Hefley vyvinul motor s proměnným zdvihovým objemem

Je zde první motor s proměnným zdvihovým objemem. Zní to bizarně. A také to poněkud bizarní je, ale motor tak opravdu funguje.

Doba a technický pokrok si žádají neustálé zlepšování parametrů spalovacích motorů, zejména co do snižování spotřeby, zvyšování výkonu a zlepšování průběhu točivého momentu. Zážehový pístový motor se za posledních 120 let ve svém principu v podstatě nezměnil, pomineme-li náhradu odpařovacího karburátoru vstřikováním paliva či pohon sacích ventilů zvenčí. Již několik desetiletí si však konstruktéři lámou hlavy nad důmyslnými prostředky, které by vedly k optimalizaci spalovacího procesu, zvláště v poslední době však převládá snaha o zvýšování efektivity a snižování spotřeby.

Cesty mohou být různé a jejich kombinacemi lze dnes dosahovat pozoruhodných parametrů. Jsou zde osvědčené prvky jako například přímé vstřikování benzínu umožňující v jistých situacích spalování vrstvené, extrémně chudé směsi, víceventilová technika, odpojování válců v případě nepotřebnosti plného výkonu nebo proměnné časování ventilů, jež může záhy vyústit až v odstranění mechanické vazby ventilů na klikový hřídel. Vynálezce Carl Hefley se pak rozhodl sáhnout do principu pístového motoru zřejmě hlouběji, než se dosud komukoli podařilo: oznámil, že dokončil vývoj motoru s proměnným zdvihovým objemem a patentoval jej. Americký patriot Hefley si zřejmě věří. Rozhodl se svůj patent prodat zájemci z řad automobilek ve veřejné aukci, přičemž vyvolávací cenu stanovil na astronomickou sumu půl miliardy dolarů.  

„Velmi rád bych viděl Chrysler, General Motors, Ford nebo jinou americkou automobilku využívat předností tohoto jedinečného a ekologického motoru,“ tvrdí Hefley. „Jsem zvědav, protože zahraniční automobilky jsou v otázce zlepšování techniky poněkud agresivnější. Americké společnosti novým prvkům zřejmě příliš nevěří, pokud si je nevyvinou samy. Automobilky v zahraničí však vypadají, že jsou na nové technologie připraveny.“ Hrdý vynálezce pak dodává: „Motor Hefley ušetří miliardy za palivo a pomůže Američanům rozšířit nabídku pohonných jednotek nové generace nejen pro automobilový průmysl.“

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Hefleyův patent využívá jakéhosi přesazeného klikového hřídele s jakýmsi vsazeným vybouleným segmentem, jenž dokáže aktivně nastavovat zdvih pístů v závislosti na aktuálních požadavcích řidiče. Zdvihový objem tím lze výrazně snížit, čímž může rapidně klesnout spotřeba paliva. Tvůrce tohoto systému tvrdí, že jej lze při stávající situaci použít do tří až osmiválcových konfigurací s rozptylem výkonu od 50 do 1 500 koní. Právě zkoušený prototyp bude moci spalovat více druhů paliv včetně těch „ekologických“, druhý pak údajně aplikuje podobné řešení na motor s rotačním pístem Wankelova typu. Pokud si z výše uvedených řádků neumíte princip Hefleyova motoru až tak úplně představit, na tomto místě naleznete animaci jeho pracovního cyklu. 

Jistě nebudeme působit jako staromódní nebo nedůvěřiví, když prohlásíme, že brzkému rozšíření tohoto systému brání řada zásadních překážek. Především půjde o technologicky náročný zalomený klikový hřídel. Neměl by být problém staticky jej vyvážit, ale při změnách zvihu pístů však bude problém toto vyvážení nějakým jednoduchým způsobem udržet. Pokud se nepodaří vyvinout dostatečně přesný vyvažovací systém, bude se chod motoru zřejmě vyznačovat značnými vibracemi, což by mohlo vést k pouze velmi omezenému rozsahu využitelných otáček. Další praktické potíže budou s hlavními ložisky, a to zvláště mezi klikou a obíhajícím vybouleným segmentem, na který budou působit síly vysoké a značně proměnlivé nejen v intenzitě, ale také směru. Vzhledem k nedostatku dostupných informací o stavu praktických zkoušek však nevyvozujme negativní závěry.

Je možné, že se Hefleyův vynález nakonec svého rozšíření dočká. Autor konceptu však zatím nedoložil, že by měl svůj patent domyšlený do konce a že se vypořádal s nastíněnými problémy. Z tohoto pohledu se požadovaná suma 500 milionů dolarů zdá být velmi vysokou, platnost patentu navíc vyprší již v půli roku 2026.

TEST Citroën C3 Aircross 110 PureTech EAT6: Váš městský obývák

Citroën C3 Aircross 110 PT EAT6

Tentokrát jsme C3 Aircross vyzkoušeli v silnější z benzinových dvanáctistovek. Jaký je tento extrovertní crossover?

15.  5.  2018 | Milan Lažanský | 8 příspěvků
Minitest Škoda Karoq 1.0 TSI: Dělám, co můžu! Stačí to?

Škoda Karoq 1.0 TSI (minitest)

Zázraky od malého litrového tříválce v poměrně velkém crossoveru raději nečekejte, poněkud překvapivě však základní motor z Karoqu nepoužitelnou brzdu provozu nedělá.

12.  5.  2018 | Miro Mihálik | 85 příspěvků
Minitest BMW 630d xDrive Gran Turismo: Rudý samet

BMW 630d xDrive GT (minitest)

Třílitrový šestiválce s jedním turbodmychadlem byl ještě donedávna základním vznětovým agregátem BMW 6 GT. Výkon 195 kW není malý, dost možná ani více nepotřebujete.

8.  5.  2018 | Jan Mička | 12 příspěvků