Dny současného Mondea jsou skoro sečteny. Jaká je stálice segmentu ve svém posledním tažení?
Kapitoly článku:
Kombíky střední třídy jsou u nás stále oblíbenější. Stálice této třídy, Ford Mondeo kombi, pak dlouhá léta patří k nejprodávanějším a i když se život této generace blíží ke konci, není radno jej při výběru přehlížet.
Není to tak dávno, co jsme testovali „oSTrou” naftovou verzi tohoto vozu s označením 2,2 ST TDCi. Nyní se nám naskytla možnost srovnat tento, lehce sportovně laděný vůz, s tím, který si žádné sportovní ambice nedělá a ve specifikaci Ghia míří na přesně opačně laděné zákazníky.
Dnešní test Mondea kombi s naftovým motorem 2,0 TDCi nebude tak komplexní a zaměří se spíše na hledání rozdílů od testovaného ST. Jsou vůbec nějaké? A má Mondeo pár měsíců před důchodem šanci porážet mladší konkurenty?
Tip: Velký test Mondea kombi 2,2 ST TDCi naleznete zde.
Exteriér
Tvary Mondea již dnes asi nikoho nepřekvapí. Vůz se pohybuje na našich silnicích dlouhá léta a stal se velmi rozšířeným a oblíbeným. Klasické velké kombi střední třídy se navíc ani po svém příchodu nedalo označit za extravagantní. Vcelku konzervativní tvary se staly nadčasovými Mondeo díky nim ani po létech Mondeo nezevšednělo. Nutno podotknout, že tomu výrazně napomohl poslední facelift, který vzhledu vozu dodal už trochu ztrácející se svěžest. Mondeo je tak ve své současné podobě stále rytířem v blyštivé zbroji, kterému byste jeho léta nehádali. Vrásky modelů před faceliftem naopak přehlédnout nelze...
4 804 mm dlouhý, 1 812 mm široký a 1 441 mm vysoké kombi patří ve svém segmentu spíše k těm větším. Rozvor 2 754 také není zrovna nejmenší a Mondeo se tak svými vnějšími rozměry řadí k evropským velikánům střední třídy.
Po příchodu Focusu první generace nastolil Ford politiku takřka jednotných tvarů. Základní tvary tak jsou vidět na všech modelech těchto generací a příď vozu se stala pro Mondeo i Focus téměř identická. Mimo detaily je dělí jen velikost.
Mondeo ještě patří do rodiny klasických kombi, které se svými tvary jasně identifikují k této variantě. Protažená záď, která je téměř kolmě zakončena se dnes již tolik nenosí. Klasické svislé světlomety, které zdobí zadní sloupky pak mezi sebou schovávají velké páté dveře. Zkrátka velké kombi, žádný „lifestyle”...
Interiér
Těžko říci, jak moc lze na interiéru Mondea vidět dobu jeho vzniku, ale vnitřek vozu lze i na dnešní poměry pokládat za zdařilý a stále svěží. Klasické analogové hodiny jsou již nezbytnosti a typický fordovský volant se stal jakýmsi synonymem pro Fordy poslední doby.
Proti minulé verzi ubylo v interiéru několik prvků výbavy. To se odrazilo i na tom, že středový panel je přehlednější a potřebná tlačítka se lépe hledají. Pří jízdě tak není třeba věnovat tolik pozornosti k nastavení běžných parametrů.
Sedačky v testovaném modelu mě zrovna nepřesvědčily. Sedák s poměrně dobrou délkou byl vyhovující, ovšem tvarování opěradel předních sedaček bylo počítáno asi na výrazně odlišnou výšku řidiče. Při svých 188 cm jsem se zrovna pohodlně necítil a bederní opěrka tlačila příliš nízko.
U Fordu je již samozřejmostí možnost „nechat si dát drátky” do předního okna a získat tak velmi praktické vyhřívání. Obzvláště v době testování to bylo velmi praktické.
Zavazadelník
Čím dokáže Mondeo svou konkurenci hravě porážet je nejen objem, ale i využitelnost zavazadlového prostoru. Základních 540 l lze zvětšit až na solidních 1 700 l. A to vše se zcela rovnou ložnou plochou, širokým prostorem mezi podběhy a nulovou nakládací hranou.
Jediným otazníkem nad kvalitou kufru kombi je fakt, že pro získání rovné ložné plochy je nutné odklopení celého zadního sedáku. To lze považovat i za výhodu, ale radost z ní kazí fakt, že sedák není - na rozdíl od opěradel - dělen.