Ford Fusion+ 1,6 TDCi: velké auto v malém balení (test)

Ford Fusion+ 1,6 TDCi: velké auto v malém balení (test)

Kapitoly článku:


I kočárek se vejde

Zavazadlový prostor má poměrně slušných 337 l, což je někde na úrovni lehkého podprůměru nižší střední třídy, která disponuje zpravidla 350 l. Ve vodách Fordu Fusion tedy hodnota velmi dobrá. Po sklopení sedadel se objem zvětší až na 734 l v případě měření po ukotvení pásů, případně 1 175 l při měření až po střechu. Sedadla je možné sklopit i bez odklopení sedáků, nicméně po sklopení pak zůstane na podlaze schod. Ten je možné zmenšit odklopením sedáků, ale ani tehdy se schodu nezbavíte zcela. Zajímavostí je možnost odstranit prostřední část sedáku, kterou lze vyměnit za loketní opěrku, odkládací skříňku a ledničku v jednom. Po její instalaci si sice budete moci vozit chladné nápoje, nicméně prostoru už pro cestující moc nezbude – dobře to popsal bývalý kolega ve starším testu: vyroste mezi vámi velká čínská zeď.

 

 
Zavazadlový prostor je velký, ale po sklopení sedadel zůstává schod i po jejich zatlačení do podlahy

Tradičně pohodová jízda

Jízda s vysokým hatchbackem zpočátku vzbuzuje určitou nedůvěru, díky tužším odpružení a 16“ kolům netrpí vůz v zatáčkách přehnanými náklony. Pokud si ale zkusíte s volantem trochu „zařádit“, např. při simulovaném losím testu, už je vyšší těžiště znát. Řízení je přímé a citlivé, přesně takové, jaké od fordů očekávám. Informací od kol předává dostatek, naladění elektrohydraulického posilovače je optimální – ani měkké, ani tvrdé. Při jízdě je znát, že neřídíte nižší a lehčí Fiestu, ale rozdíl není tak výrazný, jak jsem čekal. Při prudší jízdě se ale připravte na to, že koleno bude v neustálém dotyku se středovým tunelem.

Naladění podvozku je vzhledem k městskému cílení vozu spíše tvrdší, nicméně stále dost komfortní na to, abyste nemuseli trpět po přejezdu kolejí či výtluků, kterých je na našich silnicích stále dostatek. Na standardních patnáctkách by však Fusion nabídl komfortu jistě o poznání více. Odhlučnění podvozku je velmi dobré, ani při přejezdu výtluků nebo příčních nerovností nebudete obtěžování přílišnými zvukovými rázy. 16“ kola nabízí velmi dobrou jízdní stabilitu, ovšem jen na kvalitním povrchu. Na nerovnostech má zadní náprava tendenci uskakovat a jízda po zvlnění silnici není to pravé ořechové; vyšší záď dokáže v takových případech vozítko docela hezky rozhoupat. Celkově ale hodnotím podvozek na výbornou, stejně jako brzdy (i když jsou vzadu jen bubny) – ty mají pozvolný nástup a lze je výborně dávkovat; co si nenašlapete, to nemáte.

90 koní za 6,5 litru

Testovaný Fusion měl pod kapotou nejsilnější nafťák, jaký se do vozu dává. Šestnáctistovka pochází ze spolupráce s koncernem PSA a je nabízena ve výkonových variantách 66 a 80 kW; do Fusionu a Fiesty se dává bohužel jen ve slabším provedení. Odhlučnění motoru je spíše průměrné, již jsem jel vozy, kde byl tentýž motor méně hlučný. V nízkých otáčkách se ozývá typický klapot, mezi dvěma a třemi tisíci se motor chová relativně kultivovaně, ve  vyšších otáčkách pak už o sobě dává dost vědět. Při jízdě po dálnici ustálenou rychlostí 130 km/h o něm prakticky nevíte, při jízdě po městě, kdy není aerodynamický hluk tak vysoký jako při jízdě po dálnici, se ale ozývá více. Zkrátka pokud jde o zvuk, hodí se agregát spíše pro mimoměstský provoz, kdy se pohybuje ve vyšších otáčkách, v nichž je kultivovanější.


Odhlučnění motoru je pouze průměrné

Motor má poměrně malý objem, takže se ve v docela velké míře projevuje turboefekt; výrazněji začíná šestnáctistovka zatahovat někde okolo dvou tisíc otáček. Po delší době jsem se opět utvrdil v názoru, že pokud nafťák, nechť má vyšší objem – u takových motorů není turbooefekt zpravidla tak výrazný, protože motor je silný sám o sobě a nemusí tolik spoléhat na "fukar" turba. Celkově je motor pro tak těžký a velký vůz dost slabý, pro svižnější jízdu doporučuji spíše benzínovou šestnáctistovku. Ta nabízí plynulý nárůst výkonu, lepší zvuk a je levnější. Nafťák vede jen ve spotřebě, která se po ujetí více než tisíce kilometrů ustálila na 6,5 l, což není ani žádný zázrak, ani nic tak strašného, nad čím bych se musel pozastavit. Řazení je přesné a snadné, řadička se hýbe bez většího odporu. Snad jen páka nemusela být tak dlouhá.

Převody:

  • 40: 2 - 2100; 3 - 1400
  • 60: 2 - 3300; 3 - 2200; 4 - 1600
  • 80:               3 - 2900; 4 - 2200; 5 - 1700
  • 100:             3 - 3700; 4 - 2700; 5 - 2100
  • 120:                           4 - 3250; 5 - 2500
  • 140:                           4 - 3800; 5 - 2950
  • 160:                                         5 - 3700

Dynamika (tacho):

  • 60-100 km/h: 3 st. 8,3 s; 4 st. 10,8 s
  • 80-120 km/h: 3 st. 9,5 s; 4 st. 10,7 s; 5 st. 13,5 s
  • 0-100 km/h: 13,6 s
  • 0-160 km/h: 41,5 s

Ford

Henry Ford založil michiganskou automobilku v roce 1903 a proslul zavedením postupů sériové výroby s využitím montážních linek. Tak vznikl první cenově dostupný vůz: Ford model T.

Ford Fiesta •  Ford Focus • Ford Mondeo • Ford S-Max • Ford Galaxy • Ford C-Max • Ford EcoSport • Ford Mustang • Ford Puma • Ford Kuga • Ford Explorer • Ford Tourneo Courier

Doporučujeme

Články odjinud