kdy se lokálně upravuje terén, na výkopové práce, kdy je např. třeba dělat kanalizace u silnic, nakládku zeminy na nákladní vozy apod.

Je nějaký rozdíl v těchto činnostech v rámci jednotlivých zemí?

Ne, postupy jsou v podstatě totožné. Diametrální rozdíly jsou někde jinde.

Jak to myslíte?

Jde např. o to, že se u nás při stavbě silnic extrémně plýtvá s prací pronajaté techniky. V Německu se kopne do země až v okamžiku, kdy je zcela zřejmé, že to kopnutí bude definitivní. U nás je rozdíl ten, že jedno místo často upravujeme během týdne i pětkrát, protože pokaždé přijde jiná parta inženýrů, kterým se úprava, kterou nařídila parta předešlá, nelíbí.

Často se u nás také stává, že se zemina odveze, pak se naveze, pak se opět odveze a zase naveze.

Nesmyslů a opakovaných prací je u nás výrazně více než v Německu. Tam jsme se s podobným stavem sice také setkali, ale šlo výhradně o situaci, kdy se pracovalo podle špatné dokumentace. Ovšem vždy šlo o maximálně jednu opravu. U nás často strávíme týden nad tím, že sklon svahu vedle silnice není oku lahodící, a tak se stane, že se několikrát mění výška svahu a to často o pár centimetrů nahoru a dolů.

Jde prostě o plýtvání a rozmar těch, kteří rozhodují o tom, co a kdo bude na stavbě dělat.

Myslíte, že je v tom úmysl?

Řekl bych že částečně ano.

Některé práce jsou totiž velmi nenáročné např. na spotřebu strojů. Pokud se k takové práci dostanete, máte samozřejmě zájem aby trvala co nejdéle, protože zisk je pak výrazně větší. On je velký rozdíl, zda s bagrem jen tak jezdíte po rovince a sundáváte pěti centimetrovou vrstvu hlíny při minimální spotřebě, nebo musíte do náročného terénu, kde je spotřeba násobně vyšší.

Navíc je velmi zvláštní, že opakované a dle mého názoru nesmyslné úpravy, se odehrávají jen u nás a na Slovensku. Pokud by se tak stalo jednou, může to být náhoda, ale s tímto se setkáváme v podstatě denně.

Takže se přípravné práce v podstatě dělají dvakrát?

To zase ne, ale tak jeden a půl krát.

Každopádně i zde jdou vidět vazby některých malých společností našeho typu a lidí odpovědných za vlastní práce na stavbě. Protože se k určitým typům práce dostane na daném úseku vždy jen vybraná firma.

Chcete říci, že se platí, aby firma měla lehčí práci?

To jsem neřekl a osobně jsem se s tím ani nesetkal. Tedy s požadavkem na peníze, abychom měli lehčí práci. Ale jak jsem již řekl. Je zvláštní, že některé práce dělají jen některé stroje některých společností a to i přesto, že třeba jiné stroje ten den stojí a nemají co dělat.

Na druhou stranu jste placen od hodiny, takže i nesmyslná práce je pro vás zdrojem financí a když té nesmyslné práce bude více, stavba bude trvat déle a vy budete mít déle výdělek.

Ano, to máte pravdu.

Je např. možné, aby stavební společnost zaplatila za něco co neuděláte? Nabízí se otázka, zda je možné si např. vyfakturovat více hodin, než kolik reálně odpracujete.

To je také specifikum české výstavby. V Německu, obrazně řečeno, za vámi pořád někdo stojí a nepřidá vám ani minutu práce navíc. Možná jsou zde odpovědní lidé placeni i za to, kolik dokáží z dopředu stanované ceny ušetřit.

U nás s tím problém není žádný. Jednoduše se zajde za místním šéfem a domluví se nějaká hodina navíc, kterou nám připíše. Pokud pak máme na stavbě 6-7 strojů a měsíčně tak získáme třeba 100 hodin navíc je to již zajímavá částka. Pak k tomu připočítejte častokrát dvakrát opakovanou práci na jednom místě. A když si uvědomíme, kolik je takových společností jako jsme my na této jedné stavbě...

Jsou při stavbách u nás ještě nějaké další odlišnosti vůči Německu?

Nevidím příliš detailně do pozadí financování dálnic, ale mám pocit, že díky tomu, že stavební společnosti vůči sobě nesoupeří o zakázky, ale v podstatě si je na střídačku rozdělují, mohou si dovolit tak vysokou cenu za kilometr. Státu pak ani nezbude, než tuto nabídku přijmout, protože se silnice stavět musí a jiní zájemci nejsou.

Pak stojí tedy kilometr dálnice určité peníze a připadá mi, že když je na vlastní výstavbu daného kilometru určeno např. 200 mil. Kč, tak se musí prostavět. Je jedno jak, ale nějak ano a to i když by mohl stát o pár milionů méně.

Dají se stavět české dálnice levněji?

Z pohledu práce, kterou přímo vykonává naše firma, určitě ano. Při stavbě u nás děláme o nějakých 20 až 40 procent více práce než v Německu a přitom se jedná o stejnou činnost. Hovořím hlavně o platbách za neuskutečněné hodiny, za nesmyslnou a opakující se práci apod. Minimálně tady je velký prostor pro úsporu.

Zda jsou náklady při vlastní pokládce povrchů silnic, případně ceny materiálů, apod. nadhodnoceny, to nedokáži přesně říci. Ale nemyslím si, že by stav o kterém hovořím byl na jiných úsecích jiný.

Když o těchto praktikách víte, proč s nimi nejdete třeba na policii?

Byl bych bez zakázek a v oboru bych si v podstatě neškrtl. Museli bychom se přeorientovat na práce pro lidi a ne pro tento typ firem. Ovšem zakázky při stavbě dálnic a koridorů jsou samozřejmě velmi lukrativní. Přeci jenom, pokud odvedeme určenou práci dobře, víme zcela jistě, že při dalším projektu budeme mít opět co dělat. A je určitě lepší být tři měsíce na jednom místě a mít jednu dlouhou zakázku, než čekat na dvoře ve firmě, kdy se ozve někdo z běžných lidí, abychom mu vykopali něco na zahradě.

Děkuji Vám za rozhovor.

 

Patřičný závěr z těchto informací si každý z vás jistě vyvodí sám...

bazar

MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2009
Stav: 66 564 km
Cena: 163 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2012
Stav: 34 034 km
Cena: 290 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2003
Stav: 173 744 km
Cena: 100 000 Kč
MINI Mini 1,6
Rok výroby: 2007
Stav: 97 288 km
Cena: 250 000 Kč
MINI Countryman 1,6
Rok výroby: 2013
Stav: 47 983 km
Cena: 378 000 Kč
MINI Mini 1,4
Rok výroby: 2009
Stav: 156 911 km
Cena: 130 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Fiatu Fullback: Převlečené Mitsubishi se jeví jako správná volba

Fiat Fullback

Fiat se po vzoru Renaultu a Mercedesu také rozhodl nabízet pracovní pickup, který původně pochází z úplně jiné dílny. A rozhodl se více než správně, protože Fiat Fullback alias Mitsubishi L200 je vynikajícím pracovním pickupem. V terénu má dost potence a na silnici dostatek kultivovanosti.

dnes | Jiří Švamberk | 1 příspěvek
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

17.  8.  2017 | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků