V rámci kampaně za bezpečnější silnice již tradičně nechybí ani video s citlivými záběry z dopravních nehod.
Se zvýšeným provozem na českých silnicích roste také počet rizikových úseků, které jsou místem častých dopravních nehod s mnohdy fatálními následky. Zkušenosti z vyšetřování těchto nehod ukazují, že mnohým střetům vozidel šlo zabránit, pokud by řidiči uzpůsobili jízdu situaci na vozovce a zbytečně neriskovali. A právě na chování v rizikových úsecích se nyní s osvětou zaměřují i experti z Platformy VIZE 0 a Asociace Záchranný kruh.
Nejvíce rizikové úseky s častými nehodami jsou dnes označeny dopravním značením, které upozorňuje řidiče na často zrádné či nepřehledné místo. Bohužel poměrně velkou roli při zmíněných dopravních nehodách sehrává také celková kvalita pozemních komunikací, která zaostává v porovnání s jinými vyspělými zeměmi.
„Světové ekonomické fórum pravidelně zveřejňuje žebříček kvality silnic a Česká republika je v něm bohužel na nelichotivém 76. místě. Když to převedeme na Evropu, tak jsme devětadvacátí ze čtyřiceti hodnocených států. To je smutným faktem,“ říká Bc. Roman Budský BA (Hons), MBA, předseda expertní rady Platformy VIZE 0.
Rozhodně to však neznamená, že by tento fakt měl jakkoliv ospravedlnit často velmi riskantní jednání řidičů motorových vozidel za volantem při jízdě právě takto označeným rizikovým úsekem. Statistika nehodovosti, která čerpá z dat Policie ČR potvrzuje, že při letošních dopravních nehodách z titulu nepřiměřené rychlosti, nesprávného předjíždění či jízdě na nesprávné straně vozovky (tedy i vyjetí do protisměru) mělo za následek ztrátu 184 lidských životů.
Jeden příklad za všechny
Jeden z mnoha příkladů rizikového úseku se nachází na silnici I/6 vedoucí z Prahy přes Karlovy Vary až do Chebu. Právě v blízkosti Karlových Varů umožňuje povrch a tvar komunikace s dlouhými táhlými zatáčkami za ideálních podmínek poměrně rychlejší jízdu. Řidiči však často neodhadnou své možnosti a aktuální stav silnice v kombinaci s počasím, což je následně příčinou častých vážných dopravních nehod.
„Řidiči tam nedodržují maximální povolenou rychlost 90 km/h, v dnešní době tam máme sníženou rychlost na 70 km/h za mokra, a přesto se tam jezdí velmi rychle. Pak se ale viníci nehod nemohou divit, že zdejší zatáčky, které jsou velmi táhlé, je vynesou nebo dostanou smyk a potom už se vozidlo na mokré silnici chová jako na ledě,“ potvrzuje častou praxi na tomto rizikovém úseku plk. Mgr. Pavel Žíha, vedoucí Odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje.
Snížení celkového počtu dopravních nehod na rizikových úsecích lze částečně dosáhnout technologickým řešením, což se potvrdilo právě na zmíněné silnici I/6. V jednom místě byla silnice opatřena speciálním červeným protiskluzovým povrchem, což ke snížení počtu nehod přispělo. Chystá se zde také další úprava povrchu tzv. mikrokobercem, který způsobuje zvýšenou hlučnost ve voze a poukazuje tak na možné nebezpečí. Nikdy však tyto bezpečnostní prvky v konstrukci komunikace nenahradí zodpovědnější chování řidičů za volantem.
„Jízda v rizikových úsecích bude nebezpečná do té doby, dokud řidiči nebudou schopni rozeznat v takovém místě vyšší míru nebezpečí a ohleduplně nepřizpůsobí jízdu dané situaci. Uvědomme si konečně, že silnice auto neřídí. A nehody se nestávají samy od sebe. Pouze čekají, až je někdo přivolá a vezmou si, co uznají za vhodné. Žádná výmluva na kvalitu silnice, špatné dopravní značení nebo viditelnost už na tom vůbec nic nezmění,“ připomíná závažnost tématu Lukáš Hutta, výkonný manažér Asociace Záchranný kruh, stojící za kampaní Ty to zvládneš – Setkání s realitou.