Kapitoly článku:
Motor TDDI a jeho spotřeba
Po nastartování se ozve klasický klapot, který časem utichne a projevuje se pouze při pomalé jízdě či zvýšených otáčkách. Na zvuk motoru si časem zvykne každý. Není přímo obtěžující, ale ani okouzlující. Vznětový dvoulitr se dodával ve dvou výkonnostních variantách, slabší 66 kW a silnější 85 kW verzi. Ta prvně jmenovaná se mi zdá pro poměrně těžké kombi slabá a doporučuji se jí raději vyhnout. Silnější 85 kW modifikace splnila naprosto mé očekávání od kombi s tímto motorem a motor považuji po stránce výkonu za dostatečný. Přímý vstřik radiální čerpadlem zaručuje motoru odolnost a že výdrž je jeho silnou stránkou svědčí i fakt, že tento diesel byl montován také do dodávkového Tranzitu.
Příjemně mě překvapilo brzké zahřátí interiéru již po pár kilometrech jízdy, což není u dieselu zcela obvyklé. Topení je více než dostačující.
Za celý test včetně dynamických měření si dvoulitr řekl v průměru o 7,2 litrů nafty na sto kilometrů. Jelikož vůz nebyl vybavený palubním počítačem, byla spotřeba měřena klasickou metodou dotankováním. Při klidné jízdě mimo město není problém dosáhnout spotřeby těsně pod šest litrů.
Časté řazení a síla motoru
Řadící páka dobře padne do ruky, samotné řazení vyniká přesností a jeho dráhy nejsou nikterak dlouhé. U Fordu už jsme si na skvělá řazení zvykli a při jízdách po větších městech, zejména po Praze, jsem si jej užil nadmíru. To mě ale brzy začalo obtěžovat, klasicky úzký rozsah použitelných otáček a zvolené zpřevodování vyžaduje až příliš častou práci s řadící pákou. Navíc, padesát jet na čtyřku mnohdy nelze, je nutné přeřadit na trojku. První rychlostní stupeň je, jak už bývá u čtyřválcových dieselů bězné, velmi krátký a žádá skoro okamžité přeřazení na „dvojku“. Rozjezd vůz na dvojku je možný, ale spíše z kopce, díky hmotnosti vozu se bez většího prokluzu spojky nemusí vždy podařit.
Jelikož jezdím většinou se zážehovými agregáty, je pro mě každé usednutí za volant vozu se vznětovým motorem tak trochu oříšek. Mondeo si při razantním zrychlování žádá krátké a rychlé řazení prvního a druhého rychlostního stupně. Teprve na trojku si můžete vychutnat zrychlení a zatlačení těla do sedadel. To samé platí o čtyřce. Motor subjektivně slušně táhne již od 1500 ot./min. a poleví okolo 2600 ot./min, aby rovnoměrně pokračoval až ke svému maximálnímu výkonu 85 kW ve při 4000 ot./min. Za touto hranicí zvolna uvadá. Nejvyšší točivý moment 280 N.m. je k dispozici při 1900 ot./min.
Předjíždět s tímto vozem může být i radost, ale žádá si několik zásad. Například po zařazení čtyřky při devadesátce a neustálém zrychlování je nutno počkat až se turbo nadechne a vystřelí vůz kupředu, což si záhy žádá další přeřazení. Prodleva mezi sešlápnutí plynu a akcelerací mi přišla někdy velmi dlouhá, avšak konečné zrychlení mě vždy uspokojilo. Prostě turbodiesel...
Mondeo mě mile překvapilo na silnicích mimo město, které mu naprosto vyhovují. Rychlá jízda je pro vůz jako dělaná, podvozek vás navíc vždy podrží. Horší situace nastává po městě, kde neustálé popojíždění v kolonách a tím pádem i časté řazení, řidiče až obtěžují. Maximální udávaná rychlost výrobcem je 193 Km/h. Maximálku jsem vzhledem k povětrnostním podmínkám nezkoušel, ale nezdála se být nereálná. A když už jsme u větru a vyšších rychlostí, je dobré dodat, že Mondeo ani ani náhlé boční poryvy na dálnici nerozhodí.
2,0 TDDi versus 2,0 TDCi
Námi testovaná pohonná jednotka je od roku 2002 nahrazena modernějším dieselem s přímým vstřikováním paliva systému common-rail. Právě tento systém zajišťuje motoru hladší a tišší chod, poskytuje více výkonu - 96 kW - a točivý moment 330 Nm, který lze krátkodobě zvednou až na 350 Nm (stačí pouze razantně šlápnout na plyn). Motor plynule zrychluje od 1800 otáček, kdy spíná turbodmychadlo a polevuje až kolem čtyřech tisíc. A to vše při udávané nižší spotřebě.
Jízda s novějším motorem je příjemnější. Díky dlouhému zpřevodování točí motor ve sto padesáti na pátý rychlostní stupeň jen 3000 otáček. Bohužel, jednička je opět příliš krátká, takže snadno motor přetočíte. Mondeo s tímto motorem je ještě více vhodnější na lámání dálkových tras, dobře se cítí na dálnicích a silnicích mimo město. Hluk motoru mi přišel být více utlumený, avšak při malých rychlostech je stále typický dieslový klapot slyšet. Při vyšších rychlostech (140 km/h a více) ho překoná aerodynamický hluk a hluk od kol.
Rozdíl je ve spolehlivosti
Hlavní rozdíl motorů přichází ve spolehlivosti. Zatímco starší motor nevykazuje žádné závažné poruchy, modernější agregát může svému majiteli zapříčinit nemalé starosti. Především použité vstřikování od firmy Delphi spolu s méně kvalitní naftou (nižší mazivost nafty) zapříčiní záhadný výskyt kovových špon ve vysokotlaké části systému, což má za následek totální kolaps. Následná oprava přijde na nemalé peníze. Další často vyskytující závadou byla oxidace konektorů kabele spojující samostatné vstřikování s řídící jednotkou. Tento problém Ford vyřešil montáží kvalitnějšího kabelu s pozlacenými konci a spojením obou jednotek do jedné.
Případná oprava zadřeného čerpadla vyjde na sedm tisíc korun. Na vině je většinou natankování nekvalitní nafty. Montáží jemnější palivového filtru lze částečně eliminovat poruchy.
Skvělý podvozek
Podvozek Mondea je příjemně tuhý, což dovoluje rychlé projíždění zatáčkami. Ford se nenechal zlákat konkurencí a držel se dál podvozku z oceli, což zaručuje minimum investic. Mondeo si nechá líbit skutečně dost. Radost z ostrých průjezdů zatáček, esíček a „vraceček“ kazily tlumiče, které nebyly v ideálním technickém stavu. U tohoto Mondea v provedení kombi jsem se obával ustřelování zadní části vozu. Nic takového se mi nepotvrdilo. Mondeo se drží silnice jako přibité a poslat ho bokem dopředu představuje notnou dávku sebezapření. Bohužel za celý test nebyla možnost vyzkoušet chování vozu při plném obsazení a maximálním zatížení zavazadlového prostoru.
Přední i zadní kotoučové brzdy zajišťují slušný brzdový účinek, který lze dobře dávkovat, avšak nikterak neokouzlí. Opakované brzdění se neprojevilo delší brzdnou dráhou ani slábnutím brzdného účinku.
Spolehlivost a závady
Mondeo s testovaným motorem patří k velmi odolným. Mohou se však vyskytnout závady v podobě zaseklého zámku přední kapoty či rychlejší opotřebení tlumičů. Dále se může zadřít vysokotlaké čerpadlo. Vůz doprovází i porucha vadného senzoru nasávaného vzduchu, nebo se mohou vyskytnou vůle v horních uloženích předních tlumičů. Ovšem záleží, po jakých silnicích vůz jezdí a jak se k němu majitel choval. Pravidelné servisní výměny by majitel neměl podceňovat.
U exemplářů vyrobených do června 2001 ze zadní části vozu vycházel podivný zvuk. Příčinou byla vždy zadní náprava s dvojicí kapalinových silentbloků, které, po častých stížnostech majitelů vozů, Ford vyměnil zdarma.
Zhodnocení
Ford Mondeo je kvalitní vůz, po 122 tisících kilometrech nejeví známky únavy. Interiér nevydává žádné pazvuky, karoserie i podvozek jsou v dobrém stavu. Dle majitele vozu Mondeo prodělalo pouze pravidelné servisní úkony v podobě výměny provozních kapalin, oleje a brzd. Brzy přijde na řadu výměna tlumičů. Koupě ojetého Mondea s testovaným motorem není rizikovou záležitostí. Majiteli poskytne dobrou službu a díky široké nabídce na trhu ojetin i slušné pořizovací náklady.
Cena Mondea TDDI 85 kW z roku 2001, ve střední výbavě Trend a se 120 tisíci kilometry by se měla pohybovat do 250 tisíc Kč.
Plusy
- řízení, skvělá zpětná vazba
- ocelový podvozek bez častých investic
- komfort, pohodlí a prostornost
- poměrně levné originální díly
- nízké nároky na servis
- velikost zavazadlového prostoru
- dostupnost a široký výběr na trhu ojetin
Mínusy
- hluk motoru
- poměrně ztuha jdoucí řazení
- průměrné brzdy
- absence regulace vyhřívání sedadel
- zamrzání lanovodů ruční brzdy
- menší zpětná zrcátka
Parametry vozu
Délka: 4 804 mm
Šířka: 1 812 mm
Výška: 1 481 mm
Rozvor: 2 754 mm
Zavazadlový prostor: 540 - 1 700 l
Palivová nádrž: 58,5 l
Pohotovostní hmotnost: 1547 kg