Jak se dnes jezdí v Rumunsku?

Do Rumunska? Do té špinavé země, kde vám místní vozovky zničí vůz, kde budete okradeni? To vše je tak trochu omyl...
Seznam kapitol
  1. Silnice, řidiči, policie a vozový park
  2. Čerpací stanice, zážitky z jízdy, co Rumunsko nabízí?, shrnutí

Když na sebe zbytečně neupozorňujete, můžete v Rumunsku strávit příjemnou dovolenou; zvláště pokud vás už nudí davy Čechů, které potkáváte v Itálii nebo v Chorvatsku na každém kroku. Tento článek vás seznámí s Rumunskem očima řidiče, který ho teď v létě procestoval; možná vás i inspiruje k podobné cestě.

Rumunské silnice

Při překročení srbsko-rumunských hranic jsem čekal to, před čím mě každý varoval – rozbité silnice anebo na první pohled vyspravované, ale se záludnou dírou na každém kilometru. Realita byla taková, že i na málo frekventované silnici, odkud jsem přijížděl, bylo pár záplat, ale jinak mi to připomínalo českou silnici II. třídy, tedy nic, na co bych nebyl zvyklý. Než jsem dojel do prvního většího města, vozovka se zúžila a podél ní se pilně pracovalo na jejím rozšiřování a výměně asfaltu.

Jediné, co mi vadilo, byly okamžiky, kdy se vlivem dopravního omezení auto dostalo do kolony a muselo zastavit. To se pak kolem zástupu aut najednou vynoří různí prodejci, kteří vás nutí si koupit skleničky, šátky, chtějí vám směnit peníze – pak pomůže jen zavřít okýnka, zamknout se uvnitř vozu, kroutit hlavou a rezolutně gestikulovat.

Při průjezdu po hlavních tazích narazíte na 80% silnic starých ne více jak 2 roky, zbytek je v rekonstrukci; tím chci naznačit, že jejich povrch je velmi kvalitní – Rumuni se snaží nové vozovky zachovat v co nejlepším stavu, proto je na mnohých z nich zákaz vjezdu automobilům nad 3,5 nebo 7,5 tuny.

Na co rozhodně nebude český řidič zvyklý, je zdvojení pruhů v táhlých stoupáních a způsob přikázaného řazení, nebo chcete-li předjíždění, pomalých a rychlejších vozů – v zásadě je to přesně naopak než u nás – pomalejší zůstává v levém pruhu (tj. se neuhýbá), má zde dodatkovou tabulkou doporučenou většinou třicítku; rychlejší auta musí předjíždět zprava. Já si na to nějak nemohl zvyknout po celou dobu jízdy, zvláště pak proto, že na 30% takových míst jsou tato stoupání bez příkazové značky – polovina řidičů zde pak předjíždí klasicky zleva, zbylá polovina zprava.

Menší zmatek způsobí i autoatlasy – na těch nejnovějších jsou vyznačené na mnoha místech dálniční úseky, realita je ovšem taková, že v celém Rumunsku dálnice prakticky neexistuje, jedná se spíše o silnice o dvou pruzích v každém směru. Výjimkou je stará A1 západně od Bukurešti (mnohem horší než naše D1, nyní v opravě) a pak nový 120 km úsek A2 z Bukurešti na východ – ten je naopak velmi kvalitní a je na něm malý provoz – to i díky již zmiňovanému zákazu vjezdu vozidel nad 7,5 tuny. Zajímavé je, že při vjezdu na tuto dálnici potkáte dopravní značku s přeškrtnutou čerpací stanicí, informující řidiče, že během následujících 130 km se zde nenachází benzínka.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Prvních 20 km v Rumunsku – kolona, vlevo je most s nájezdem, ale ještě dlouho bude trvat, než se postaví i sjezd --- Velice kvalitní povrch dálnice A2 --- Přes deltu Dunaje je na A2 vybudovaný impozantní most
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Dopravní značení na hlavních tazích je přehledné --- Zejména v obcích dochází k instalaci nového značení, samozřejmě za plného provozu --- Dělníci pracují rychle a není jich zbytečně mnoho...

Poslední zmínka patří kruhovým objezdům – existují dva typy. První je naprosto klasický, tedy takový, kdy platí přednost pro řidiče po něm jedoucí; rumunské kruháče jsou navíc velice široké, ovšem nemají zde vyznačeny jednotlivé jízdní pruhy, což pak pro cizince působí zmatečně. Druhý typ objezdu je pak těžko popsatelným oříškem pro řidiče, kteří s ním nemají žádnou zkušenost. Musel jsem si jej projet nejméně třikrát, než jsem se v něm stoprocentně zorientoval. Představte si obrovský kruhový objezd, do něhož ústí ve čtyřech směrech 8 dvouproudovek, stejný počet z něho pak i vychází. Z toho je polovina (sever-jih nebo západ-východ) brána na vjezdu, uvnitř objezdu a na výjezdu jako hlavní silnice, polovina pak jako vedlejší mimo vlastní objezd. K tomu připočtěme šířku kruháče takovou, že se sem vejdou tři pruhy a prostředkem ještě projíždí tramvaje. Hezké, že? Faktem je, že chaos na tomto typu jsem zažil pouze v srbském Bělehradě, v Rumunsku pak situace byla o poznání lepší (anebo jsem se já stal otrlejším).

Rumunští řidiči

Samostatnou kapitolou jsou místní řidiči (těch je na silnicích 95%, zbytek tvoří menšina Rakušanů, Němců, Italů nebo Švýcarů). Kdybych to měl zobecnit, neměl jsem pocit, že se mimo obce chovají vyloženě agresivně; i zde tolik oblíbené Audi A6 raději přibrzdí před zatáčkou a respektuje veškeré zákazy předjíždění. Cestovní rychlosti jsou však většinou mnohem vyšší než povolených 100 km/h – do nějakých 130 na jednoproudovce, přes 130 pak na úsecích o dvou pruzích v jednom směru.

Jedinou větší nepříjemností jsou povozy (rozumějte žebřiňáky tažené koňmi) – těch je zde opravdu požehnaně, a není přitom výjimkou je potkat i na hlavních tazích. Sice jedou po krajnici, ale většinou zaberou minimálně polovinu pruhu, což v zatáčce může být krajně nepříjemné. Má zkušenost je taková, že jejich výskyt je větší ráno a navečer; většina z nich má sice jakousi RZ, avšak ani náhodou nejsou osvětleny.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klasický rumunský povoz – zepředu i zezadu, všimněte si RZ – zde je trojdílná.
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Obec, plná čára, povoz – ani autobus s tím nemá problém --- Na kruhovém objezdu se místo blinkrů používají ruce...

Opakem relativně přehledné jízdy jsou obce a velká města – zde je opravdu třeba mít se na pozoru. Každou chvíli někdo někam odbočuje, parkuje, couvá nebo předjíždí. Pokud nejste opravdu těsně za autem vyjíždějícím z vedlejší silnice, rovnou brzděte, jelikož šance, že tento řidič před vás vjede, je veliká. Ve městech jsou většinou dva, tři, ale i čtyři pruhy v jednom směru, ten úplně pravý ale nemá smysl používat, protože se používá na parkování (parkuje se zásadně v tomto pruhu, anebo ještě lépe na chodníku). Speciálně pak v Brašově (střední Rumunsko) si můžete beztrestně vyzkoušet přejíždění dvojité čáry, která je umístěná v mnoha jednosměrkách – předpokládám, že dříve zde byl obousměr, jehož původní dvojitá čára zde zůstane asi na věčné časy.

V mnoha městech jsem se večer pohyboval pomocí taxíků – cena vycházela okolo 8Kč na kilometr (v hlavním městě pak 12 Kč); jejich řidiči jsou subjektivně možná i o něco méně drzejší než ti pražští. Každopádně se s vámi městem neplouží, jde o poměrně svižnou jízdu – 90% tvoří benzínové Dacie (1,4 nebo 1,6), což je další odlišnost ve srovnání s ČR (teď nemám na mysli Dacie, ale benzín vs naftu).

Zastavení na semaforech vyžaduje značnou dávku soustředění – většinou je nad nimi umístěn odpočítávač v sekundách, za jak dlouho bude opět zelená – oranžové světélko tedy neuvidíte. Je nepsaným pravidlem rozjíždět se už 3-4 vteřiny před zelenou, pak máte ještě šanci vyrazit právě v okamžiku bliknutí zeleného světla a pokud se tak nestane, jste vytroubeni klaksony nejrůznějších tónin – zní to pak jak nevkusná polyfonní melodie.

Policie

Služební vozy policie (městská, silniční nebo státní) je možno spatřit téměř v každé obci. Ovšem jen v malém procentu případů v těchto vozech někdo sedí; pro cizince to ale rozhodně působí zprvu pocitově pozitivně. Teprve pokud na vás protijedoucí vozidla blikají, znamená to, že se u vozu vyskytuje minimálně jeden příslušník. Na nějaké radary se ovšem ve vesnicích moc nehraje – nejsou na ně zkrátka peníze, a tak se namátkově stavějí vozidla a kontrolují se doklady, alkohol nebo technický stav. Zajímavé je, že se policie zaměřuje spíš na staré vozy domácí provenience než na auta se zahraniční RZ.

O tom, zda je či není policie úplatná, jsem se nestačil přesvědčit, přestože jsem byl jednou hlídkou zastaven za překročení maximální povolené rychlosti. Celá situace vznikla asi takto – cestou do Bukurešti jsem projel hory a po nich se objevila dlouhá rovinatá dvouproudová silnice. Třetina vozů po ní jela okolo 120 km/h, tak jsem to zkusil také a během pár minut mě stavěli. Policista slušný, podal mi nějaký protokol, na němž bylo zaznamenáno 117 km/h, pak mi hodně lámanou angličtinou vysvětloval, že povolená je maximálně stokilometrová rychlost, vzal mi doklady a pas a jal se vyplňovat nějaký formulář. Mě mezitím poslal si sednout do auta. V tomto okamžiku jsem už volal jednomu rumunskému známému, jakou bych měl očekávat výši pokuty. Říkal něco mezi 250 – 400 Kč, ale že se pokuty platí složenkou na místním úřadě, což je pro cizince hodně složité. Proto mi poradil snažit se to vyhádat na tu nejnižší sazbu jemu do kapsy – já jsem ale ještě navíc koketoval s myšlenkou mu nabídnout pár Plzní nebo alternativně i nápoj pana Bechera.

Klepněte pro větší obrázek
Za policejní Dacii stojí další vůz s radarem, který mě změřil – takové vozy nemusejí být v Rumunsku označeny, vypadají naprosto nenápadně

Po deseti minutách se ke mně policista vrátil a já se už nadechoval k vyjednávání. Avšak on mi jen podal doklady, mávl rukou směrem dopředu a povídá: „Go“. Tak jsem mu poděkoval a bez okolků rychle odjel.

Vozový park

V Rumunsku jsem se setkal snad se všemi typy vozů (jak jinak), ovšem prim zde hrají Dacie. Jedná se převážně o staré vraky, které netrpí ani tak neduhem rzi, jako spíš stavem podvozku – na první pohled nevyvážená kola, podhuštěné pneumatiky, pískající a poddimenzované brzdy atd. Pak zde můžete vidět novější Novy a SuperNovy, včetně dodávkových a kombi verzí (přesné označení je Break), a samozřejmě i Logany, většinou s benzínovým 1,4 motorem. Jak už jsem se zmiňoval o taxíku, jedním loganovským jsem se svezl a tak vyřachtaný a hlučný motor jsem už dávno neslyšel, vibrace téměř v každém pásmu otáček.

Oblíbeným vozem mezi těmi movitějšími je pak rozhodně černé Audi A6, v Rumunsku se jich vyskytuje mnohem víc než třeba BMW nebo Mercedesů. Za celou cestu jsem potkal jen málo kolegů (Ford Escort), Focusy jsou rozšířenější a od Škody zde nalezneme jak Š 120 v DeLuxe verzích, tak i Felicie a hlavně Octavie.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
DX verze škodovky, zřejmě i metalický lak byl za příplatek... --- Příplatková zahrádka – i neupevněná náhradní pneumatika tam drží
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Stará Dacia preventivně brzdí, byť před ní nikdo není --- Samé Dacie (Bukurešť) --- Hustý provoz v jednosměrce před Čaučeskovým palácem
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Typické žluté taxíky se skrývají za "netypickým" BMW --- Audi je hodně rozšířeným autem pro lidi z vyšších sociálních tříd --- "České" auto na náměstí Revoluce (Budapešť)
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Rumunská rodinka jede na výlet k Černému moři (Konstanta) --- A další škodovka – tahle extrémně plavala --- Stará dobrá Dacia...
Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Silnice, řidiči, policie a vozový park
  2. Čerpací stanice, zážitky z jízdy, co Rumunsko nabízí?, shrnutí

bazar

Audi A3 2
Rok výroby: 2010
Stav: 197 569 km
Cena: 180 000 Kč
Audi Allroad 3
Rok výroby: 2012
Stav: 97 928 km
Cena: 760 000 Kč
Audi A4 2
Rok výroby: 2009
Stav: 167 580 km
Cena: 215 000 Kč
Audi A4 3
Rok výroby: 2008
Stav: 137 146 km
Cena: 281 000 Kč
Audi Allroad 3
Rok výroby: 2008
Stav: 174 660 km
Cena: 340 000 Kč
Audi A6 3
Rok výroby: 2006
Stav: 201 103 km
Cena: 180 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

17.  8.  2017 | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků