Kapitoly článku:
Zemní plyn
Využití značných rezerv zemního plynu na světě podporuje i aspekt jeho dlouhodobé dosažitelnosti. Mercedes E 200 NGT postavený na základě modelu E 200 KOMPRESSOR s bivalentním pohonem má k dispozici čtyřválcový motor o výkonu 120 kW/163 k spalující zemní plyn nebo bezolovnatý benzín kvality super. Samozřejmě plní i limity ekologické normy EU 4. Při jízdě na zemní plyn se emise CO2 oproti spalování benzínu snižují o více než 20 procent. Dojezd tohoto vozu s bivalentním pohonem je asi 300 kilometrů v režimu se zemním plynem plus dalších 700 kilometrů v režimu používající jako palivo benzín. Vzhledem k různým podpůrným programům je cena zemního plynu v Německu asi poloviční vzhledem k bezolovnatému benzínu Super. Na území Německa je k dispozici téměř 500 stanic pro čerpání zemního plynu.
Zemní plyn, jehož značné množství při těžbě ropy zcela bez užitku vyhořívá, by bylo možné přímo na místě přeměnit na tekuté energeticky vysoce kvalitní palivo GTL (gas-to-liquid). Tento proces se již začíná uplatňovat a dá se předpokládat jeho další rozšíření. DaimlerChrysler tuto cestu spolu s partnery z petrochemického průmyslu podporuje.
Biogenní paliva
Ještě výhodnější ve smyslu stálé mobility se může ukázat využití biogenních paliv (BTL – biomass-to-liquid). Při jejich výrobě se biomasa zpracovává beze zbytku. V motoru během hoření vzniká pouze tolik oxidu uhličitého, kolik ho rostliny během svého růstu absorbovaly ze vzduchu. Bilance CO2 je tak vyrovnaná a atmosféra není zatěžována jeho dalším nárůstem.
V roce 2003 představil koncern DaimlerChrysler první syntetické palivo pro naftové motory na světě vyrobené z biomasy, které může být přidáváno do dnes používaných paliv. V současnosti probíhají testy, zda je možné toto palivo tankovat v jeho čisté formě. Biogenní paliva jsou bez síry a bez aromátů a díky jejich definovatelnému složení se u nich dají získat potřebné vlastnosti. To umožňuje sladění paliva s optimálním průběhem jeho vyhořívání.
Hybridní pohon - důležitý mezičlánek
Hybridní automobily využívající pro jízdu jak spalovací motor tak elektromotor mohou v rámcových podmínkách na některých trzích získat v dohledné době solidní postavení. DaimlerChrysler spatřuje v hybridní technologii důležitý mezičlánek na cestě k technologii palivových článků představující vzdálený cíl strategie pohonu.
Od osmdesátých let minulého století postavil DaimlerChrysler více než dvacet prototypů s hybridním pohonem. Na tokijském autosalonu v říjnu 2003 byla představena studie automobilu F 500 Mind. Kromě řady dalších inovací přišla tato studie s výkonnou kombinací naftového motoru V8 a elektromotoru, která umožnila až o 20 procent nižší spotřebu než vykazuje porovnatelný motor CDI. Obdobně řešený pohon použil Mercedes-Benz ve studii Vision Grand Sports Tourer.
Další variantu hybridního pohonu realizoval Mercedes-Benz u vozu Třídy S. Pod jeho kapotou pracují dva elektromotory společně s benzínovým šestiválcem. V tomto případě se jedná o první hybridní vůz na světě používající pohon zadních kol.
Dalším příkladem je Dodge Ram Hybrid sloužící nejen jako vozidlo, ale díky vestavěnému generátoru může být současně i mobilní stanicí dodávající elektrický proud. Například je tak umožněno využívat elektrické nářadí i na odlehlých stavbách nezávisle na elektrické síti.
DaimlerChrysler nabídne svým zákazníkům vozy s hybridním pohonem za předpokladu, že jejich jízdní dynamika, komfort a radost z jízdy budou realizovatelné za konkurenceschopné ceny. Přitom je nutné, aby jejich spotřeba byla nižší, než u srovnatelných naftových motorů CDI.
Palivové články – pohon budoucnosti
Palivové články dávají dlouhodobě nejlepší možnost zajistit bez kompromisů mobilitu vozidel aniž by zatěžovaly naše životní prostředí. Tato technologie využívá čistý vodík nebo jeho nositele a pracuje tedy zcela bez škodlivin: elektrickou energií získanou reakcí vodíku s kyslíkem je napájen hnací elektromotor. V tomto procesu vzniká jako vedlejší produkt pouze vodní pára, takže automobil poháněný palivovými články je provozován zcela bez škodlivých emisí (ZEV – Zero Emission Vehicle). Kromě toho má pohon palivovými články asi dvojnásobnou účinnost než motor benzínový.
DaimlerChrysler hraje ve vývoji technologie palivových článků významnou roli. Již počátkem devadesátých let minulého století pracovali jeho výzkumníci a inženýři na praktickém využití této slibné technologie. Pro účely vývoje aplikace palivových článků na cestě k sériové výrobě tohoto netradičního pohonu bylo dosud postaveno dvacet studií a prototypů.
Se studií „Natrium“ připravenou značkou Chrysler v roce 2001 přišel DaimlerChrysler s inovační a výrazně nekonvenční cestou přepravy vodíku pro pohon palivových článků: v minivanu se vodík získával průběžně z bílé soli – natriumbórhydridu.
S vozem NECAR 5 postaveným na základě Mercedesu Třídy A, který je poháněn palivovými články napájenými vodíkem vyrobeným z metanolu přímo na palubě, vytvořil v roce 2002 jízdou ze San Franciska do Washingtonu pozoruhodný traťový rekord. Prokázal tak, jak velký potenciál technologie palivových článků nabízí.
Testy palivových článků
Od roku 2003 už pohon palivovými články u koncernu DaimlerChrysler opustil ryze výzkumné stadium. Automobily vybavené touto technologií vznikají v podmínkách blížících se sériové výrobě. Jejich základ tvoří Mercedes-Benz Třídy A. 60 exemplářů typu „F-Cell“ je podrobováno praktickým testům u zákazníků v USA, v Evropě, Japonsku a Singapuru. DaimlerChrysler tak udělal další krok k vyzrálosti technologie pohonu, se kterou se počítá pro blízkou budoucnost.
V deseti evropských městech (Amsterdam, Barcelona, Hamburg, Londýn, Luxemburg, Madrid, Porto, Reykjavík, Stockholm a Stuttgart) již jezdí denně v linkovém provozu třicet autobusů poháněných palivovými články. Ještě letos k nim přibudou další tři v australském Perthu. Od roku 2001 rozváží zasilatelská firma Hermes-Versand z Hamburgu balíky vozem Sprinter osazeným palivovými články. Testovací praxí prochází v USA u firmy UPS Dodge Sprinter poháněný energií reakce vodíku s kyslíkem, po Berlíně jezdí pět Mercedesů Třídy A „F-Cell“ ve vozovém parku spolkového kancléře a ve firmách Telekom a BEWAG.
Koncem roku 2004 už bude pro koncern DaimlerChrysler sbírat v běžném provozu zkušenosti přes sto vozů s touto avantgardní technologií. Než se ale stane pohon palivovými články dostupným pro každého, je třeba zabezpečit potřebné palivo vytvořením jeho funkční infrastruktury. To vyžaduje celosvětovou angažovanost a spolupráci všech zainteresovaných partnerů.