Oživení slavného jména Integra proběhne ve dvou směrech. V Číně půjde o sportovnější provedení Hondy Civic, do USA se vrací jako stylový čtyřdveřový liftback. My se ale podíváme do historie, která se v případě těchto vozů začala psát už v roce 1985.
První generace AV, DA1-DA4 (1985-1989)
Model Integra se poprvé objevil v Japonsku v únoru 1985. Nesl název Honda Quint Integra a byl prodáván výhradně skrze dealerství Honda Verno, které bylo společně s dalšími prodejnami Clio a Primo určeno pro prémiové vozy a náročnější zákazníky. Původně byl prodáván v třídveřovém provedení, k němuž v říjnu 1985 přibyl pětidveřák a v roce 1986 pak čtyřdveřový sedan. V březnu roku 1986 vůz vstoupil na americký trh jako Acura Integra.
Pod kapotou byste našli točivý čtyřválec B16 DOHC o objemu 1,6 litru s výkonem 84 kW, spojený buď s pětistupňovým manuálem, nebo čtyřstupňovým automatem. Ten byl v Evropě dostupný pouze na britském trhu, Honda svou Integru zákazníkům na starém kontinentu na rozdíl od zbytku světa představovala jako skromnější model bez luxusnější výbavy. V letech 1988 a 1989 byl k dostání vylepšený motor 1.6 s 88 kW, pod kapotou ale mohly být také patnáctistovky EW5 a D15A1. První generace vznikla v necelých 228 tisících exemplářů, zajímavostí je že v Austrálii byla prodávána jako Rover 416i.
Pokračování 2 / 4
Druhá generace DA5-DA9, DB1-DB2 (1989-1993)
Po pouhých čtyřech letech na trhu se Integra vrací v dubnu roku 1989, poprvé je k mání s motorem VTEC B16A s výkonem 119 kW a spínáním v 5500 otáčkách. Dále se pod kapotu dostala šestnáctistovka řady ZC, osmnáctistovka s 97 a později v letech 1992 a 1993 se 104 kW a také sedmnáctistovka DOHC se 119 kW. Pro japonský trh byl ke konci výroby k dispozici také motor 1.8 se 125 kW.
První generace ukázala, že pětidveřový hatchback není příliš oblíbený, v nabídce tak byl třídveřák a čtyřdveřový sedan. Všechny verze měly zavěšení s dvojitými lichoběžníky vpředu i vzadu a přední kotoučové brzdy. Zajímavostí je, že vozy pro japonský trh byly oproti zbytku světa o něco menší kvůli daňovému zařazení do třídy kompaktů. Jeden kousek v šedé barvě také vlastnil bývalý císař Akihito.
Pokračování 3 / 4
Třetí generace DB6-DB9, DC1, DC2, DC4 (1993-2001)
Tato verze přišla s radikální změnou designu – čtyři kulaté světlomety v přídi dodnes působí velmi zajímavě, i když v Japonsku popularitu nezískaly. Tamní vozy dostaly v roce 1995 klasická široká jednodílná světla. Na japonském trhu byla k dostání s motorem 1.8 B18B o výkonu 106 kW, nad ním stála verze B18C se 131 kW. Americký trh se nejprve dočkal motoru B18B1 se 104 kW, který byl později kvůli emisím přiškrcen o jeden kilowatt, a také verze C se 127 kW. Na různých trzích byla pak nabízena i šestnáctistovka ZC se 78 kW. K tomuto motoru byla k dostání také čtyřkolka (DB9).
Zlatým hřebem se ale stala verze Type R DC2 z roku 1995, osazená jednotkou B18C1 s výkonem 139 až 147 kW. Točivý čtyřválec měl upravenou hlavu z motoru B16A s tužšími ventilovými pružinami, písty byly ošetřeny molybdenem a seděly na odlehčených ojnicích. Klikový hřídel dostal lepší vyvážení a vzduch do motoru putoval z chladnějšího místa pod blatníkem. Pětistupňová převodovka měla zkrácené převody a karoserie i zavěšení dostalo dodatečné výztuhy i tvrdší silentbloky.
Oproti civilním verzím seděl Type-R o 10 mm níže. Zrychlení na 100 km/h proběhlo za 6 sekund a nějaké drobné. Type-R se stal oblíbencem nadšených řidičů i motoristických novinářů, například magazín Evo ho označil za nejlepší sportovní předokolku všech dob.
Pokračování 4 / 4
Čtvrtá generace DC5 (2001 až 2006)
Integra se vrací v dubnu roku 2001 a výroba je spuštěna o tři měsíce později. Na americkém trhu byla prodávána jako Acura RSX, všechny verze měly dvoulitrový motor K20 i-VTEC buď se 119 nebo 147 kW. Type R byl k dispozici pouze na japonském trhu, a to s jednotkou K20A o výkonu 164 kW a s 206 Nm točivého momentu. Dostal rozšířené prahy, 17“ kola, agresivnější kapotáž a uvnitř jste samozřejmě našli sportovní sedačky Recaro a volant Momo. Hlavice řadicí páky měla titanový povrch. Vůz vážil jen 1170 kilogramů. Vpředu jste našli vzpěry McPherson a vzadu dvojité lichoběžníky, brzdy dodalo italské Brembo a samozřejmě nechyběl ani samosvorný diferenciál.