Gumball 3000 v Praze: živá reportáž a fotogalerie

V Praze se na den zastavili účastníci legendárního závodu Gumball 3000, který je pověstný tím, že účastníci často překračují rychlost a jezdí nebezpečně. Přečtěte si naši lehce beletrizovanou reportáž, kterou jsme doplnili 99 živými fotografiemi.
Gumball 3000 v Praze: živá reportáž a fotogalerie
Seznam kapitol
  1. Základní informace o Gumballu, reportáž
  2. Živé fotografie, část 1.
  3. Živé fotografie, část 2.

Senovážné námětí v Praze se včera stalo zastávkou účastníků závodu Gumball 3000 (jede se již sedmý ročník). Ten začal v sobotu 14. května; cesta vede z Londýna přes Brussel, Prahu, Vídeň, Budapešť a Dubrovník, část trasy stráví řidiči na palubě trajektu, který je přepraví z Dubrovníku do italského Bari. Odsud se pojede do Říma, konečná stanice je pak v Monaku, kam musí účastníci dorazit do 20. května. Zde účastníci závodu zůstanou až do neděle 22. května, kdy se v Monaku jede GP Formule 1. Mezi celebritami se v Praze objevila např. herečka Daryl Hannahová v růžovém land roveru či modelka Caprice v porsche. Závodníci pojedou v pondělí dál směrem na Vídeň.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Foto: Polda_V6

Tip: Další fotografie tohoto autora


Marek Litzman: Jednoho mrazivého rána si opět sedám k počítači a rozhlížím se, co se tentokrát zase v automobilovém světě stalo. Klasika, na silnice se podívá nové lehce natuněné auto, jeden dealer má novou slevu a do Česka zavítá Gumball. Gumball? Po rychlém zhltnutí celé bleskovky jsem měl jasno. Je čas udělat si menší výlet do Prahy. To málo automobilových svátků konajících se v kotlině české letos zastíní něco, co tu ještě nebylo. V Praze se na den zastaví pověstný závod Gumball 3000, který duchovně navazuje na legendu mezi legendami - americký Cannonball.

Návštěva kanárkovì žluté prodejní budky se brzo stala minulostí a já v ruce třímal dva lístky - jeden ku Praze a druhý opačným směrem, směrem do rodného Brna. Ještě dlouho na mě asi bude vzpomínat prodavačka v této kabince. Pokud toto čte, tak se ji omluvám a pokorně slibuji, že příště už si požadované časy napíšu. Všechny nervy vložené do této akce se mi ale vrací v podobě prvního přičuchnutí ke světu enormních výkonů a krásných karoserií při vystoupení z metra na stanici Flora. Leoš Mareš totiž usoudil, že jeho Ferarri 360 Modena už dlouho nikdo neviděl, takže zvolil alternativní, levnější metodu zviditelnění - bourání vystřídalo vystavení u vchodu do Flory. Leoši, máš u mě body za kreativitu.

Nevstali jsme ten den moc brzo. Určitě ne tak brzo, jak by se slušelo. Na místo dorážíme k desáté, tasíme fotoaparáty a pořizujeme první várku fotek již zaparkovaných porsche a ferarri. Povětšinou jsou to 996, ačkoliv jedna 997 se taky najde. Mezi vozy z Maranella převládají 360 a 430. Mezi ně se elegantně vklínili i jeden Aston Martin a Mitsubishi Lancer Evo. Když máme nafoceno, všímáme si druhého shluku lidí přímo před vchodem do hotelu Karla IV. Přesunujeme se tedy také.

Procedůra vypadá takto: každý účastník zastaví před hotelem, jsou mu odnesena zavazadla a on s co největším řevem motoru odjíždí zaparkovat svůj skvost do podzemních garáží jiného nedalekého hotelu. Zní to prostě, že? Problém nastává po čase, když se malé Senovážné náměstí ještě více zaplní. Na odklon dopravy se totiž nějak pozapomnělo, takže skrze náměstí se čas od času prožene nějaký síru dštící řidič. Co je ale horší, čas od času se prožene i nějaká tramvaj. Lidé si nakonec na periodické vyklízení kolejiště pokorně zvyknou a uhýbají docela dobrovolně.

Kolem nás se postupně prohánějí desítky devětsetjedenáctek, které v této společnosti působí spíš jako naprosté sériovky. Většinou to jsou z řady 996, ale objevily se tu i některé nové 997 a starší 993. Nádherný pohled byl na zástupce jedné z prvních generací 911. Carreru GT jsem zaznamenal až zaparkovanou a Boxsteru jsem si nevšiml žádného. Dalším běžným vozem se stává Ferarri 360 a její novější inkarnace 430. Obě jsou krásné, ale novinka mi připadá kvůli kapkovitým světlometům trochu zbytečně „sladká“.

Focení v davu bylo nemožné, můžete si najít libovolné volné místo kolem zaparkovaného vozu a máte téměř stoprocentní jistotu, že si tam nìkdo do pěti sekund stoupne. Je třeba si vzpomenout na vojenský výcvik a najít si nějaké pěkné místo, odkud ptáček letící z objektivu vašeho aparátu bezproblémově zasáhne cíl. Má to však jednu zásadní chybu. Já na vojně nebyl a vzhledem k jejímu zrušení už ani nebudu. Asi právě proto mi najití vhodné palpozice trvalo takovou dobu. Nakonec jsem na ni ale přišel.

Všechny vozy se musejí otočit, aby mohly odjet na parkovištì a já si stoupnul právě tam, kde k tomu docházelo. Dostávám takto obrázky z profilu a zezadu a s kamarádem se spravedlivé dělíme o pozice - on bude pohyblivá jednotka, která bude fotit to, co uvidí a já se stanu jednotkou statickou, jistící jeho případné fotografické neúspěchy spolehlivou jistotou. Kéž bych už v té chvíli věděl, že mám špinavý objektiv a mé fotografie budou poznamenány decentním oparem…..

První částí programu byly příjezdy poněkud „profláklejších“ aut. Porsche a ferarri už jsem popisoval, těch bylo plno. Mezi nimi, málem na střídačku, jezdily vozy exotičtější. Podle starého rčení „kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“ bylo hned od začátku jasné, že něco už jsem propásl. Letmý pohled skrze bránu dvora naplnil mé černé představy. Zahlédl jsem zaparkovaného Rolls Royce Phantoma. Je třeba doufat v další pěkné vozy. A taky že ano. Hned vzápětí si totiž začíná dělat místo pro život Porsche Carerra GT a Mercedes SLR McLaren. Porsche je pěkný vůz. Když ke mně přijížděl, v prvních chvílích jsem ho považoval za Boxtera. Na svoji obranu však musím říct, že jsem na nose neměl své obrýlení.

Na mercedes je také pěkné podívání. Oranžové reflexní polepy sice vypadají jako z vozů, jež tak důsledně propírá kolega LordMord, ale dají se prominout s ohledem na bezpečnost nočního provozu a s ohledem na to, že až majitel přijede do rodné země, zase je sundá. Z dalších zajímavých vozů se objevilo Subaru Impreza pro tento modelový rok (lze identifikovat podle křidélek na předním nárazníku a celkově jeho pozměněného tvaru), objevil se zuřivý Dodge RAM a jeho pětisetkoňový desetiválec trhající zadní gumy na počkání i původní vlastník tohoto motoru – Viper, jehož majitel měl evidentně větší zálusk na zničení pneumatik, než jeho kolega zelinář s RAMem, protože při každém rozjezdu vyděsil přihlížející kouřem a pískáním od gum. Člověka už skoro začíná napadat, že se s ním jinak rozjíždět ani nedá.

Přijel také Bentley Continental GT, pro můj fotoaparát nepolapitelný jednorožec. Projely i vozy, které si dovolím identifikovat jako Lotus Esprit, přijel speciál pro rally Paříž – Dakar, jehož karoserie připomínala Land Rover Freelander, mezi záplavou M5 a M3 se ukázal i firemní kolega - BMW 6 convertible. Z nejexotičtějších náš svou návštěvou poctil i Noble, anglický malosériový vůz, který dosahuje velmi úctyhodných výsledků v přímém zrychlení a neztratí se ani v zatáčkách. Je montován „na koleni“ a byl vyvíjen naprosto od nuly. Jeho silnější a ospojlerovanou verzi byste si bez problémů spletli s okruhovým speciálem.

Ze zajímavých tuningů bych tu našel například Range Rovera s novým, podstatně silnějším motorem o objemu 6.3 litru. Zástavba je ruční práce. Projelo kolem nás i Lamborghini Murciélago a v těsném závěsu za ním Caterham, opět malosériový automobil původem z Velké Británie, jehož verze CSR 260 s motorem Ford 2.3 (s pomocí Cosworthu) a s výkonem 260 koní zrychluje z klidu na stovku za 3.1 sekundy při hmotnosti lehce přes půl tuny. Bohužel není homologovaný pro naše silnice, takže u nás si s ním moc zábavy neužijete.

Nejvíce času jsme strávili čekáním na druhou, roztaženou část startovního pole. A vyplatilo se to. Po vzoru modelky mi zapózoval stylově oblečený řidič (vypadalo to asi jako pyžamo) stříbrného Golfu Gti, který prošel nemalými úpravami – kompletně nový interiér, homologační ochranná klec... Kochat jsme se mohli i nádherným veteránem Jaguar E-type. Veteránů tam ostatně nebylo málo, úsměvy na tvářích přihlížejících vykouzlil příjezd upraveného VW Transporter první generace založeného na podvozku legendárního brouka i s jeho původním motorem až za zadní nápravou. V interiéru to vypadalo trochu lépe – na sloupku pověšené gamepady dokazovaly přítomnost Playstationu a při bližším pohledu bylo možné odhalit nejeden reproduktor.

Nádherný mi přišel i jiný veterán mně dosud neznámé značky Bristol. Další úsměvná scéna přijela v Pontiacu GTO společně se samotným králem rock’n’rollu – Elvisem. A nádherný zvuk velkoobjemové ameriky bych jen tak za něco neměnil. To samé platí i o legendárním Chargeru, který se nám tu předvedl také. Ten nám také názorně ukázal, jak se provádí zástavba reproduktorů po americku. Vzhledem k absenci fotografie vysvětlím – víko se pomocí teleskopických mechanismů vertikálně zvedne a tím se v něm objeví reproduktory, jinak decentně ukryté v hlubinách kufru. Prosté, ale účinné.

Dostavil se i moderní zástupce klasické americké školy – nejnovější Mustang. Jsem ale klamán. Nějak z něj ale nemám pocit takového přebytku charakteru, jakým oplýval třeba zmíněný GTO. A ani ten zvuk už není to, co bývalo….. Už to skoro vypadalo tak, že o největší pozdvižení se postará jedna milá paní, totiž její auto. Tato dáma si přivezla zaručeně nejrozměrnější vůz celé skupiny - vystoupila z prodlouženého, jedenáctimetrového Hummeru H2. Věřím, že proplétání Prahou mohla být docela otrava. Největší zábavu nám nakonec poskytlo čelní sklo na Hummeru této ctihodné dámy, tam se totiž skvěla povědomá dálniční známka s hmotností do tří a půl tuny.

Největší poprask se ale strhl kolem zlatého hřebu programu. Přijelo Enzo. Chtělo projet a postavit se na stranu, ale bez šance. Dav kolem něj museli rozhánět až policisté, když se opět rozhodla projet nějaká tramvaj. Do zvuku jeho motoru, který se rozplynul po celém náměstí se zamilujete a bude vám znát v uších ještě dlouho. Je to něco, na co se nezapomíná.

Jenže čas se nachýlil a zakoupená místenka nemilosrdně ukazuje čas odjezdu, který se blíží. Je čas přejít na Florenc. Cestou potkáváme ještě nějaké zbloudilé Ferarri F40 a potom už mám před očima jenom parkoviště plné autobusů a vidinu domova. Pánové Gumballisti, nechcete nám tu parádu příště udělat v Brně? Byl bych vám vděčen….

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Základní informace o Gumballu, reportáž
  2. Živé fotografie, část 1.
  3. Živé fotografie, část 2.

bazar

Ford Focus C-Max 1,8
Rok výroby: 2008
Stav: 151 537 km
Cena: 119 000 Kč
Ford Transit 2,2
Rok výroby: 2011
Stav: 46 069 km
Cena: 280 000 Kč
Ford Focus 1,6
Rok výroby: 2012
Stav: 114 106 km
Cena: 170 000 Kč
Ford Kuga 2
Rok výroby: 2009
Stav: 163 746 km
Cena: 256 000 Kč
Ford Focus 1,6
Rok výroby: 2006
Stav: 191 512 km
Cena: 74 000 Kč
Ford Galaxy 1,9
Rok výroby: 2003
Stav: 264 758 km
Cena: 76 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

včera | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků