Na závodech se většinou hraje o desetinky sekund, my si střihli soutěž v lovení desetinek litru benzinu ze spotřeby. Japonský čtyřválec strčil do kapsy diesely i hybridy.
Stejně jako vloni sezvala Mazda české a slovenské motoristické novináře na akci Power Eco Race. Jde o závody na běžných silnicích, ale trochu jiné a bezpečnější, než by si nezasvěcený jedinec mohl myslet. Nejde o rychlost, ale o co nejnižší dosaženou spotřebu na vytyčené trati. Mazda tak šikovně využije soutěživost motoristických pisálků k ukázce toho, co umí její vylepšený revoluční motor, kombinující principy naftových a benzinových jednotek.
Start a cíl se nachází v nádherném zámečku Chateau Kotěra nedaleko Kutné hory. Tento architektonický skvost si nechala postavit rodina Mandelíků, která vlastnila například cukrovar v Ratboři, elektrárnu v Kolíně a mnoho dalších nemovitostí v okolí. Od roku 2004 probíhala rekonstrukce a zbytky vnitřního vybavení zde vkusně doplnil dobový nábytek významných umělců ze začátku 20. století – Loose, Janáka, Prutschera, Mosera, Jurkoviče a dalších.
Před zámkem jsou již vyrovnané naše závodní stroje, osazené modernizovaným motorem e-SkyActiv X. Čtyřválec se svíčkou řízeným kompresním zapalováním dostal v letošním roce upravenou hlavu a písty, jiné časování ventilů a snížený kompresní poměr, dále se Mazda zaměřila na úpravu 24V mild-hybridního systému. Minulý ročník závodu se jel s původní verzí motoru, a i když je profil trati jiný, srovnání loňských a letošních výsledků bude jistě zajímavé. Na místě je také konkurence ve formě kolegů novinářů – samí ostří hoši s chladnou hlavou, planoucím srdcem a lehkou nohou na plynu, bažící po trofeji pro vítěze. Tou je designová forma na bábovku.
Pravidla jsou jasná: zajet předem danou trať s co nejnižší spotřebou postupně v Mazdě 3 s manuálem, poté CX-30 s automatem a nakonec s tím samým modelem s manuální převodovkou. Výsledek se počítá jako průměr všech tří jízd, ale to není celé. Překročíte časový limit 20 minut? Penalizace. Přesáhnete maximální povolenou rychlost, kterou hlídá GPS modul? Penalizace. Nezastavíte na stopce? Opět mínusové body. Hlídat si všechno najednou nebude legrace.
3... 2... 1... Start! Teď hlavně pomalu
Je odstartováno. Vyrážím na trať, vedoucí silničkách a vesničkách v okolí Ratboře s manuální Mazdou 3 a hned po rozjezdu se na ukazateli spotřeby objevují dvouciferné údaje. Jen nepanikařit, ono to půjde. Loňský vítěz zajel závod za 5,1 litru na sto, tak si tuto hodnotu dávám do hlavy jako referenční. Po krátkém klesání spotřeba padá k šesti litrům, ale v následujícím stoupání už Mazda ukazuje o litr více. Musíme na to chytře. Snažím se o co největší plynulost, uchovávám si rychlost v zatáčkách a pokud to okolní provoz umožňuje, vyhýbám se zastavování a rozjezdům.
Spotřeba klesá k pěti litrům, už jsem klidnější, ale určitě to jde lépe. Po silnici se šinu maximálně osmdesátkou a to ještě z kopce, nepřekračuji dva tisíce otáček a snažím se, aby ukazatel okamžité spotřeby nalevo od centrálního budíku osciloval mezi aktuální průměrnou spotřebou a nulou. Do cíle nakonec dojíždím s 4,7 litru na sto a soudím, že pomohlo i vypnutí klimatizace ještě před startem. Dle upocenosti kolegů, přijíždějících po mně, evidentně nejsem sám, koho to napadlo, a jeden z konkurentů si dokonce sklopil i zpětná zrcátka kvůli omezení aerodynamického odporu.
Stále za méně, ale ne dost
Druhá jízda v CX-30 s automatem probíhá v pořádku, žádné drama. Převodovka řadí velmi inteligentně a při takto klidné jízdě se nevydává do vysokých otáček až na situace při jízdě do kopce. V takových případech se snažím její iniciativu korigovat řazením nahoru za pomoci pádel pod volantem, vespod má tento motor síly dost. V samotném závěru jízdy mi božstva nízké spotřeby sesílají dárek ve formě fekálního vozu, šinoucího se čtyřicítkou. V jeho aerodynamickém a pachovém pytli dojíždím do cíle se 4,4 l/100 kilometrů – na automat to jde.
Zocelen předchozími dvěma jízdami vyrážím na poslední erzetu v CX-30 s manuálem, trať už znám, takže vím, kde není nutné brzdit a jak se dá který úsek projet. Těsně před cílem přichází zrada – železniční přejezd, šraňky dole, plán stihnout jízdu do limitu dvaceti minut bere za své. I tak jsem v cíli se spotřebou lehce nad čtyři litry. Uf.
A vítězem se stává... Já tedy ne.
Z většiny kolegů padají při následné debatě výrazně nižší údaje o dosažené spotřebě, než jsem měl já. Ale třeba mi ještě pomohou jejich penalizace, uvidíme. Výsledková listina je ale nekompromisní, po započtení všech „penclí“ pro každého účastníka jsem devátý ze sedmnácti účastníků.
Vítěz zaslouženě získal trofej s údajem 4,1 l/100 kilometrů. Sláva mu a poklona před motorem e-SkyActiv X. V takto extrémním režimu, který jsme každý zavedli na svých jízdách, ho sice nikdo kromě penzistů provozovat nebude, ale je zajímavé vidět, že „to jde“ a oproti starší verzi lze reálně dosáhnout celkem významné úspory.
Spravit si chuť vyrážím v doprovodu kolegy na orientační závod po okolí v elektrické Mazdě MX-30. Prokousáváme se úkoly, hezky jeden po druhém. Dojet na stanoviště dle instrukcí z papírového itineráře – najít lahev s GPS koordináty, vyfotit se před sochou bezhlavého sv. Jana Almužníka, sebrat listí v daném místě z památných stromů... Trasa nás postupně vede na zajímavá místa, například do pivovaru v Malešově. Zdejší vynikající piva jsou vařena bez filtrace a pasterizace, podnik se navíc nachází v areálu historické tvrze. Určitě doporučujeme zajet si sem na výlet a vzít si několik vzorků v PET lahvích.
Dále nás instrukce vedou do dančí obory Švadlenka u zámku Roztěž, kde máme za úkol vyfotit daňka. K jeho lákání bohužel nepomohla ani instalace aplikace se zvuky pro vábení zvěře a jejich hlasitá reprodukce skrze bluetooth a audiosystém vozu. Snaha improvizovat a předstírat daňka za pomoci paroží z větví také nenese kýžené ovoce, takže míříme na další štaci, kde musíme poznat malebnou zříceninu letohrádku Belvedér a kaple sv. Jana Křtitele u obce Vysoká, v jejíž blízkosti se nachází pětadvacetimetrová rozhledna.
Bohužel ani v orientačním závodu se na nás neusmálo štěstí, úkoly jsme splnili všechny, ale se spotřebou 17 kWh/100 km nemáme šanci. Nicméně okolí Kutné hory je velmi zajímavý kraj a návštěvu výše zmíněných pamětihodností vřele doporučujeme. Tak zase za rok a třeba s ještě nižší spotřebou.
Japonskou automobilku založil v roce 1920 Jujiro Matsuda. Název se někdy odkazuje na jeho jméno, jindy na perského boha Ahura Mazda.
V roce 1979 vstoupil do Mazdy Ford, který postupně navyšoval a prodával svůj podíl. Dnes ale vlastní už malou část společnosti.
Mazda MX-30 • Mazda2 • Mazda3 • Mazda6 • Mazda CX-3 • Mazda CX-30 • Mazda CX-5 • Mazda MX-5