Jedno kolo v „Disneylandu“.

Je pravdou, že evropský fanda motoristického sportu toho příliš mnoho neví o tom, jak se vlastně závodí za „velkou louží“. Přenosy sportovních stanic sice dokáží přiblížit průběh, a to především závodů série CART nebo NASCAR, nicméně tu pravou atmosféru nedokáže u televizoru divák nasát.
Jedno kolo v „Disneylandu“.
Možná je to tím, že zde není příliš prostoru pro názory či postřehy jezdců, kteří se utkávají zejména na superrychlých oválech tamnějších tratí. Nedá se tak vlastně ocenit, jak obtížné je vlastně ono obyčejné kroužení dokola.

Abyste si dokázali udělat malý obrázek o tom, co vlastně závodění na oválu znamená, dejme slovo jednomu z účastníků formulové série IRL (do které patří i slavná Indy 500), jímž není nikdo jiný, než velezkušený Scott Goodyear. Okruhem, o kterém bude řeč, je pak floridský WALT DISNEY WORLD SPEEDWAY, který se vyznačuje, na rozdíl od většiny ostatních rychlostních oválů, trojúhelníkovým tvarem a jak o ní Scott prohlásil, patří mezi jednu z psychicky i fyzicky nejnáročnějších v celém seriálu.

Cílová rovinka tohoto jednomílového oválu není díky tvaru trati příliš dlouhá a proto jezdci nepřináší příliš mnoho oddechu. Ihned za ní následuje zatáčka číslo jedna, do které se najíždí rychlostí kolem 290 km/hod. Zde se příliš neubírá plyn a rychlost vozu je kontrolována přibrzďováním levou nohou. Na nových pneu můžete začít zpomalovat velmi pozdě, téměř až v jedné třetině oblouku. Musíte ale zavčas zvládnout snížení rychlosti na zhruba 250 km/ hod, abyste vzápětí na výjezdu dokázali akcelerovat na nějakých 265 km/hod.

Následující zatáčku číslo dvě neuvidíte na žádné jiné trati a ze všeho nejvíc připomíná horskou dráhu. Nájezd je klasický, zhruba rychlostí 290 km/hod , ovšem v okamžiku, kdy minete vrchol zatáčky, začíná se oblouk pěkně utahovat. Od tohoto okamžiku máte pocit, že vám dráha stále utíká. V této zatáčce nesmíte udělat chybu a minout správný bod, v němž míjíte vnitřek oblouku. Pokud se vám to nepovede, nezbude než v druhé polovině ubrat plyn, čímž ovšem ztrácíte rychlost v zatáčce číslo tři a vzápětí i na cílové rovince. V druhé polovině zatáčky se velmi rychle blížíte k bílé vnější ochranné zdi a toto je zkouška nervů, protože zbytek oblouku jedete takřka paralelně ve velmi těsné blízkosti u ní. Úsek mezi zatáčkou dvě a tři se pak nedá vlastně ani nazvat rovinkou, vůz se zde totiž pohybuje prakticky z oblouku do oblouku. V okamžiku, kdy projedete cílem, máte za sebou jednu míli a vše začíná nanovo.

Velmi důležité pro tuto trať je nastavení pérování a tlumičů, protože v první zatáčce jsou drobné nerovnosti, způsobující určitou nestabilitu vozu. Druhá zatáčka je na tom podobně a pokud navíc přičteme její nezvyklý tvar plus odstředivou sílu téměř 4.7g je jasné, že ztráta kontroly nad vozidlem díky nesprávně nastavenému podvozku není tou nejpříjemnější věcí. S extrémy vyskytujícími se na trati pochopitelně souvisí i nastavení spoilerů, kde je nutno zvýšit o něco více přítlak i za cenu ztrát rychlosti na přímých úsecích.

Je celkem logické, že chování vozu se mění průběžně během závodu v důsledku opotřebení pneumatik i úbytku paliva. S tím vším je však nutno počítat a nastavení vozu postupně z kokpitu upravovat. I když se jedná pouze o seřiditelné stabilizátory a možnost přesunování malého závaží ze strany na stranu, je možno chování vozu celkem úspěšně optimalizovat. Přesto je však toto “ladění“ jen zlomek toho, na co musím myslet během celého závodu, uzavírá úvahu Scott Goodyear.

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

TEST Jeep Compass 2,0 MultiJet: Horal mezi praktičtějšími crossovery

Jeep Compass 2,0 MultiJet

Nový Jeep Compass chce na rozdíl od hranatého předchůdce více cílit na městské zákazníky a bodovat svým stylem. Přesto mezi konkurenty zůstává drsnější variantou.

12.  12.  2017 | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

10.  12.  2017 | David Rusol | 32 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Renault Espace 1.8 TCe (minitest)

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 13 příspěvků