Jak to bude vypadat na českých silnicích po 1. červenci?

Snad každý již ví, že od 1. července začne platit novelizovaný zákon o provozu na pozemních komunikacích, který pro řidiče přináší asi nejvíce změn v historii samostatné České republiky. Nový měsíc je tady již za 14 dní, a tak se pojďme zkusit seriozně zamyslet nad tím, co všechno se může úderem prvního červencového dne stát.
Jak to bude vypadat na českých silnicích po 1. červenci?

Články o novém zákonu o provozu na pozemních komunikacích se na našich stránkách staly za poslední rok jakýmsi koloritem. Bohužel i přesto, že jsme mnohé jeho prvky opakovaně kritizovali a důrazně varovali před jejich možnými neblahými následky, zákon 1. července vstupuje v platnost v jen nepodstatně pozměněné podobě. S tím už dnes nic nenaděláme, a tak nebudeme hořekovat nad tím, že jistě dobrý úmysl ministerstva dopravy šlo naplnit mnohem lepšími skutky. Místo toho se zkusíme podívat na to, jaký vývoj situace na českých silnicích může tak trochu „zpackaný“ zákon způsobit. Možných scénářů je několik, které odpovídají různému vývoji zejména v těchto oblastech: bezpečnost provozu/nehodovost, chování řidičů (tedy jejich slušnost, ohleduplnost apod.) a dodržování dopravních předpisů/respektování dopravního značení. Někteří mezi tyto tři věci kladou rovnítko, žádná přímá uměra mezi nimi ale neexistuje. Co všechno tedy může novela přinést?


1. Úderem prvního července se všichni začnou chovat vzorně a budou striktně dodržovat dopravní předpisy

Extrémně nepravděpodobná varianta. Její naplnění by vyžadovalo předpoklad, že čeští řidiči se dnes na silnicích chovají jak utržení ze řetězu, a to jen proto, že nemají důvod bát se jakéhokoli postihu. Obojí můžeme vyloučit, většina českých řidičů jsou bezesporu slušní a odpovědní lidé a již dnešní tresty za porušování pravidel jsou velkou hrozbou. Samotné finanční pokuty jsou na evropské poměry velmi vysoké. Za kdejaký přestupek u nás dostanete pokutu okolo 1 000 Kč, což představuje cca 7% průměrné hrubé mzdy v ČR. To by např. v Rakousku znamenalo „běžnou“ pokutu ve výši okolo 170 €, což je naprosto nemyslitelné. Např. má poslední nepozornost v Rakousku znamenala pokutu 20 € za překročení povolené rychlosti o 27 km/h, v Německu je situace podobná a průměrná mzda je zde ještě výrazně vyšší (promítnuto zpětně skrze průměrnou hrubou mzdu byste za podobné překročení rychlosti v ČR měli zaplatit okolo 160 Kč, abyste byli potrestáni tak jako rakouský řidič. Směšné? Pro Rakušany zjevně ne. Nechávám k zamyšlení...). Jistě bychom našli „horší“ země, najít však takovou, kde byste dostali relativně tak vysoké pokuty za nevelké přestupky jako u nás, to by už dalo trochu práce. Navíc je zde hrozba „třikrát a dost“, tedy odebrání řidičského průkazu za tři velké dopravní přestupky (jízda na červenou, předjíždění na plné, velké překročení povolené rychlosti, menší nehoda apod.), což je velmi přísný ekvivalent bodového systému.

Prakticky s jistotou tak můžeme řici, že skokově se u nás se začátkem července nestane vůbec nic, rozhodně ne zásluhou samotného zákona.

2. Okamžitě se nestane nic, ve střednědobém časovém horizontu ale budou řidiči slušnější a ohleduplnější

Značně nepravděpodobná varianta. Od nového zákona lze očekávat leccos, jen ne to, že na silnice přinese zlepšené chování řidičů jako takové. Právě to je podle nás potřeba nejvíce, dosáhnout toho jakoukoli represí je ale nemyslitelné. Na to mají vliv úplně jiné faktory, slušné řidiče je třeba vychovávat a díky práskajícímu biči nad hlavou se ještě z nikoho slušňák nestal. Nechme si zajít chuť, pro podobný vývoj by bylo zapotřebí něčeho úplně jiného.


3. Situace se přinejmenším nezhorší, většina z nás ale přijde do pár let o řidičský průkaz

Nepravděpodobná varianta. S tímto názorem se setkávám poměrně často, podobný vývoj ale neočekávám. Především si myslím, že většiny řidičů se všechny nová úprava vůbec nedotkne, pokud by tomu bylo naopak, zákon by musel být změněn (k čemuž doufám beztak dojde). Smyslem každé podobné úpravy je usměrňovat „zlobivou menšínu“, ne omezovat nějak se chovající většinu. Opak by ostatně ani nebyl v souladu se základními principy svobody a demokracie. Vývoj se může takovým směrem ubírat (body za špatné parkování nebo jakékoli porušení povolené rychlosti jsou naprostý nesmysl, který bude tento trend podporovat), situace ale tak daleko snad zajít nemůže.


4. Z českých silnic se pro řidiče stane peklo na zemi

Teoreticky možná, ale nepříliš očekávatelná varianta. Vývoj tímto směrem je závislý především na činnosti policie, nový zákon jí dává do rukou část moci soudní, což zní v roce 2006 neuvěřitelně, ale je to tak. Pakliže se policie rozhodne tu být ne proto, aby chránila a sloužila, ale proto, aby zastrašovala a trestala, může se spolehnout na bohatou oporu v zákoně. Věřme v soudnost policistů a doufejme, že vedení policie i jednotliví policisté nepochopí nový silniční zákon jako příležitost „konečně tady udělat pořádek“ a budou jí chápat jako podporu prevence a možnost zamezit opravdu nebezpečnému chování. Věřím a doufám, opak by mě ale nepřekvapil.


5. Okamžitě se nezmění nic, ve střednědobém časovém horizontu ale budou řidiči stále více dodržovat dopravní předpisy a respektovat dopravní značení

Jedna z možných variant. V tomto směru nelze od nového zákona očekávat okamžitý účinek, nad dvanácti body začnou řidiči přemýšlet jakmile si uvědomí, jak snadno je mohou nastřádat. A to se pravděpodobně stane s první či druhou pokutou. Právě zde by se mohl projevit psychologický účinek nové formy bodového systému. Ta dosavadní byla sice do značné míry přísnější, ale mnozí řidiči sotva věděli, že exsituje a ti zbylí netušili, jaký je stav jejich „konta“. Nový zákon je značně medializován a snad i lépe administrativně zajištěn, stav bodového konta by měl nad každým varovně viset. Řidiči tak mohou postupem času věnovat stále větší pozornost dopravnímu značení. To je na jednu stranu dobře, na druhou stranu je otázkou, do jaké míry je tento stav slučitelný se zdejším dopravním značením, které je mnohdy nedomyšlené, neadekvátní či jinak nesmyslné. Další otázkou je, zda takový stav přinese pozitivní efekt v bezpečnosti provozu jako celku, k čemuž dostaneme v následující „vizi“.


6. Zlepší se respektování dopravního značení a dopravních předpisů, bezpečnost provozu se ale nezlepší nebo v dlouhodobém horizontu dokonce zhorší

Poměrně často zmiňovaná verze. Na první pohled nedává smysl, hned na ten druhý je ale všechno jasné. V krátokodobém a střednědobém časovém horizontu se bodový systém takový, jaký je nastaven u nás, může projevit pozitivně – část nenapravitelných řidičů může pod hrozbou velkého postihu začít „sekat dobrotu“ a nezpůsobovat na silnicích nebezpečné situace. Pakliže by ale zákon v současné podobě přetrval i do dalších let, stejná hrozba se začne vznášet nad většinou řidičů, kteří budou s rostoucím bodovým stále více přemýšlet nad tím, jak neposrušit to či ono a méně nad tím, jak jezdit opravdu bezpečně. Je zcela bez diskuse, že vystresovaný řidič = nebezpečný řidič bez ohledu na to, zda drodržuje dopravní předpisy nebo ne. A těžko si za volantem představit větší stresový faktor než hrozbu ztráty řidičského průkazu a následně možná i práce apod., obzvláště za situace, kdy dotyčný vlastně nedělá nic špatného. Zde opět záleží na přístupu policie, zda se svěřenými prostředky bude zacházet s citem. Pakliže se budou body rozdávat za špatné parkování v přeplněné Praze nebo jízdu rychlostí 95 km/h po okresce, pak jejich „udělování“ ztratí jakýkoli pozitivní význam. A může se pak klidně stát, že se policisté budou radovat nad výsledky akce Kryštof 138, kdy nějaký přestupek spáchá jen každý padesátý řidič, silnice ale budou ve skutečnosti mnohem nebezpečnější.

Oklikou se tím dostávám k tomu, že nebezpečné chování na silnici není promítnutelné do žádného jednotlivého přestupku nebo skupiny přestupků, spočívá ve špatném chování jako takovém (neohleduplnost, nevstřícnost, naschvály, neschopnost, neznalost atd.), které je do značné míry nepostihnutelné. Tyto nešvary budou pro policii vždy těžko viditelné a jejich odstranění je možné skrze osvětu, prevenci apod., ne skrze represi. Na to zde ale jak ministerstvo, tak policie kašle – mohou se ohánět tím či oním, ale je to málo, velmi málo. Za minimum bych považoval možnost odmazání části „trestných bodů“ za různé kursy, školy smyku apod. tak, jako je tomu v Německu. Ale nemáme zde ani toto minimum...


7. Nezmění se vůbec nic

Po mém soudu nejpravděpodobnější varianta. Přesněji řečeno: něco se jistě změní, všechny výše zmíněné faktory se mohou do jisté míry projevit, žádný z nich ale nevystoupí do popředí natolik, aby přinesl jakoukoli viditelnou změnu. K tomuto závěru mě vede především mnoho výše zmíněného:

  • většina řidičů jezdí již dnes přinejmenším normálně a klíčové předpisy nejsou masivně porušovány
  • často zmiňovaná rychlost je u nás dodržována běžným způsobem – nemalá část řidičů překračuje limity o cca 20 km/h, což je jakýsi evropský standard, větší porušení jsou poměrně výjimečná.
  • současné postihy za porušení pravidel jsou přísné jak případě jednotlivých, tak opakovaných excesů; bodový systém zohledňuje navíc pouze nesmysly (špatné parkování apod.), které nemají s bezpečností provozu přímo žádnou spojitost.
  • jsem přesvědčen, že drtivá většina řidičů dostává pokuty v tak dlouhých časových rozestupech (nebo jí dokonce nedostali nikdy), že jim jakkoli změněná forma postihu může být ukradená. Sám najezdím i přes 100 tisíc km za rok a nemohu říci, ze bych jezdil s očima na tachometru nebo úzkostlivě dodržoval úplně každý předpis. Přesto v průměru nedostanu ani jednu celou pokutu za rok.

Pokud se nezmění přístup policie, samotný zákon nepřinese žádnou zásadní změnu. Ostatně, exempla trahunt – mým druhým domovem je Rakousko, kde byl bodový systém zaveden loni koncem léta. Dodnes jsem si nevšiml žádné změny v chování kohokoli. Pravda, situace v Rakousku je trochu jiná než u nás, místní pohodovost dopravy ale nespočívá v tom, že by se všichni chovali jako beránci, ale spíše v tom, že je doprava zbavena všemožných extrémů (od extrémně pomalých aut až po extrémně rychlé řídiče). Ale obecně si s rychlostními limity (do oné „neextrémní míry“) nadále nikdo hlavu příliš neláme a policie si ani nesnaží hrát na to, že 150 km/h na dálnici je pro lidstvo velká hrozba.

Malá poznámka na závěr: Tímto vlastně neříkám nic převratného, podobná úprava má mít přirozeně za cíl vyhnat ze silnic „ty špatné“ a pokud to bude dělat a „nás“ se nedotkne, je to v pořádku. Ano, mělo by to tak být, těžko ale přistoupím na tvrzení, že veškeré zlo na našich silnicích je jakýsi tucet špinavců, se kterým je třeba zatočit. Více či méně časté nebezpečné chování je jistě rozšířenější jev, nespočívá ale v porušování rychlosti apod. Tím se opět dostávám k argumentaci z bodu 6. – toto nebezpečné chování je těžko odhalitelné a tím těžko postižitelné. Na koho tedy nový zákon dopadne a co způsobí? Právě to se pokoušíme odhadnout v tomto zamyšlení, možností je jak vidíte celá řada...

Na předcházejících řádcích jsme se pokusili nastínit sedm možných situací, které mohou nastat po 1. červenci letošního roku. Máme bujnou fantazii, jistě nás ale mnoho možností ani nenapadlo. Pakliže máte jakýkoli jiný pohled, uvítáme jej v diskusi pod článkem; až čas nám ukáže, která prognóza nejlépe vystihla realitu.

Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

včera | David Rusol | 25 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Minitest Renault Espace 1.8 TCe

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 10 příspěvků
TEST Volkswagen Polo 1.0 TSI Highline – Golfův revír

Volkswagen Polo 1.0 TSI

Segment malých vozů pomalu dorůstá modely nižší střední třídy. Nový Volkswagen Polo je toho důkazem, z vyšších tříd si navíc půjčil i několik užitečných technologií.

7.  12.  2017 | Jan Mička | 30 příspěvků