Honda Jazz Hybrid: nejmenší neznamená nejhloupější

Honda svůj hybridní pohonným systém IMA neustále vylepšuje. Důkazem je i testovaný Jazz Hybrid.
Seznam kapitol
  1. Pohled zvenku... a zevnitř
  2. Srdce vozu; Jak to funguje
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie

Pohled zvenku...

Nejmenší hybrid na trhu charakterizuje spojení dvou prvků v duchu současného módního trendu - na první pohled zářivá zelenkavá barva karosérie, vyhrazená v jazzové řadě hybridní verzi (má zřejmě navodit ekologický akcent). A dále modravě podsvícené lemy světlometů, ty jako by odkazovaly na příbuznost s mnohem dražšími vozy. Takovým, kterým pro zvýraznění v davu ostatních nestačí „jen“ obyčejně svítící světlomety.

Odpusťme Hondě módní zalíbení ve svítícím lemu hlavních světlometů. Snad chce jen naznačit, že i tenhle relativní prcek (kterému deset čísel schází na délku do čtyř metrů) se chce poměřovat právě svou nadstandardní technikou s vozy klasické koncepce prémiových značek.

Ostatně připusťme, že tohle jakoby „vánoční“ přizdobení jazzíkovi docela sluší. Stejně tak mu odpustíme i trochu té chromové parády vpředu a vzadu navíc.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Design vozu je líbivý, nezkušený řidič však může mít problém při parkování.

Vepředu nelze zaregistrovat z místa řidiče žádnou hranu vymezující při zajíždění do mezery mezi zaparkovanými vozy přední konec vozu a vzadu zase jazz končí s trochou nadsázky už stíračem zadního okna.

Pomineme-li jen a jen pozitivní aerodynamický efekt (u malých vozů tak citlivý) plynulé linie čelní části karosérie stoupající od předního nárazníku bez zlomu u čelního skla až ke střeše, pak je to i nanejvýš atraktivní na pohled.

Klepněte pro větší obrázek
Kam patří? Nejspíše mezi malé MPV.

A že vzadu zadní stěna vozu končí jen mírně vystupujícím nárazníkem?

Nevadí, docela přesně to charakterizuje škatulku, kam to auto zařadit. I když Honda Jazz Hybrid je typickým zástupcem segmentu B, třídy malých aut, mnohem více se přímo nabízí zaškatulkování mezi malá empívíčka.

... a zevnitř

K opodstatnění tohoto zařazení vydatně přispívá pojetí vnitřního prostoru. Stačí už první dojem při otevření dveří, který následně potvrdí usednutí za volant…

Sedíte totiž přece jen trochu jinak než v klasickém malém (nebo městském, jak je dnes modernější říkat) voze; periferně vnímané vymezení vnitřního prostoru a i více vzpřímený posaz skutečně připomíná situaci v MPV. Místa kolem vás je bohatě.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Interiér vozu je překvapivě prostorný.

A vzadu, kde už jsou samozřejmě sedadla podstatně méně anatomicky tvarovaná, se za to bez problému svezou i tři cestující. Díky slušnému rozvoru (2495 mm) je až nadbytek prostoru pro kolena, trpět nebude nikdo normálně vzrostlý ani v oblasti hlavy.

A i když to u hybridu je jakoby podružné, musíme připomenout ještě poslední věc, která zdobí interiér Hondy Jazz – a to právě magická sedadla (ostatně se chlubí tímto názvem), u kterých kromě toho, že je lze sklápět až do úplné roviny, lze i nadzdvihnout a k opěradlům překlopit pouze sedáky.

Mazané! Díky tomu můžete uvnitř na podlaze převážet třebas i větší dárky a prý i dokonce jízdní kolo (neověřili jsme).

Umístění Ni-MH akumulátorů v podlaze vozu, respektive pod zavazadlovým prostorem, se přece jen projeví. A to sice mírným zmenšením zavazadlového prostoru na úkor bočního vývodu chlazení těchto akumulátorů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Ni-MH akumulátory jsou umístěny pod zavazadlovým prostorem. 

Přiměřeně vnějšímu vzhledu i interiér působí jakoby mírně futuristicky. Může za to především osvětlení přístrojové desky, které se mění barevným odstínem v závislosti na stylu jízdy. Svítí modře ve standardním režimu jízdy, plynule pak přes odstíny tyrkysové přejde na zelenou, pokud si počínáte za volantem ekologicky.

Většina použitých plastů v interiéru je sice tvrdá (svádí říci přiměřená malé třídě), avšak na druhé straně dílenské zpracování je přesné.

Ergonomickému rozmístění ovládacích prvků sotva co lze vytknout, příjemná jsou i velká tlačítka, jen si při kumulaci ovladačů po obou stranách věnce volantu nutno povzdechnout, není-li toho už příliš. (To pochopitelně ale už je problém nad rámec tohoto modelu, obecný.)

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Netradiční volant a na něm množství ovládacích tlačítek.
 
Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Pohled zvenku... a zevnitř
  2. Srdce vozu; Jak to funguje
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie
Minitest VW Amarok 3.0 TDI V6 4Motion Aventura: Všech pick-upů král

VW Amarok 3.0 TDI/190 kW 4M (minitest)

Volkswagen, nikoli bez souvislosti s novým emisním měřícím cyklem WLPT, pozměnil motorovou nabídku svého již deset let sloužícího pick-upu Amarok, který nyní nabízí v podstatě jediný motor. Nebojte se, jsou to dobré zprávy.

21.  3.  2019 | Petr Schnagl | 46 příspěvků
Minitest Renault Kadjar 1.3 TCe: Malé srdce, velké odhodlání

Renault Kadjar 1.3 TCe (minitest)

Kadjar se v přívalu nových crossoverů možná poněkud ztrácí. O to více ale zaujme, když začnete zkoumat, co je za tou nenápadnou fasádu. A to i malé třináctistovce navzdory, protože funguje pozoruhodně dobře.

19.  3.  2019 | Miro Mihálik | 11 příspěvků
Minitest Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid 2WD: Napravení reputace?

Honda CR-V 2.0 i-MMD Hybrid (minitest)

Honda se u nové generace modelu CR-V vzdala naftového motoru. Alternativou je hybrid s velice slušným výkonem 135 kW, který mě fascinoval ve více ohledech. Hlavně pak technikou.

17.  3.  2019 | Jan Mička | 37 příspěvků