Úspěch Priusu leží mnohým v žaludku. Zatímco hybridní Toyota se chystá na trh už ve čtvrté generaci, konkurence trochu zaspala.
Toyotě Prius se daří zejména za mořem, třeba v Evropě (kromě zemí, kde získáte na hybrid dotace) to není žádná sláva. Jenže japonské automobilce nelze upřít jedno prvenství a poměrně zásadní. Hybridní techniku totiž jako první na světě dokázala uvést do sériové výroby. Co na tom, že to v globálním měřítku trvalo více než sto let? První generace Priusu z roku 1997 byla v tomto ohledu skutečně první...
Konkurenci ale konečně plánují i jinde. Třeba v Jižní Koreji, Hyundai se sice věnuje hlavně palivovým článkům, ale stále ještě největší světové automobilce ze Země vycházejícího slunce se chce v tomto ohledu postavit. A podobné choutky mají i u modrého oválu v Dearbornu.
Elektrický Focus evidentně není to pravé ořechové a hybridní Fusion (alias nové Mondeo) je dost velký. MPV C-Max zase není klasikou. Chystaný model Fordu bude přímým soupeřem nejprodávanějšího auta své kategorie na světě... Vždyť v loňském roce si jich celosvětově zákazníci koupili přes 400 tisíc.
Podle agentury Reuters, respektive jí citovaných zdrojů, se má jednat o skutečně svébytnou řadu, žádnou verzi Focusu nebo něčeho jiného. Vzniká pod kódem C240. Není divu, sdílí platformu C2 právě chystané čtvrté generace světového bestselleru nižší střední třídy (nebo je jím Corolla?).
Stejné šasi dostane i další Kuga alias Escape. Většinu techniky (baterie, elektromotory) převezme ze stávajících modelů, normovaný dojezd se ale určitě zvýší a konzumace paliva naopak půjde opačným směrem. Jak jinak?
Na rozdíl od Priusu se fordí benzino-elektrický hybrid objeví v několika karosářských variantách. MPV Prius V a malý Prius C nesou toto jméno přece jen hlavně z marketingových důvodů a nikoli na všech trzích. Je ještě dost času, kompaktního hybridního fordu se dočkáme v závěru roku 2018. Tedy, Američané určitě...
A nebude chybět ani varianta, která se dá dobíjet z běžné zásuvky, jistě, plug-in. Postaví se nejen příštímu Priusu, ale i Voltu od GM. Doufejme, že nenapálí cenu příliš vysoko... Ford jej chce vyrábět mimo Detroit, v továrně ve Wayne na jihovýchodě státu Michigan. Plán roční produkce je smělý: 120 tisíc aut. Myslí vysoko, ale oproti Japoncům má pořád zpoždění „pouhých“ 21 let, ať už si o téhle kategorii vozidel myslíme, co chceme.
Mluvčí americké centrály nadnárodního koncernu Chris Preuss ve středu 20. srpna všechny výše zmíněné spekulace a zvěsti pochopitelně oficiálně dementoval. Prozatím. Co na tom, že hybridy nepřinášejí proti třeba moderním dieselům bůhvíjakou úsporu paliva a elektřina vzniká v uhelných elektrárnách.
Je to prostě móda, i když zákazníci ani náhodou automobilkám nevrátí prostředky vynaložené do vývoje... Ale nebuďme takoví skeptici, s toyotami a lexusy se totiž reálně dá v hustém pražském provozu s lehkou nohou při využívání start-stopu a dalších „eko“ funkcí skutečně jezdit pod 4 litry...