S novým Jeepem Wrangler v terénu: Pořád nejlepší kabrio na světě!

Jeep Wrangler patří k hrstce relativně dostupných aut, se kterými si můžete troufnout i na opravdu těžký terén. I tak se ale s každou další generací snaží dostat do výběru širší skupiny zákazníků, a přestože jsou ty nejdrsnější podmínky stále jeho prioritou, hlásá o sobě, že se výborně hodí i do města. Chápu to a potvrzuji. Nikdy jsem ve městě nezažil větší pohodu než s off-roadem na pořádných gumách, protože neřešíte obrubníky, díry v silnici a podobně. Budíte respekt a místo k zaparkování vždycky dříve nebo později najdete. Takže žádné výmluvy!

Nový Jeep Wrangler přijíždí na český trh. Na kolik vyjde terénní ikona?

Daniel Fuglevič

Český trh

Wrangler byl, je a ještě dlouho bude autem, které má tolik potenciálu, že vyšplhá snad každý kopec. Jeep jej přitom považuje za SUV, což je v porovnání s oplastovanými masovkami s předním pohonem, které si tak také říkají, celkem vtipné. Je to legenda, u níž snadno nabudete dojmu, že je tady od nepaměti, model jako takový se však začal vyrábět teprve v roce 1986 a aktuálně přichází na český trh jeho čtvrtá generace.

Nesahejte na tradici!

Vzhledově se nezměnil, neumím si ale představit člověka, kterému by to vadilo. Novinku poznáte třeba podle LED světlometů, denního svícení v blatnících, jinak tvarovaného předního nárazníku nebo více skloněného předního okna, které lze stále vyklopit dopředu. U dvou- i čtyřdveřového provedení je stále možné demontovat boční dveře, sundat střechu (soft-top i hard-top) a vytvořit tak nejlepší kabriolet na světě. Nedělám si legraci, na otevřený Wrangler prostě nic nemá!

Pravda, i on se musel přizpůsobit evropským emisním normám, což znamená, že už jej pohánějí pouze čtyřválcové motory. Šestiválec Pentastar se pod jeho kapotu sice stále montuje, my si ale musíme nechat zajít chuť. Jedinou možností volby je nová 8stupňová automatická převodovka (dříve Wrangler používal pětikvalt) a v závislosti na verzi se liší i pohon všech kol. Pokud máte zálusk na výbavu Rubicon, dostanete i lepší čtyřkolku.

Z výrobní linky sjel poslední Jeep Wrangler JK. Takto probíhala jeho výroba

Jan Mička

Zajímavosti

Právě Rubicon, navíc v krátkém provedení, které prostě zbožňuji, jsem krátce vyzkoušel v rámci tiskovky v Motorlandu Bělá pod Bezdězem. Jak funguje na denní bázi, zjistíme později, dnes jezdíme v lese. Jeho vlastnosti nezlepšíte pouhým otočením kolečka a zůstává pravdou, že při nesprávném zacházení jej můžete rychle odstavit. Ale díky bohu za auta, u kterých musíte nad něčím alespoň trochu přemýšlet!

Roli auta pro denní používání má nejblíže Sahara, kterou poznáte podle 18palcových kol nebo lakovaných blatníků. Je to prostě větší stylovka. Její čtyřkolku Jeep značí Command-Trac, má redukci s převodovým poměrem 2,72:1, nezávislé zavěšení náprav a stálý převod 3,45 pro benzinovou a 3,73 pro vznětovou variantu.

Auto funguje jako 100procentní zadokolka (2H), čtyřkolka s automaticky přiřaditelným předním pohonem (4H Auto), plná čtyřkolka (4H Part-Time) a jako čtyřkolka s redukcí, která vám pomůže plíživým tempem sjíždět svahy a stejně tak i s jejich vyjížděním. Jedna Sahara na silničních gumách k dispozici byla, tu si ale necháme na jindy.

Kdo s koho? Jeep Trackhawk si to rozdal s Wranglerem. Ve spotřebě!

Jakub Havlíček

Video

Je to totiž Rubicon, který platí za strop mezi sériovými Wranglery, co se terénních schopností týče. Jeho čtyřkolka Rock-Trac má vedle redukce s převodovým poměrem 4,0:1 a robustnějších náprav také elektronické závěry předního a zadního diferenciálu a odpojitelný přední stabilizátor pro zvětšení dráhy pérování a zajištění kontaktu kol s podkladem i v krkolomnějších situacích.  

Spolehněte se i na interiér omyvatelný proudem vody, vůči kterému je chráněn i displej infotainmentu. Hodí se to pro případ vniknutí nečistot zvenku, ale také pokud se někomu z posádky udělá v terénu zle. Což v situacích, kdy Wrangler sjíždí z příkrého svahu a vy visíte v bezpečnostních pásech, není zase tak těžké vyvolat.

K akci připravit

„Zašpérovaný“ podvozek a suchý asfalt nejdou dohromady. Jednak byste pořádně nezatočili, a když už by se vám to povedlo, odnesly by to nejmíň poloosy. Na kamenitém podkladu zastavuji, řadím neutrál, pořádnou pákou vedle voliče automatu zapínám redukci, zamykám zadní diferenciál a s krátkým Rubiconem vyrážím rovnou do lesa.

Tento Jeep Wrangler vzdává hold vozu ze seriálu M*A*S*H. Vznikne 10 kusů

Jakub Havlíček

Zajímavosti

Vznětový čtyřválec 2.2 CRD, který nahradil dříve používanou čtyřválcovou dva-osmičku, s redukcí reaguje už ve chvíli, kdy se na pedál plynu jenom podívám. Držet se můžu pouze auta jedoucího přede mnou, i jeho střecha se už ale ztratila kdesi pod kopcem a mně nezbylo, než prubnout první sjezd „na blind". Jakkoliv to vypadalo dramaticky, ve skutečnosti to byla pohoda, protože stačilo pouze držet směr a trefit se mezi stromy na listím pokrytou lesní stezku. Nestíhám, kolegové mi ujíždějí, kličkovanou ale zvládám a snažím se vnímat práci podvozku.

Nikdo nemohl čekat, že si pro nás Jeep připraví nepřekonatelné podmínky, což dokládá i rosničkově zelený Renegade Trailhawk, který se mě drží bez ztráty kytičky. Jeho řidič se i méně nadřel, protože mezi stromy v rukou volant tolik nehonil díky kratšímu řízení. „Tady mu poodjedu,“, řekl jsem si před zlomem a zavěšen v pásech sjíždím šnečím tempem sráz s vyhloubenými dírami pro zkoušku křížení náprav. Ani to moc neházelo, a to tlačítko s nápisem Sway Bar (odpojení předního stabilizátoru), které najdete hned vedle zámku diferenciálů, nepřišlo ke slovu. Renegade stále ve zpětném zrcátku...

Nový Jeep Wrangler na hromadě fotek. Rám zůstal, dostane i hybridní pohon

Radek Pecák

Premiéry

Mezi stromy se znova plazím zpět k vrcholu a s vědomím rezerv daných nájezdovými úhly (36,4°vpředu, 25,8°vzadu, přejezdový úhel 25,8°) a čtvrtmetrovou světlou výškou si s ostrými přechody nedělám starosti. Mířím k dalšímu klesání, kde zkouším pomocníka pro sjíždění svahů. Výsledek? Pohyby asi po deseti centimetrech, drsné zásahy ABS a kdoví čeho všeho. Na suché hlíně asi zbytečnost, ale uznávám, že na kluzkém a sypkém podkladu systém najde uplatnění.

Následný boční náklon nebyl ani tak zkouškou toho, co všechno Wrangler dokáže, ale spíše ukázkou velikosti řidičových koulí, protože jste bočními koly klidně mohli vyjet až na hranu a auto se drželo klopenky jako přilepené. Ani další křížení náprav, kde bylo dokonce slyšet, jak pracuje karoserie na rámu, vracák v hlubokém písku a brod, jehož hloubka ani vzdáleně nedosahovala limitu brodivosti (760 mm), vozu nedělají problém a než si stíhám uvědomit, co jsme spolu úplném v klidu projeli, jsem zpátky na začátku.

Příště zvednout laťku?

Co jsem si z této jízdy odnesl? Zejména fakt, že se v terénu nevyplatí nikam spěchat, je dobré předvídat (třeba že auto před vámi může do cesty svalit obrovský šutr) a zacházet s technikou tak, abyste ji neopatrností nezničili. Nemyslím si, že by se Wrangler nadřel nebo byl choulostivý, spíše upozorňuji na fakt, že je potřeba jej po návratu do „civilizace“ nutné přepnout do silničního režimu, což se v době blbuvzdorných SUV už nevidí.

Jsem rád, že taková auta stále jsou a že Wrangler zůstává věrný tradicím. Má rám, bytelné nápravy, redukci, nájezdové úhly, se kterými by klidně mohl jezdit po schodech, a rozhodně se nebojí ušpinit. A když už na něco takového dojde, opláchnete jej hadicí. Je to terénní nezmar, jehož limity jsou posazeny mnohem výše, než se běžný řidič odváží zajít, a zároveň nejvíc cool kabrio, jaké znám. A když to vezmu do důsledku, vlastně ani nemá přímou nemá konkurenci.