Dvě auta z tohoto výběru na svůj status teprve čekají, ale mají to za pár. Navíc, až k tomu dojde, už určitě nebudou za tři platy.
Řekněme, že jste rozhodli pro nákup klasického, případně budoucího klasického vozu. Gratuluji, právě jste se připravili i o zbytek svého volného času. Krása provozu, údržby a samotného vlastnictví takzvaného veterána je ale opojná a láká mnoho lidí po celém Česku. Hned potom, co si zodpovíte otázku, jestli na to máte vlastně čas, chuť a vynaložíte dostatek úsilí na to, aby z vašeho nového starého auta nebyl jen lapač prachu jako z rotopedu, je fajn si říct, kolik do toho pustíte peněz.
U veteránů prakticky neexistuje horní hranice pořizovací částky, a pak je tu ještě ta údržba. Řekněme ale, že na sebe chcete být hodní a dáte si rozpočet sto tisíc korun. To je částka, za kterou se dá pořídit ojetá dvojková Škoda Fabia nebo pěkný jedničkový Ford Focus. Ani jedno z toho ale není veterán. S oblíbeností klasických aut se seznam těch dostupných neustále tenčí, i tak se ale stále dá něco vyzobnout a nemuselo by to být ani náročné na údržbu.
To s tou nenáročnou údržbou berte samozřejmě s rezervou, nikdo snad nečeká u třicet a více let starého auta nenáročný provoz. Můžete ale za tuhle částku získat auto, se kterým vás pustí na některé setinové rallye a otevřou se vám tak dveře do světa, ve kterém jsou vlastně samí fajn lidé a můžete s nimi dlouze debatovat o historii vašeho či jejich vozidla. A i taková nedělní projížďka bez cíle se pak ukáže jako moc fajn zážitek.
Peugeot 205
Předně je třeba říct, že i u zdánlivě levných veteránů v této cenové kategorii zapomeňte na špičkový stav. Mercedes-Benz 190 se dá do sta tisíc koupit bez problému, ale budete za to mít většinou chudou výbavu a dýchavičné motorizace. Naším prvním autem v tomto seznamu je tak Peugeot 205. Vyráběl se od roku 1983 až do roku 1998. Poslední kusy tak za veterány ještě považovat nemůžeme, ty první ale ano.
Vzhledem k velkému rozpětí modelových ročníků máte na výběr z mnoha variant. Motory jsou k mání zážehové i vznětové, s karburátory i vstřikováním a kubaturami od 954 ccm po jedna-devítku. Pokud nepůjdete vyloženě po GTI, dá se tohle auto koupit do sta tisíc úplně v pohodě, nicméně s obrovským rozpětím modelových ročníků a motorizací je těžké na jednu verzi ukázat a říct: Kupte si tuhle.
205 měla vpředu zavěšení McPherson a vzadu klikovou nápravu. Verze s motorem o objemu 1,36 litru, s jedním či dvěma karburátory, měla i stabilizátory. Základní verze naopak neměly posilovač brzd. 205 je v historii lidstva skutečně velkým autem, měla sportovní verzi i úsporný naftový motor. Účastnila se rallye, Dakaru a prodávala se také jako kabriolet. Pikantností je elektrická verze, takový předchůdce Peugeotu e-208.
U Peugeotu 205 jsou legendární především vznětové motory, první byl zaveden v roce 1984 a byla to jedna-osmička o výkonu 44 kW. Právě motory 1.8D, 1.8TD a 1.9D jsou známé svou spolehlivostí a pružností. Ve své době bylo auto chváleno za přesné řízení a komfortní odpružení, což kontrovalo pro Francouze nepřesné řazení nebo horší dílenské zpracování. Stejně jako u většiny starých aut je pak třeba dát si pozor na korozi karoserie a výfukového potrubí.
Nejtěžší na koupi Peugeotu 205 v Česku je ale vůbec ho koupit. Už před dvaceti lety si ho kupovali mladí řidiči jako auto na doježdění. 205 jsou velmi často ve špatných stavech a mají zanedbanou i základní údržbu. K typickým závadám jako opotřebené uložení zadních ramen, netěsnost chladící soustavy nebo koroze brzdového vedení si ještě připočtěte to, že se auto mohlo válet dlouho někde v kopřivách, váš strýc s ním objel všechny diskotéky a pak bez značek sloužilo jako šmajchlkabinet na zahradě.
Pokračování 2 / 4
Audi 80
Teď je samozřejmě myšlena generace B3 z let 1986 až 1991, vajíčko. Tento stroj měl bohužel často podobný osud jako Peugeoty 205, jednu osmdesátku jsme na zahradě měli dokonce i my, učil jsem se v ní řídit. Za sto tisíc korun bych se nebál říct, že už to bude auto trochu na parádu, v Německu totiž ty nejlevnější kusy začínají na pár stovkách eur a za zhruba 2000 eur koupíte už normálně pojízdný kus.
Osmdesátka je oproti soudobé konkurenci mechanicky velmi jednoduchá a vyznačuje se skvělou protikorozní ochrannou. Pod kapotou byla stejně jako v případě Peugeotu plejáda motorizací, kdy některé měly ještě karburátory. Základní jedna-šestka měla pouze 51 kW, naopak verze 2.0E se vstřikováním Bosch měla až 85 kW a s šestnácti ventily dokonce 103 kW (140 koní). To už bylo hodně svižné auto.
Na co si dát pozor? Jako každé auto vyhlášené svou spolehlivostí a odolností se i Audi 80 stalo zdolávačem kilometrů často i u několika majitelů. S jeho dostupností se pak pojí i to, že si ho kupovali lidé, kteří moc dobře nehleděli na pravidelnou údržbu. Zlobit může elektromechanické vstřikování KE Jetronic, pětiválce 2.2E a 2.3E mají horší přístup pro případně opravy a diesely a turbodiesely budou mít za sebou většinou těžký život.
Pak je tu ta věc, že auto bude dělat radost asi jen svému majiteli a pár dalším nadšencům. Většinou je osmdesátka béžovým nebo šedým autem, které sice může zaujmout kulatými tvary bez výrazných ostrých hran, ale jinak je to taková nevýrazná šedá myš, minimálně v porovnání s tehdejšími BMW.
Pokračování 3 / 4
Alfa Romeo 916 GTV
Už jsme tu měli malý hatchback a sedan, ale co takhle kupé? Devadesátky byly na kupé plodné, však jen Opel měl Astru, Tigru a Calibru. A pak je tu Alfa Romeo GTV s označením 916, případně Spyder, který se ale v dobrém stavu do sta tisíc asi nevejde. Už s tím kupé to bude jen tak tak. Rovnou se rozlučte s motorem Busso a smiřte se s motorem Twin Spark. Právě ten bude při výběru vyžadovat vyšší pozornost asi nejvíc.
Čtyřválce Twin Spark byly v Alfě GTV/Spyder dva, 1.8 a 2.0, vždy šestnáctiventilové. Tento motor existoval i jako šestnáctistovka ve verzích s výkonem 77 a 88 kW a také jako čtrnáctistovka o výkonu 76 kW. Nejatraktivnější je samozřejmě dvoulitr, který nabídne 150 koní, což je na auto tak krásných tvarů fajn hodnota. Vzhledem k jeho konstrukci a charakteristice je ale potřeba mít na paměti pár věcí.
S původním Twin Sparkem, který můžete znát třeba z modelu 75, nemá tento mnoho společného. Stále však dostává svému jménu se dvěma svíčkami na válec. To je první vyšší servisní náklad, se kterým je třeba počítat, ačkoliv jsou u novější verze druhé čtyři svíčky menší než ty první. Od jedna-šestky s výkonem 88 kW po dvoulitr má Twin Spark proměnné časování rozvodu, které když není v pořádku, může Twin Spark klapat.
To je ale to nejmenší, největším vrtochem motorů Twin Spark a jeden z mnoha důvodů, proč čeští vesničané nad alfami a italskými vozy obecně ohrnují nos, je zadírání. Životnost motoru silně závisí na pečlivosti majitele a ochotě jej udržovat při životě, aby si mohl po co nejdelší dobu vychutnávat jeho vysokootáčkový charakter. Twin Spark se může zadřít třeba kvůli dlouhému servisnímu intervalu výměny oleje (20.000 km už je moc). Olej se vzhledem k charakteristice motoru může vypalovat dost rychle, což se pak může setkat s vadným čidlem jeho hladiny a už se to dře.
Prodloužení životnosti motoru Twin Spark je častým tématem alfáckých for a každá Alfa s šestnáctiventilovým motorem a nájezdem vyšším než 300.000 kilometrů je úkaz a do jisté míry vypovídá o pečlivosti majitele. Jako každé auto z tohoto žebříčku pak může GTV trápit koroze, především na zvedacích bodech. Ostatně třeba majitelé Alfy 156 si můžou hodit mincí, jestli jim dřív shnije kastle, nebo se zadře motor.
Pokračování 4 / 4
Fiat Barchetta
Na závěr jsem chtěl dát Fiat Panda, ale to bych se utrhl ze řetězu a asi málokdo by to učetl. Do sta tisíc toho můžete koupit ještě mnoho, s trochou štěstí třeba i Volkswagen Scirocco nebo Opel Rekord. Dá se sehnat i dvojkový Golf, Renault 5 nebo Ford Sierra. Tohle je ale můj výběr a já volím Fiat Barchetta. Mnozí jej považují za evropskou alternativu k Mazdě MX-5, jenže k tomu má Fiat s pohonem předních kol dost daleko.
Ani podvozkově to není nic extra, ale technicky vychází vůz z Fiatu Punto první generace, ačkoliv je tu několik změn. V dobových recenzích však bylo chváleno přesné a hravé řízení a především design, který je před faceliftem báječný. Po modernizaci platí pravý pro design opak. Na MX-5 ale samozřejmě nemá, nicméně pěkná Mazda MX-5 se už dnes pěkně prodraží.
Pod kapotou to bylo jednoduché, cestu si sem totiž našel pouze jeden agregát, kterým byla čtyřválcová osmnáctistovka s proměnným časováním. Disponuje výkonem 96 kW (130 koní) a pětistupňovým manuálem. Tohle auto je ještě stále takový veterán-čekatel, první kousky jsou z roku 1995. Neuděláte ale špatně, když si jeden kousek vyzobnete teď, protože zatímco Mazda MX-5 už cenou odletěla pryč ze sféry dostupných aut, u Barchetty to teprve začalo.
Není to žádný zázrak, ale temperament tam je. Spousta shodných dílů s jinými vozy Fiat vám ušetří servisní náklady a s pravidelnou údržbou jde o solidní auto. Když si vyberete cokoliv jiného z prvního odstavce, škodní asi také nebudete. Ale o dalších autech třeba zase někdy příště.