Bezpečnost cestujících je prověřována z různých pohledů a dá se říci, že dnešní automobily nabízí vysokou úroveň bezpečnosti všem cestujícím. Jaký vliv má, ale automobilové nehoda na dosud nenarozené děti? Odpověď na tuto otázku bude hledat nová testovací figurína.
Zatím alespoň v podobě počítačového modelu. Cílem je získat více informací o tom, jaký vliv má automobilová nehoda na nenarozené dítě a následně mu zajistí lepší ochranu.
Cílem je ověřit vliv bezpečnostních prvků
Virtuální zkušební figurína představuje ženu v pozdní fázi těhotenství, neboť v tomto období jsou nehody pro nenarozené děti nejvíce nebezpečné. Základní geometrické parametry byly dokončeny v lednu. Od té doby byla většina času věnována zpřesňování modelu. Účelem testů je zjistit, jaký vliv mají na těhotnou ženu a její plod bezpečnostní pásy a airbag při simulovaných automobilových nehodách.
Počítačový model umožňuje detailní studium pohybu pásu, vlivu pásu a airbagu na dělohu, placentu a na plod a také to, jak se plod pohybuje ve vztahu k matčině tělu. Model současně umožňuje testování nových konstrukcí bezpečnostních pásů a dalších bezpečnostních systémů.
Jak by měly těhotné ženy používat bezpečnostní pás
Dnes se mnohé těhotné ženy zajímají o to, zda bezpečnostní pás může při nehodě poškodit jejich nenarozené dítě. Všichni výzkumníci se však shodují na tom, že ženy by měly bezpečnostní pás vždy používat.
„Velkou pozornost je však zapotřebí věnovat správnému použití pásu. Ten by měl procházet mezi prsy a co nejníže přes boky. Spodní část pásu se nikdy nesmí dostat do takové polohy, aby přecházela přes bříško maminky,” radí Camilla Palmertz, odbornice na biomechaniku ve Volvo Cars Safety Centre. „V takovém případě by totiž mohlo dojít k poškození plodu”, dodává Camila Palmertz
Camila Palmertz
Jak může být plod při nehodě poškozen
Při nehodě jsou jak hrudní koš, tak pánev těhotné ženy zachyceny bezpečnostními pásy, avšak její břicho se může volně pohybovat ve směru působení sil vzniklých při nárazu. Protože plod v těle matky volně plave, je možné jeho poranění rozdělit do dvou hlavních skupin.
Častějším z obou druhů je případ, kdy se placenta buď částečně nebo zcela oddělí, což znamená, že dítě nedostává dostatek kyslíku. V menším počtu případů může dojít k poranění hlavy plodu v případě, že se dostane do kontaktu s jednou nebo s více kostmi matčina hrudního koše.
„Domníváme se, že k oddělení placenty může dojít proto, že zatímco děloha je relativně pružná, a může proto měnit tvar, placenta není při zrychlení natolik elastická,” vysvětluje Camilla Palmertz. „Je to naše domněnka, která zatím není potvrzena. Proto přikládáme modelu takovou důležitost. Musíme zjistit více informací, abychom byli schopni zajistit co nejlepší možnou ochranu plodu.”
Jaká je praxe?
Podle průzkumů provedených ve Švédsku a USA používá pravidelně bezpečnostní pás velká většina těhotných žen (Švédsko 93 %, USA 87 %).
Jako důvod nepoužívání pásu ženy uvedly, že je pás dře, že se obávají o nepříznivý účinek pásu na nenarozené dítě a že se pás obtížně zapíná. Ve Švédsku si však přibližně polovina dotazovaných žen stěžuje na nepohodlí způsobené používáním pásu, v USA pak téměř dvě třetiny.
Jde především o situaci, kdy se bezpečnostní pás posouvá nahoru po břiše namísto toho, aby zůstal obepnutý kolem boků. Pás poté dře a tlačí na břicho. Poměrně časté byly i stížnosti na to, že pás je těsný kolem prsou a nemá dostatečnou délku.
Poznámka: Připraveno na základě materiálů automobilky Volvo