Jack Charney se opět setkal se svojí Isettou z roku 1957

Jack Charney se opět setkal se svojí Isettou z roku 1957

Jack Charney je vitální prošedivělý chlapík z Kalifornie. Vlastní Mini Cooper, motorku a mini BMW Isetta 300 z roku 1957.

Tento vozík v roce 1957 koupil, pak ho prodal, po čase však litoval svého rozhodnutí a pořídil si ho znovu. Neuvěřitelnou náhodou zakoupil ten samý. Za dobu, než si ho opět pořídil, ujela jeho Isetta 300 necelých 40 kilometrů.

Hodně neuvěřitelný příběh.

„Ani nemáte představu, kolik lidí na mne volá Ahoj! A mávají mi na pozdrav a usmívají se, zdvihají palec. Takhle reagují…“ říká na úvod videa hrdý majitel, když popisuje své každodenní vyjížďky.

„Líbí se mi, jak to auto vypadá, jak startuje, jak se řídí…“ pokračuje Charney a vy pomalu propadáte nejen kouzlu jeho vyprávění, ale také kráse malého stroje.

Já osobně považuji za nejkouzelnější tu část videu, kde vypráví o svém svetru.

„Také pletu svetry. Pro svůj motocykl jsem si jeden upletl. A uvědomil jsem si, že také pro Isettu svetr potřebuji. Že si ho žádá. Přemýšlel jsem o tom, jak by měl vypadat. A zvolil jsem tohle řešení…“ vysvětluje vitální Charney a pak jako správný model předvedl naprosto unikátní řešení...  

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

TEST Citroën Spacetourer XL 2.0 BlueHDi: Maximální pohodlí pro sedm

Citroën Spacetourer XL

Citroën v nové generaci svého užitkového vozu změnil partnera a zvelebil osobní verzi. Vyzkoušeli jsme to nejlepší, co nabídne Spacetourer.

dnes | Milan Lažanský | 1 příspěvek
Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

19.  11.  2017 | David Rusol | 16 příspěvků
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků