Honda Jazz Hybrid: nejmenší neznamená nejhloupější

Honda svůj hybridní pohonným systém IMA neustále vylepšuje. Důkazem je i testovaný Jazz Hybrid.
Seznam kapitol
  1. Pohled zvenku... a zevnitř
  2. Srdce vozu; Jak to funguje
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie

Pohled zvenku...

Nejmenší hybrid na trhu charakterizuje spojení dvou prvků v duchu současného módního trendu - na první pohled zářivá zelenkavá barva karosérie, vyhrazená v jazzové řadě hybridní verzi (má zřejmě navodit ekologický akcent). A dále modravě podsvícené lemy světlometů, ty jako by odkazovaly na příbuznost s mnohem dražšími vozy. Takovým, kterým pro zvýraznění v davu ostatních nestačí „jen“ obyčejně svítící světlomety.

Odpusťme Hondě módní zalíbení ve svítícím lemu hlavních světlometů. Snad chce jen naznačit, že i tenhle relativní prcek (kterému deset čísel schází na délku do čtyř metrů) se chce poměřovat právě svou nadstandardní technikou s vozy klasické koncepce prémiových značek.

Ostatně připusťme, že tohle jakoby „vánoční“ přizdobení jazzíkovi docela sluší. Stejně tak mu odpustíme i trochu té chromové parády vpředu a vzadu navíc.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Design vozu je líbivý, nezkušený řidič však může mít problém při parkování.

Vepředu nelze zaregistrovat z místa řidiče žádnou hranu vymezující při zajíždění do mezery mezi zaparkovanými vozy přední konec vozu a vzadu zase jazz končí s trochou nadsázky už stíračem zadního okna.

Pomineme-li jen a jen pozitivní aerodynamický efekt (u malých vozů tak citlivý) plynulé linie čelní části karosérie stoupající od předního nárazníku bez zlomu u čelního skla až ke střeše, pak je to i nanejvýš atraktivní na pohled.

Klepněte pro větší obrázek
Kam patří? Nejspíše mezi malé MPV.

A že vzadu zadní stěna vozu končí jen mírně vystupujícím nárazníkem?

Nevadí, docela přesně to charakterizuje škatulku, kam to auto zařadit. I když Honda Jazz Hybrid je typickým zástupcem segmentu B, třídy malých aut, mnohem více se přímo nabízí zaškatulkování mezi malá empívíčka.

... a zevnitř

K opodstatnění tohoto zařazení vydatně přispívá pojetí vnitřního prostoru. Stačí už první dojem při otevření dveří, který následně potvrdí usednutí za volant…

Sedíte totiž přece jen trochu jinak než v klasickém malém (nebo městském, jak je dnes modernější říkat) voze; periferně vnímané vymezení vnitřního prostoru a i více vzpřímený posaz skutečně připomíná situaci v MPV. Místa kolem vás je bohatě.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Interiér vozu je překvapivě prostorný.

A vzadu, kde už jsou samozřejmě sedadla podstatně méně anatomicky tvarovaná, se za to bez problému svezou i tři cestující. Díky slušnému rozvoru (2495 mm) je až nadbytek prostoru pro kolena, trpět nebude nikdo normálně vzrostlý ani v oblasti hlavy.

A i když to u hybridu je jakoby podružné, musíme připomenout ještě poslední věc, která zdobí interiér Hondy Jazz – a to právě magická sedadla (ostatně se chlubí tímto názvem), u kterých kromě toho, že je lze sklápět až do úplné roviny, lze i nadzdvihnout a k opěradlům překlopit pouze sedáky.

Mazané! Díky tomu můžete uvnitř na podlaze převážet třebas i větší dárky a prý i dokonce jízdní kolo (neověřili jsme).

Umístění Ni-MH akumulátorů v podlaze vozu, respektive pod zavazadlovým prostorem, se přece jen projeví. A to sice mírným zmenšením zavazadlového prostoru na úkor bočního vývodu chlazení těchto akumulátorů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Ni-MH akumulátory jsou umístěny pod zavazadlovým prostorem. 

Přiměřeně vnějšímu vzhledu i interiér působí jakoby mírně futuristicky. Může za to především osvětlení přístrojové desky, které se mění barevným odstínem v závislosti na stylu jízdy. Svítí modře ve standardním režimu jízdy, plynule pak přes odstíny tyrkysové přejde na zelenou, pokud si počínáte za volantem ekologicky.

Většina použitých plastů v interiéru je sice tvrdá (svádí říci přiměřená malé třídě), avšak na druhé straně dílenské zpracování je přesné.

Ergonomickému rozmístění ovládacích prvků sotva co lze vytknout, příjemná jsou i velká tlačítka, jen si při kumulaci ovladačů po obou stranách věnce volantu nutno povzdechnout, není-li toho už příliš. (To pochopitelně ale už je problém nad rámec tohoto modelu, obecný.)

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Netradiční volant a na něm množství ovládacích tlačítek.
 
Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Pohled zvenku... a zevnitř
  2. Srdce vozu; Jak to funguje
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie
Minitest Kia Stinger 2.2 CRDi GT Line: Potěšení s vůní nafty

Kia Stinger 2.2 CRDi GT Line (minitest)

Z nafty se stalo politické téma a zdá se, že její dny jsou sečteny. To je ideální moment dát si špetku nekorektnosti v podobě úsporného dieselu, který navíc hrabe těmi správnými koly a… je z Koreje.

včera | Miro Mihálik | 9 příspěvků
TEST Audi Q8 50 TDI quattro: Mohlo být dokonalé, ale přišlo WLTP

Audi Q8 50 TDI quattro

Své velké SUV-kupé uvedlo Audi jako poslední z trojice luxusních německých značek. Dalo mu to, co konkurence nemá a vyladilo jej téměř k dokonalosti.

11.  10.  2018 | Jan Mička | 21 příspěvků
TEST Volvo V60 D4 Polestar: Zpomalí vám tep, vyžehlí děravé okresky!

Volvo V60 D4 Polestar

Nová generace Volva V60 těží z moderní platformy a bere si to podstatné z větších modelů. Možná je to také poslední dieselová generace. Což je škoda.

9.  10.  2018 | Milan Lažanský | 24 příspěvků