U Hradu oficiálně sloužila a slouží hlavně auta české výroby. Někteří prezidenti však dávali přednost zahraničním vozům.
Kapitoly článku:
Českou politikou aktuálně hýbou prezidentské volby. Kdo bude příštím „vládcem“ naší země, se dozvíme až v lednu, v tuto chvíli nám však rozhodně neuškodí krátký pohled do historie. Nikoho nepřekvapí, že Hradu v minulosti sloužila hlavně česká auta, ne všichni prezidenti však jejich služeb skutečně využívali.
Klausova věta, že „Superb drncá“, zlidověla. Přesto byl Václav Klaus v Superbu viděn poměrně často, i když si oblíbil hradní vozy Audi A8. Jeho nástupce Zeman už vyfasoval nový Superb a tam se prý drncání nevyskytuje.
První československý prezident se nestyděl zapózovat před svým vozem Škoda Hispano-Suiza, zatímco komunističtí papaláši z obrněných sovětských limuzín moc hlavu nevystrkovali. Havel české auto neměl, Klaus jezdil Superbem jen občas a Zeman se tváří, že jiné používat ani nebude
Prezident Václav Havel svého času dokonce jezdil Renaultem 21, ale hned v roce 1990 přešel na BMW řady 7 a nakonec si v roce 1992 oblíbil Mercedesy, když dostal dnes už klasického „mamuta“, tedy Mercedes-Benz 600 SEL třídy W140.
Papaláši socialistického zřízení hojně využívali vozy Tatra 603 a později 613, ale vozový park prezidentů a nejvyšších stranických představitelů měl k dispozici i tehdejší sovětské limuzíny ZIS a ZIL.
Vůz Škoda VOS musel být upraven tak, aby dozadu mohla důstojně nastoupit i silně obézní Gottwaldova manželka. Otevřený kabriolet ZIS 110 používal především Alexej Čepička, i když byl určen Gottwaldovi. Háchův Mercedes sloužil u Hradu i za Beneše a překvapivě i za Gottwalda
Pokud se ale podíváme do doby tzv. první republiky, prezident Tomáš G. Masaryk měl vůz Laurin a Klement a následně Tatru Grand. Pak dostal vůz Škoda Hispano-Suiza. Ke konci svého mandátu používal Tatru 70A a Tatru 80, se kterou jezdil i v přehlídkovém provedení Edvard Beneš.
Protektorátní prezident Emil Hácha dostal od Adolfa Hitlera pancéřovaný kabriolet Mercedes-Benz 770, který kupodivu sloužil (po drobných úpravách) na Hradě i po válce a dokonce v něm mohli být viděni i komunističtí papaláši na přelomu 40. a 50. let.