V zážitcích nadšence by rozhodně neměl chybět Volkswagen Typ 1, zvaný též jako „brouk“. Bylo to vskutku lidové auto a jeho výroba skončila až v roce 2003 po 21 530 000 vyrobených kusech. Přitom design a koncepce sahají až do třicátých let dvacátého století a dnes se ke koncepci malého auta s motorem vzadu některé automobilky (Renault, BMW) vracejí.

Ekvivalentem „západního“ brouka je východoněmecký Trabant. Tento duroplastový dvoutaktní hrdina východního bloku přežil až do roku 1991 a pro někoho to byl jediný dostupný způsob individuální automobilové dopravy za socialismu. Rozhodně byste se s ním měli projet, abyste věděli, jak museli naši předci trpět.

Ve „stodvacítce“ jezdil snad každý a pokud ne, ihned si doplňte zkušenosti (pro rýpaly, na fotografii je model 130). Mnozí na ní dělali řidičský průkaz a pro většinu začínajících řidičů to bylo první auto, které si koupili za své peníze, případně ho podědili v rodině. Dnes už je klasická „stodvacítka“ na silnici spíše vzácností.

Škoda Favorit bylo první moderní auto české automobilky a nutno říci, že vzhledem k možnostem socialistického hospodářství s centrálním plánováním se povedlo až nečekaně dobře. Zastaral docela rychle, ale ještě po revoluci to bylo vlastně jediné dostupné a zároveň docela dobré auto.

A pak se divte někomu, kdo celý život trávil za volantem stopětky, že je nadšen z Octavie 1.9 TDI Combi. Z tohoto modelu se pro mnoho lidí stal ekvivalent automobilové nirvány (jede to přece „sto šedesát furt plnej do kopce za pět litrů“) a záviděníhodná věc. Tím nezpochybňujeme objektivní kvality Octavie Combi, ale pokud jste s tím nikdy nejeli, projeďte se, ať víte, co na tom všichni viděli (nebo někteří ještě vidí).

Chcete důkaz, že zábavné a sportovní auto nemusí mít nutně pět stovek koní, nemusí stát pět milionů a nemusí jezdit 300 km/h? Mazda MX-5 není nejprodávanější roadster na světě náhodou. Především v prvních dvou generacích je to mimořádně podmanivý řidičský nástroj a jak se zdá, i nová čtvrtá generace naváže na kouzlo prvních modelů.

Jednou z automobilových ikon je i klasické BMW s označením M a s atmosférickým řadovým šestiválcem. Asi nejlepším příkladem je BMW M3 generace E46 s kombinací řidičské interakce, vyváženosti podvozku a dechberoucího charakteru řadového šestiválce. Když už nic, tak právě mechanický charakter moderním BMW M velmi chybí.

Ferrari je automobilové božstvo a každý by se s ním měl aspoň jednou v životě projet. A když už, hledejte možnost projet se s tradičním GT s dvanáctiválcovým motorem. Třeba takové Ferrari 550 Maranello je poslední dvanáctiválec s manuálním řazením. Má charakter, dostatek síly a je to po všech směrech skutečné Ferrari.

Vaší pozornosti by neměla uniknout ani koncepce s motorem Wankel s rotačním pístem. Vlastně jediná automobilka, která dotáhla tento nezvyklý motor do 21. století, je Mazda. Nyní už Wankel nekoupíte, ale za volant Mazdy RX-8 se můžete dostat poměrně snadno. Můžete si pak sami udělat představu o tom, proč je tento motor zajímavý a proč neoslovil široké publikum.

Mezi ostrými hatchbacky je dnes plno, ale nějak se nemůžeme ubránit dojmu, že jsou některé z nich až moc racionální a opatrné. Ne tak brutální Ford Focus RS první generace. To je pravděpodobně nejšílenější předokolka moderní doby.

Porsche 911 je nejúspěšnější sportovní auto všech dob. Mnozí ho kritizují pro nevhodnou koncepci s motorem vzadu (a když se svezete některým z prvních exemplářů 911, zjistíte, proč), ale právě to utváří jeho celkový charakter.

Pak si stačí sednout do nejmodernější verze 911, například do modelu Turbo S, a uvidíte, že kontinuálním vývojem toho samého se dá vytvořit neuvěřitelně efektivní auto. Dnes se z Porsche 911 sice stala trochu póza a symbol osobního úspěchu, ale i tak by se s ním měl projet každý, komu auta aspoň něco říkají.

Samostatnou kapitolou je pak jakékoli závodní auto s hladkými pneumatikami. Kdo se nesveze skutečným okruhovým autem na slickách, nemůže si udělat představu o tom, jak vlastně funguje okruhové ježdění. Právě hladké slicky a masivní přítlak posouvají možnosti konstrukce vozů za hranice běžného chápání a od běžného smrtelníka vyžadují úplně jiné fyzické i psychické nasazení.

Stejně jako Ferrari je i klasický velký Range Rover symbolem nadřazenosti. Range Rover zvládne všechno. Je funkční a ovladatelný na silnici, velmi komfortní a kultivovaný a zároveň velice schopný v terénu. Pokud potřebujete jedno auto pro všechny příležitosti, je tu právě Range Rover a vy byste se v něm měli aspoň jednou projet, ať víte, o co přicházíte.

Původní Land Rover se do dnešních dnů vlastně moc nezměnil a navíc tohle utilitární auto brzy nadobro zmizí kvůli emisním normám. Moderní offroady toho v rukách průměrného řidiče zvládnou v terénu víc, ale neodmění ho za snahu tak jako Defender.

Zatímco se poválečná Evropa vzpamatovávala z devastujícího konfliktu, v Americe se po silnicích proháněly obří koráby. Je to symbol jedné předemisní doby, který k automobilismu neodmyslitelně patří. A právě svezení nějakým takovým korábem 50. a 60. let by mělo být morální povinností každého nadšence.

A když už jsme nakousli americká auta, nemůžeme vynechat klasický velký žlutý full-size taxík. Dnes je z ulic New Yorku a dalších měst vytlačují podivné elektromobily a hybridy, takže jestli se chystáte do USA, projeďte se, než bude pozdě.

Toyota Prius mnohým leží v žaludku a mnozí spekulují nad jejím skutečným přínosem pro ekologii, zejména pokud jde o těžbu materiálů potřebných k výrobě akumulátorů, recyklovatelnost a emisní náročnost výroby a logistiky. Nedá se ale namítnout, že je to vlastně první masový hybrid, který měl (a má) celosvětový úspěch.

Opel Ampera je vlastně elektromobil, který by mohl sloužit jako přestupní článek. Má totiž záložní spalovací motor, takže nejste odkázáni výhradně na elektřinu. Jenže v době dieselů tohle prostě fungovat nemůže. Přesto je to zajímavé auto, které naznačuje udržitelnou a hlavně snesitelnou mobilitu bez lokálních emisí, pokud vám na tom záleží.

BMW i3 je budoucnost. Co byl brouk ve 30. letech, to je BMW i3 nyní. Je to novátorská koncepce, když využívá uhlíková vlákna místo tradiční oceli. Je to také elektromobil, ale můžete mít i verzi s benzínovým generátorem. Motor je navíc vzadu jako u brouka, takže BMW i3 můžeme klidně považovat za brouka 21. století.