Zdá se to neuvěřitelné, ale model Ford Sierra, jenž dodnes patří k běžnému koloritu našich silnic, v září oslaví své 30. narozeniny.
Kapitoly článku:
Šokující nástup
Model Ford Sierra byl do prodejů uveden na sklonku roku 1982 coby náhrada za klasický typ Ford Cortina. Vznikal pod kódovým označením Project Toni a pod vedením legendárního Boba Lutze, který zanechal hluboké stopy své práce v Evropě i USA. Primárně tří a pětidveřový liftback vycházel z koncepční studie Ford Probe III a ve střední třídě jako poslední v Evropě tlačil zadní pohon, a to až do začátku devadesátých let. Nový stylistický jazyk „aero“ ovlivnil řadu následujících modelů Ford včetně amerických Taurusů či Thunderbirdů.
Studie Ford Probe III z roku 1981 se stala předobrazem Sierry
Na první pohled je jasné, že tvarem karoserie Sierra kopírovala koncept Probe III velmi důsledně, snad až na částečně krytá zadní kola a plně zakrytovaný podvozek. Ford Sierra vykazoval v dané třídě rekordně nízký aerodynamický odpor charakterizovaný hodnotou Cx = 0,34. Důsledně aerodynamický tvar karoserie zanechal konkurenci i veřejnost v němém úžasu a svoji dobu předběhl o řadu let.
Na druhou stranu vesměs konzervativní zákazníci Fordu neměli k progresivně tvarovanému modelu zprvu důvěru, ale záhy si zvykli a ocenili přednosti Sierry. Ta se nakonec stala pro Ford mimořádným úspěchem, nabízela se v široké škále verzí (včetně sportovních variant, pohonu 4x4, pick-upu, atd.), která co do rozsahu v evropské střední třídě hledala konkurenci jen stěží.
Pětidveřový liftback Ford Sierra v původním provedení
Produkce probíhala v řadě zemí od Německa přes Belgii a Velkou Británii až po Argentinu, Venezuelu nebo Nový Zéland. Výroba Sierr byla v Evropě oficiálně ukončena v roce 1993, ale skladové zásoby se rozprodávaly ještě dlouho poté, takže vůbec poslední Ford Sierra byl registrován až v únoru roku 1995.
Celkově vznikly bezmála 3 miliony vozů této řady, jež byla nahrazena modelem Ford Mondeo. Kvůli prvotním potížím s kvalitou při jeho uvádění na trh řada zákazníků tehdy se slzou v oku vzpomínala na robustní a léty produkce „vychytanou“ Sierru…
Rozporuplná premiéra
Bez technických obtíží se však v dobách své premiéry neobešla ani Sierra. První vozy trpěly například přílišnou citlivostí na boční vítr, což do značné míry napravilo zavedení nenápadných spoilerů integrovaných do těsnění zadní hrany zadních trojúhelníkových okének.
Podobných nepříjemností bylo v počátcích prodejů Fordu Sierra celá řada a díky mimořádné pozornosti médií, kterou Sierra vábila, vyvolaly bezmála hysterii, která třeba v Anglii vedla dokonce ke spekulacím o znovuzavedení produkce upravené Cortiny. Záhy si však Sierra své místo na slunci vydobyla.
Ford Sierra: původní provedení luxusní verze Ghia se specifickou přídí a bohatou výbavou včetně elektrického spouštění dveřních oken či palubního počítače
Zprvu byly Sierry k mání jako tří a pětidveřové liftbacky a pětidveřové kombi. I liftbacky vynikaly prostorným a variabilním interiérem, v němž zadní asymetricky dělená opěradla bylo možno sklápět po předklopení sedáků do roviny s podlahou zavazadlového prostoru, čímž vznikla zcela rovná plocha, navíc prakticky neomezená podběhy zadních kol. Objem prostoru pro zavazadla byl od 390 do 1 195 l, u kombi pak činil až 1 470 l.
Osvědčené agregáty Pinto a Cologne
Nabídka pohonných jednotek spočívala na legendárním čtyřválci Pinto s rozvodem OHC a objemy 1,3, 1,6, 1,8 a 2,0 l a neméně proslavených šestiválcích „Kolín“ s objemy 2,0, 2,3, 2,8 a 2,9 l. „Třináctistovka“ byla z nabídky záhy vypuštěna, takže třeba v Německu byla Sierra v modelovém roce 1983 nabízena s karburátorovými motory 1,6/55 kW, 2,0/77 kW, 2,0 V6/66 kW, 2,0 V6/84 kW a atmosféricky plněným dieselem Indenor OHV 2,3d/49 kW (uplatnil se také ve spoustě dobových modelů včetně většiny osobních a užitkových Peugeotů).
Aerodynamický styl karoserie Sierru znevýhodňoval v době premiéry, ale ani na sklonku výroby díky němu nepůsobila vysloveně archaicky
Prakticky všechny motory mohly být zprvu kombinovány s čtyř i pětistupňovými manuálními převodovkami a tří a čtyřstupňovými „automaty“, přičemž k „naftám“ byla k mání pouze pětistupňová manuální skříň. Lépe vybavené modely se vyznačovaly upravenou přídí s jiným nárazníkem hostícím mlhovky a pomocnými dálkovými reflektory.
Koroze, úniky provozních kapalin a vůle na nápravách patřily k běžným jevům Sierr a většinu z nich již vyřadily z provozu
Výbavových stupňů byla celá řada od L a GL (v průběhu výroby a na jednotlivých trzích se jejich značení a rozsah výbavy měnil) až po špičkové provedení Ghia opatřené třeba elektrickým ovládáním všech oken nebo palubním počítačem. Palubní počítač bohužel z nabídky pro Sierry v následujících letech zmizel a jeho poslední připomínkou se stal panel varující před nedovřenými dveřmi, nebezpečím náledí či o vadné žárovce, jenž zůstal zachován verzím Ghia až do konce jejich výroby.