Ford Mustang tak,  jak ho známe dnes , se začal vyrábět v roce 1964. V roce 1965 šlo o prodejně nejúspěšnější start nového vozu od Fordu A, který nastoupil v roce 1927. Dnes je Ford Mustang nejprodávanějším sportovním autem na světě. Podíváme se tedy na jednu ze zajímavých kreací, která tomuto gigantovi předcházela. Zdroj: wheelsage.com

Ford Mustang tak, jak ho známe dnes, se začal vyrábět v roce 1964. V roce 1965 šlo o prodejně nejúspěšnější start nového vozu od Fordu A, který nastoupil v roce 1927. Dnes je Ford Mustang nejprodávanějším sportovním autem na světě. Podíváme se tedy na jednu ze zajímavých kreací, která tomuto gigantovi předcházela. | Zdroj: wheelsage.com

Vůz, který vidíte na fotografiích, vznikl v roce 1962. Vznikl pod záštitou Fairlane Group, sdružení, ve kterém byli manažeři Fordu a Lee Iacocca. Ford tenkrát hledal zlatý střed mezi sportovními automobily, který by se dobře ovládal a zároveň měl dostatek síly, aby byl kompetitivní. Zdroj: wheelsage.com

Vůz, který vidíte na fotografiích, vznikl v roce 1962. Vznikl pod záštitou Fairlane Group, sdružení, ve kterém byli manažeři Fordu a Lee Iacocca. Ford tenkrát hledal zlatý střed mezi sportovními automobily, který by se dobře ovládal a zároveň měl dostatek síly, aby byl kompetitivní. | Zdroj: wheelsage.com

Podle vzhledu a stylizace designéra Philipa T. Clarka je vidět, že vůz mohl klidně směřovat proti hbitým roadsterům, které v té době vznikaly v Anglii či v Itálii. Vůz pojmenovaný Mustang I na první pohled nevypadá jako žádný jiný Ford. Má dlouhou nízkou karoserii s výklopnými světlomety, poloviční čelní okno a ochranný rám za sedadly. Zdroj: wheelsage.com

Podle vzhledu a stylizace designéra Philipa T. Clarka je vidět, že vůz mohl klidně směřovat proti hbitým roadsterům, které v té době vznikaly v Anglii či v Itálii. Vůz pojmenovaný Mustang I na první pohled nevypadá jako žádný jiný Ford. Má dlouhou nízkou karoserii s výklopnými světlomety, poloviční čelní okno a ochranný rám za sedadly. | Zdroj: wheelsage.com

Na svou dobu šlo o malé auto. Rozměry byly 3912 mm x 1575 mm x 996 mm (výška ochranném rámu) při rozvoru 2286 mm a rozchodu kol 1219 mm vpředu a 1245 mm vzadu. Rám byl trubkový, karoserie na něm celistvá. Vůz měl na svou dobu velmi vyspělá technická řešení.  Zdroj: wheelsage.com

Na svou dobu šlo o malé auto. Rozměry byly 3912 mm x 1575 mm x 996 mm (výška ochranném rámu) při rozvoru 2286 mm a rozchodu kol 1219 mm vpředu a 1245 mm vzadu. Rám byl trubkový, karoserie na něm celistvá. Vůz měl na svou dobu velmi vyspělá technická řešení.  | Zdroj: wheelsage.com

Zmínit můžeme třeba nezávislé zavěšení kol a koncepci s motorem uprostřed, která v tu dobu ještě nebyla zcela zaběhnutá. Zajímavostí jsou pak sedadla jako součást rámu, což pomohlo ke zvýšení tuhosti celého automobilu. Jak asi tušíte, byla celá tato záležitost lehká, konkrétně to dělalo zhruba 700 kilogramů. Zdroj: wheelsage.com

Zmínit můžeme třeba nezávislé zavěšení kol a koncepci s motorem uprostřed, která v tu dobu ještě nebyla zcela zaběhnutá. Zajímavostí jsou pak sedadla jako součást rámu, což pomohlo ke zvýšení tuhosti celého automobilu. Jak asi tušíte, byla celá tato záležitost lehká, konkrétně to dělalo zhruba 700 kilogramů. | Zdroj: wheelsage.com

V plánu byla silniční i závodní verze. Podle dostupných zdrojů se však měly mezi sebou lišit primárně naladěním motoru. V obou případech šlo o dvoulitrový vidlicový čtyřválec. Silniční verze disponovala výkonem 66 kW (90 koní) a závodní 81 kW (110 koní). Ta závodní měla jet maximálně 161 km/h a zrychlit z 0 na 96 km/h za 11 sekund. Zdroj: wheelsage.com

V plánu byla silniční i závodní verze. Podle dostupných zdrojů se však měly mezi sebou lišit primárně naladěním motoru. V obou případech šlo o dvoulitrový vidlicový čtyřválec. Silniční verze disponovala výkonem 66 kW (90 koní) a závodní 81 kW (110 koní). Ta závodní měla jet maximálně 161 km/h a zrychlit z 0 na 96 km/h za 11 sekund. | Zdroj: wheelsage.com

Vznikly celkem dva kusy. První byl detailní model z laminátu, druhý zcela funkční auto s hliníkovou karoserií. Svůj veřejný debut si vůz odbyl při Grand Prix na okruhu Watkins Glen International. Zdroj: wheelsage.com

Vznikly celkem dva kusy. První byl detailní model z laminátu, druhý zcela funkční auto s hliníkovou karoserií. Svůj veřejný debut si vůz odbyl při Grand Prix na okruhu Watkins Glen International. | Zdroj: wheelsage.com

Za volantem byl automobilový závodník Dan Gurney a Mustang I tehdy nabral pozitivní ohlasy veřejnosti. Bohužel se ale nakonec Ford rozhodl, že takto radikální přístup je možná až moc a projekt se ukončil. Zbytek znáte. Zdroj: wheelsage.com

Za volantem byl automobilový závodník Dan Gurney a Mustang I tehdy nabral pozitivní ohlasy veřejnosti. Bohužel se ale nakonec Ford rozhodl, že takto radikální přístup je možná až moc a projekt se ukončil. Zbytek znáte. | Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

 Zdroj: wheelsage.com

| Zdroj: wheelsage.com

Vůz, který vidíte na fotografiích, vznikl v roce 1962. Vznikl pod záštitou Fairlane Group, sdružení, ve kterém byli manažeři Fordu a Lee Iacocca. Ford tenkrát hledal zlatý střed mezi sportovními automobily, který by se dobře ovládal a zároveň měl dostatek síly, aby byl kompetitivní. Zdroj: wheelsage.com
Podle vzhledu a stylizace designéra Philipa T. Clarka je vidět, že vůz mohl klidně směřovat proti hbitým roadsterům, které v té době vznikaly v Anglii či v Itálii. Vůz pojmenovaný Mustang I na první pohled nevypadá jako žádný jiný Ford. Má dlouhou nízkou karoserii s výklopnými světlomety, poloviční čelní okno a ochranný rám za sedadly. Zdroj: wheelsage.com
Na svou dobu šlo o malé auto. Rozměry byly 3912 mm x 1575 mm x 996 mm (výška ochranném rámu) při rozvoru 2286 mm a rozchodu kol 1219 mm vpředu a 1245 mm vzadu. Rám byl trubkový, karoserie na něm celistvá. Vůz měl na svou dobu velmi vyspělá technická řešení.  Zdroj: wheelsage.com
Zmínit můžeme třeba nezávislé zavěšení kol a koncepci s motorem uprostřed, která v tu dobu ještě nebyla zcela zaběhnutá. Zajímavostí jsou pak sedadla jako součást rámu, což pomohlo ke zvýšení tuhosti celého automobilu. Jak asi tušíte, byla celá tato záležitost lehká, konkrétně to dělalo zhruba 700 kilogramů. Zdroj: wheelsage.com
23
Fotogalerie

Ford Mustang byl původně i roadster se čtyřválcem. Soupeřit mohl s MG i Alfou

Před příchodem slavného ponyho proběhlo Fordem několik prototypů se stejným jménem. Jeden z nich byl i polozávodní sporťák do každé rodiny.

Ford Mustang tak, jak ho známe dnes, se začal vyrábět v roce 1964. V roce 1965 šlo o prodejně nejúspěšnější start nového vozu od Fordu A, který nastoupil v roce 1927. Dnes je Ford Mustang nejprodávanějším sportovním autem na světě. Podíváme se tedy na jednu ze zajímavých kreací, která tomuto gigantovi předcházela.

Vůz, který vidíte na fotografiích, vznikl v roce 1962. Vznikl pod záštitou Fairlane Group, sdružení, ve kterém byli manažeři Fordu a Lee Iacocca. Ford tenkrát hledal zlatý střed mezi sportovními automobily, který by se dobře ovládal a zároveň měl dostatek síly, aby byl kompetitivní.

Podle vzhledu a stylizace designéra Philipa T. Clarka je vidět, že vůz mohl klidně směřovat proti hbitým roadsterům, které v té době vznikaly v Anglii či v Itálii. Vůz pojmenovaný Mustang I na první pohled nevypadá jako žádný jiný Ford. Má dlouhou nízkou karoserii s výklopnými světlomety, poloviční čelní okno a ochranný rám za sedadly.

Na svou dobu šlo o malé auto. Rozměry byly 3912 mm x 1575 mm x 996 mm (výška ochranném rámu) při rozvoru 2286 mm a rozchodu kol 1219 mm vpředu a 1245 mm vzadu. Rám byl trubkový, karoserie na něm celistvá. Vůz měl na svou dobu velmi vyspělá technická řešení. 

Zmínit můžeme třeba nezávislé zavěšení kol a koncepci s motorem uprostřed, která v tu dobu ještě nebyla zcela zaběhnutá. Zajímavostí jsou pak sedadla jako součást rámu, což pomohlo ke zvýšení tuhosti celého automobilu. Jak asi tušíte, byla celá tato záležitost lehká, konkrétně to dělalo zhruba 700 kilogramů.

V plánu byla silniční i závodní verze. Podle dostupných zdrojů se však měly mezi sebou lišit primárně naladěním motoru. V obou případech šlo o dvoulitrový vidlicový čtyřválec. Silniční verze disponovala výkonem 66 kW (90 koní) a závodní 81 kW (110 koní). Ta závodní měla jet maximálně 161 km/h a zrychlit z 0 na 96 km/h za 11 sekund.

Vznikly celkem dva kusy. První byl detailní model z laminátu, druhý zcela funkční auto s hliníkovou karoserií. Svůj veřejný debut si vůz odbyl při Grand Prix na okruhu Watkins Glen International. Za volantem byl automobilový závodník Dan Gurney a Mustang I tehdy nabral pozitivní ohlasy veřejnosti. Bohužel se ale nakonec Ford rozhodl, že takto radikální přístup je možná až moc a projekt se ukončil. Zbytek znáte.

Doporučujeme

Články odjinud