Jednoduchá údržba dokáže i u moderního vozu ušetřit peníze - i za cenu menších investic.
Doby, kdy správný šofér musel znát svůj vůz do posledního šroubku a s trochou šikovnosti a znalosti si leccos opravil sám, je pryč. Složitost dnešní automobilové techniky, ale i fakt, že nás chtějí automobilky donutit k servisu v autorizovaných dílnách, už něco podobného nedovolí.
Podobné je to s údržbou. Pokud zrovna doma nemáte Mazdu RX-8 s Wankelovým motorem, hladinu oleje zrovna ob den kontrolovat nemusíte a bez laptopu na motoru nic neseřídíte, jenže úplně obyčejná údržba zůstává potřebná i u těch nejmodernějších aut. Spousta řidičů se ani o tyto maličkosti příliš nezajímá, přitom mohou znatelně prodloužit životnost auta.
Toto je pět tipů na levnou, jednoduchou a přitom důležitou údržbu, která vám v budoucnu ušetří peníze:
1) Tankujte "prémiové" palivo, když si to motor žádá
Kvalita paliva je v České republice často diskutované téma. Zároveň je však právě palivo jednou z nejdůležitějších kapalin, kterou navíc čerpáme často a nejsnáze tak ovlivníme kondici motoru.
I když to neplatí stoprocentně, tankovat se vyplatí u prověřených čerpacích stanic s vysokým obratem. Důležitým parametrem je totiž i stáří paliva. Nenechejte se proto zlákat nízkou cenou neznámých čerpacích stanic. I drobné nečistoty v palivu totiž mohou ochromit řízení motoru, zejména když nádrž vyjedete téměř do prázdna a čepadlo nasaje usazeniny ze dna nádrže. Ani palivový filtr totiž není všemocný, budeme se ale ještě v krátkosti věnovat.
Zážehové motory s vyšší kompresí si žádají benzin s vyšším oktanovým číslem. Nejedná se přitom jen o agregáty ve sportovních vozech - překvapit může například motor 1,6 THP v běžných Peugeotech a Citroënech, který má předepsaný Natural 98. Výrobci tak bojují s karbonizací dnešních downsizovaných motorů. Vyšší oktanové číslo u benzinu značí vyšší odolnost vůči detonačnímu spalování a právě následné karbonizaci.
Předejít těmto problémům je v zájmu vaší peněženky, i když se vám po dražší pistoli sahat u čerpací stanici nechce. Naopak některé jednodušší motory mají senzory klepání nastavené na běžný 95oktanový benzin, takže tankování vyššího čísla v podstatě nic neovlivní - software ho neumí využít. U vznětových motorů se pak vyplatí koukat po naftě bez biosložky, která se často řadí mezi "prémiové", příplatkové. Šetří především komponenty palivové soustavy.
Pokračování 2 / 5
2) Kontrolujte elektrosoustavu
Elektrosoustava v autech zažila oproti minulosti asi největší pokrok. Přesto nepotřebujete speciální zkoušky na to, abyste některým problémům předešli. Právě elektrická soustava je totiž nejčastěji přehlíženým parametrem běžné údržby.
Problémy s elektřinou v autě často začínají u autobaterie. Kdykoli, kdy například doléváte kapalinu do ostřikovačů, zkontrolujte vedení kolem baterie (pokud je umístěna pod kapotou, samozřejmě...). Za tímto účelem sundejte všechny kryty, které jsou dostupné. Kontakty musí být čisté a kabely neporušené. Pokud tomu tak není, hrozí poškození nejen baterie, ale i dalších částí soustavy.
Pokud je to potřeba, vyčistěte kontakty jedlou sodou a starým kartáčkem na zuby. Můžete také použít malé množství coly, která likviduje rez. Pokud baterii odpojujete, vždy nejprve sejměte mínusový bod.
Pokračování 3 / 5
3) Nespoléhejte se na dlouhý interval výměny filtrů
V autě je několik filtrů, které mají předepsaný interval výměny. Problém může nastat tehdy, kdy se řídíte podle intervalů automobilky. Ty mohou být v zájmu tabulkové ceny údržby pro flotilové odběratele záměrně nataženy na maximum.
Přitom výměna filtrů je další z časových a finančních investic, které se mohou dlouhodobě vyplatit. Zásadní je vzduchový filtr, který je často snadno dostupný a lze jej pohodlně kontrolovat před výměnou. Černý jako uhel už nedostatečně propouští potřebný vzduch a také nedokonale filtruje nečistoty.
S kontrolou filtru olejového už je to složitější, ale mělo by být samozřejmostí měnit jej spolu s olejovou náplní. Často se zapomíná na filtr palivový, který souvisí s prvním bodem - čistí palivo od nečistot. Jeho špatná funkce se nezjišťuje snadno. Pokud se rozhodnete pro jeho výměnu, použijte vždy kvalitní součástku schválenou výrobcem - tady se šetřit také nevyplatí.
Pokračování 4 / 5
4) Kontrolujte pravidelně provozní kapaliny
Motorový olej má hned několik úkolů. Maže pohyblivé součásti, ale také je chladí nebo vyplavuje nečistoty. Proto také degraduje a v rámci údržby je dobré si stanovit vhodnou hranici, po kolika kilometrech se výměna vyplatí. Často vhodný kompromis nenajdeme v předepsaných intervalech, které jsou z dříve zmíněných důvodů přehnaně dlouhé.
U nových vozů se vyplatí vyměnit olej hned po zajetí motoru. Pohyblivé komponenty si totiž nějakou dobu "sedají" a vy přece nechcete, aby agregátem kolovaly třeba 30.000 kilometrů například drobné kovové částečky.
Důležitá je kontrola chladicí kapaliny, kterou můžete provádět kdykoli, stejně jako u brzdové - musí se držet mezi ryskami min a max. Nedostatek či nadbytek je nejen škodlivý, ale může i leccos napovědět a právě tehdy je důležité kontaktovat odborníky. Zároveň není radno se spoléhat jen na čidla - jsou to přeci jen elektrické součástky, které nejsou bezchybné.
Málo se mluví také o olejové náplni v převodovce. Tu v rámci běžné údržby někdy nezkontrolujete, ale většina aut má měrku docela dobře přístupnou. Především u automatických, ale i dvouspojkových a robotizovaných převodovek, výměnou náplně po sto tisících kilometrech nic nezkazíte. Takový úkon zpravidla v servisních plánech není, protože tuto kapalinu výrobci označují za "doživotní". S tím můžeme souhlasit - vyměnit ji ale netřeba nikoli do konce života automobilu, ale převodovky...
U starších vozů, které si třeba ceníme jako budoucí zajímavé veterány nebo chceme, aby nám ještě nějaký rok bezproblémově sloužily, není od věci ani výměna oleje v převodovce manuální, nebo v diferenciálech.
Pokračování 5 / 5
5) Kontrolujte stav disků a pneumatik
A konečně jsme u toho, po čem vlastně jezdíme. Takové poškrábání pěkného disku o obrubník dokáže pěkně naštvat, tím ale někdy veškerá starost o kola u některých majitelů končí.
Důležité je vyvážení kol a případné poškození ráfku. Závaží můžete také během sezóny ztratit. Poté se nevyplatí vzniklé vibrace vydržet do další výměny. Komponenty nápravy či řízení totiž v případě nevyvážených kol dostávají pořádně zabrat a opět jsme u situaci, kdy se pár stovek pro vlastní pohodlí a životnost auta investovat vyplatí. I z pragmatického hlediska, kdy dlouhodobě hrozí daleko větší náklady.
Na pneumatikách se vyplatí kontrolovat hloubku dezénu, kdy u letních pneumatik je rizikovým zákonným bodem 1,6 mm, u zimních plášťů pak 4 mm. Důležité je také sledovat kondici bočnic a celková poškození.
V neposlední řadě je nutné pravidelně kontrolovat tlak v pneumatikách. Je předepsán nejčastěji na vnitřním B sloupku karoserie na straně řidiče, případně na druhé straně víka nádrže, ale i jinde.
Přehuštěné pneumatiky neposkytují dostatečnou přilnavost a při dlouhodobém používání se sjede pouze střed pneumatiky. To u běžné prohlídky také poznáme a dokáže nám ušetřit peníze za nové pláště. Naopak podhuštěné pneumatiky střed v extrému nepoužívají vůbec a jezdí po bočnicích. To se také v peněžence projeví - takto totiž zvyšují spotřebu paliva kvůli většímu valivému odporu.