V roce 1984, tedy přesně před třiceti lety, Ford představil svůj koncept Lugano. O rok později se z něj stala nová vlajková loď jeho evropské divize…
Kapitoly článku:
Završení ofenzívy
Pětidveřový liftback Scorpio slavil svoji premiéru dva dny po skončení ženevského autosalonu v roce 1985 a završil kompletní modelovou obrodu značky. Ta byla roku 1976 zahájena kompaktem Fiesta, o čtyři roky později nastoupil první Escort s pohonem předních kol, na podzim roku 1982 se objevil střední model Ford Sierra a rok 1985 se stal svědkem nového špičkového typu. Scorpio nastoupilo na místo sedanů a kombi Ford Granada.



Ford Scorpio ve své původní podobě z roku 1985
Ačkoli to tak na první pohled možná nevypadá, Scorpio bylo zvenčí prakticky stejně velké jako Granada (vzniklo přes 1,7 mil. vozů této řady), jíž se podobalo také po stránce koncepce a použitých motorů. U Fordu vsadili na poněkud zvláštní řešení zadní části karoserie, jež dostala (podobně jako třeba konkurenční Renault 25) výklopnou stěnu zdvihající se i se zadním oknem.
Tato koncepce měla skloubit přednosti čtyřdveřového sedanu, hatchbacku i kombi, nicméně zákazníci to viděli jinak. Čtyřdveřový tříprostorový sedan tak nabídku obohatil v roce 1990 a klasické kombi o dva roky později. Motory byly zprvu zážehové, brzy přibyly vznětové Indenory 2,3 l i verze s pohonem všech kol. V Anglii a na vybraných exportních trzích zůstalo až do roku 1994, tedy do náběhu druhé generace Scorpia, zachováno jméno Granada, jež se ale stalo spíše označením výbavového stupně. V USA se Scorpia krátce prodávala v síti dealerů Lincoln/Mercury pod jménem Merkur Scorpio.
Modernizace
Tato kategorie byla v ekonomickém rozmachu půle osmdesátých let v Evropě velmi významná. V porovnání s dnešními statistikami se zdá být takřka neuvěřitelné, že na vyšší střední třídu tehdy v průměru připadalo 14 % registrací, přičemž v NSR to bylo 20 a ve Švédsku dokonce více než 50 %!





Náhled do útrob špičkového modelu evropského Fordu
Ford do vývoje a přípravy Scorpia investoval bezmála tři miliardy marek, přičemž zhruba polovinu spolykala přestavba kolínské továrny, jež se tak stala jednou z nejmodernějších v Evropě. Rozsáhlé využití výpočetní techniky a zkoušek v aerodynamickém tunelu přineslo mimořádně prostornou karoserii se znamenitě využitým obestavěným prostorem a součinitel odporu vzduchu cx = 0,33.
I přes použití klasické koncepce a zprvu i v zásadě konvenčních motorů se konstruktérům podařila dobrá práce. Ačkoli se tehdy ještě na spotřebu tolik „nehrálo“, Scorpio se základním zážehovým motorem 1,8 l v roce 1985 dosahovalo o 14 % nižší průměrné spotřeby paliva, než jakou roku 1976 vykazovala malá Fiesta s motorem 1,1 l! Zcela nová karoserie přinesla proti sedanu Granada o 30 % nižší odpor vzduchu.
Interiér
Posádka se mohla kromě většího prostoru těšit také z bohatě prosvětleného interiéru daného mimořádně rozměrnou prosklenou plochou (takřka 3 m2) a na nízkou úroveň aerodynamického hluku. Úrovně výbavy byly tři, CL, GL a Ghia, a lišily se hlavně rozsahem standardní výbavy. Komfort zajišťovala ve všech případech rozměrná, anatomicky tvarovaná sedadla, ta vpředu a vzadu po stranách měla hlavové opěrky. Zadní, asymetricky dělené opěráky měly u verze Ghia elektricky stavitelný sklon, jejich sklápěním na sedák bylo možno razantně zvětšit prostor pro přepravu nákladu.





Nový vstřikový dvoulitr Pinto EFi; schémata systému pro udržování světlé výšky vzadu, náprav a svorného diferenciálu; pohon předních kol u verzí 4X4
Výbava GL k CL vpředu přidávala výškovou regulaci a pneumaticky stavitelnou tuhost bederní opěry (typickou i pro lépe vybavené Sierry), jež byla v Ghii také u spolujezdce. V nejlepší verzi mělo Scorpio řidičovo sedadlo také s elektrickou regulací sklonu sedáku. Standardem u CL byly třeba samonavíjecí bezpečnostní pásy, mlhovky nebo cyklovač stěračů, GL přidávalo například dálkové ovládání zrcátka u spolujezdce, otáčkoměr či elektrické ovládání předních oken.






Sedan nabídku obohatil v roce 1990, kombi přišlo až s faceliftem o dva roky později
Scorpio Ghia pak vynikalo zejména vyhřívanými zrcátky, přídavnými dálkovými světly ve vnitřních hranách hlavních svítilen, tónovanými okny nebo centrálním zamykáním. Připlácet bylo dále možno za elektricky stavitelná a vyhřívaná přední sedadla, u Fordu vyhlášené vyhřívání čelního skla, ostřikovače světlometů či klimatizaci. Mimo základního CL byla Scorpia opatřena na přístrojové desce „autíčkem“ s diagnostikou nezavřených dveří, opotřebením brzdových destiček, nefunkční žárovky, atp.