Kapitoly článku:
Vzhledem k určení vozu si výrobce nedělal nijak zvláštní starosti s odhlučněním, naopak, snažil se, aby zvuk motoru vyniknul. Už od volnoběžných otáček víte, s kým máte tu čest. Do třech tisíc je agregát sice slyšitelný, ale ne nijak výrazně, jen hezky brumlá pod kapotou. Po překročení této hranice začne do interiéru pronikat jeho ryk, aby se pak ve čtyřech tisících projevil naplno. Zkrátka silný a výrazný zvuk motoru vás bude při sportovní jízdě doprovázet a je to dobře – zvyšuje to hladinu adrenalinu a provokuje to k rychlejší jízdě. Nedokážu si dost dobře představit, že by motor byl v autě utlumen jako u běžného cesťáku – byla by to docela nuda. Jediným okamžikem, kdy mi zvuk motoru vadil, je ustálená rychlost na pětku okolo 130 km/h, kdy motor točí necelé čtyři tisíce otáček – zvuk motoru doplňuje nepříliš příjemné dunění.
Za deset litrů
Vzhledem k tomu, jak se s vozem jezdilo, mne ani nepřekvapila spotřeba – zpočátku činil dojezd na nádrž sotva 400 km, což není mnoho a znamená to časté zastávky u pumpy. Po dotankování prvních dvou nádrží ukázala kalkulačka shodně spotřebu 10,6 l na sto km. Druhé dvě nádrže si pak Fiesta vzala rovných devět litrů, bylo to dáno bezesporu „rozježděným“ motorem a současně i menším podílem cest po dálnici. Fiestě bohužel chybí palubní počítač, snad aby se majitel nezděsil vysokých čísel, takže nebylo možné vysledovat spotřebu v různých jízdních režimech. Zkrátka vyšší spotřeba je daní za krátké převody a tedy i dobrou dynamiku. Výrobce udává 10,4 l ve městě, 5,7 l mimo město a 7,4 l spotřeby kombinované. Nevěřím, že by se někomu tak nízkých čísel podařilo dosáhnout, ledažeby se vydal na soutěž spotřeby.
Elektronický plyn s problémy
Řazení je přesné, dráhy krátké, synchronizace bez problému. Jediným problémem je řazení zpátečky, která tam padla téměř vždy až na několikátý pokus. Stejně jako ve standardním modelu je řadička „oblečena“ do klasické gumové „housenky“, ne do koženky, která by vypadala lépe. Co mne ale trápilo více, je elektronické ovládání plynu, který reagoval se zpožděním a plynulý rozjezd byl zpočátku poměrně problematický. Stejně tak jsem se chvíli pral s meziplyny; chce to zvyk, nebo nový program řídící jednotky. Otáčky motory při přeřazování padají pomalu, což bych u sportovně laděného vozu rozhodně nečekal, navíc po vyřazení na neutrál nespadnou pod tisíc otáček do doby, dokud vůz nezpomalí. Zajímavé. Aerodynamický hluk je přijatelný, podvozek je odhlučněn průměrně.
Celkově hodnotím jízdu za volantem kladně, uvedené drobnosti nedokážou požitek z řízení pokazit. Kolega Pavel Janda, který delší dobu jezdil s dvoulitrovým Focusem první generace (96 kW), ale tvrdí, že mu starší model sedl lépe a to i přesto, že vůz měl slabší motor a pouze 16" kola. Focus lépe zvládal jízdu na nerovnostech a měl lepší odezvu řízení; zkrátka lépe mu padl do ruky. Estéčko má zkrátka svoje limity dané konstrukcí zadní nápravy, které se ale na kvalitním povrchu neprojeví. Osobně jsem byl s tímto mini-sporťáčkem spokojen a rozhodně bych jej upřednostnil před vozy jako Fabia RS, Peugeot 206 RC či Renault Clio Sport; první je slabý a tepe mu pod kapotou naftové srdce, další dva jsou sice výkonné, ale na tuto kategorii vozů už docela drahé – stejně jako třeba Mini Cooper S.
V bílé vůz nepřehlédnete
Vůz jsme testovali v bílém provedení s příplatkovými lepenými pruhy; před tímto vozem byl v testovacím parku černý model, který ovšem nepůsobil tak dravě. Za pruhovanou bílou se každý otočil, přece jen je to „závodnější“ provedení než běžná černá barva nebo metalíza. Vůz má oproti sériové Fiestě výraznější koncovku výfuku, větší nárazníky s širšími nasávacími otvory, křídlo nad zadním sklem a jiné prahy. Nechybí ani označení modelu ST na zádi. V interiéru pak najdete sportovní sedačky, zde za příplatek v kůži, hliníkové pedály, tříramenný volant s koženým obšitím či hliníková madla a lemy výdechů klimatizace.
Poznámka: Pokud o pruzích uvažujete, počítejte s tím, že nemusí přežít návštěvu myčky. U našeho exempláře se kousek odloupnul vlivem silného tlaku vody. PJ dodává: Rakouské vody, mdlý výtok z české pistole "tlakového" mytí pruhy zaboha neodloupne...
Za lepší sedačky
Sedadla jsou poměrně úzká s krátkými sedáky, posez je vysoký a nedá se snížit – pohnout lze pouze se zadní části sedáku, to aby delší jedinci měli lépe opřená stehna. Jako celek mi sedadla příliš nesedla, málo jsem do nich zapadl. Na vysoký posez jsem se za celou dobu nezvykl, na tvarování sedadel také ne. Zkrátka sedadla jsou – dle mého názoru – největší vadou estéčka. Leckteré sériové sedačky jsou svým tvarováním lepší, natož sedadla sportovní. Horní část opěradla je navíc hodně vzadu, takže hlava byla od opěrky vzdálena více, než by bezpečnost vyžadovala. Sedadlům nechybělo vyhřívání, které oceníte v zimě. Ještě by to ale chtělo odvětrávání, protože rozpálená černá kůže není za horkého dne právě to, co bych vyhledával.
Sedadla vypadají na pohled pěkně, jsou však malá a tělo příliš neobejmou
Palubka je oproti standardu doplněna imitací hliníku
Volant je nastavitelný pouze výškově, posez za volantem lze ale najít snadno; jen si budete muset zvykat tak, že sedíte – na sportovní vůz – nepřirozeně vysoko. Volant má optimální průměr i sílu věnce, dobře se drží. Středová konzola je poměrně široká a její tvrdá hrana může dlouhonohého řidiče „dráždit“. Při běžné jízdě to nevadí, při řezání zatáček je ale kontakt s konzolou nepříjemný; já jsem se ji díky malé výšce nedotýkal. Ve standardu má ST přehrávač na cédéčka, který má stříbrné provedení. Pod ním je ovládání standardní manuální klimatizace, po pravé straně pak zapínání mlhovek a vypínání ESP – to lze vypnout zcela. Mezi konzolou a tunelem je poměrně velká přihrádka na drobnosti.
Volant má optimální průměr i sílu věnce --- Budíky jsou přehledné, digitální díky palivoměru bych ale vyměnil --- Stříbrná CD přehrávači docela sedí
Středový tunel nemá odkládací prostory --- Řadička je umístěna v „housence“ --- Hliníkové pedály
Celkově lze ergonomii ovládacích prvků hodnotit jako výbornou, snad jen místa na drobnosti mohlo být více. Palubní budíky jsou přehledné, co mi ale vadilo, je dílkové provedení palivoměru a teploměru chladící kapaliny. Palivoměr má jen osm dílků, které nemohou nahradit klasické analogové provedení. Ve chvíli, kdy si myslíte, že máte ještě třetinu nádrže, ubude jeden dílek a hle, z třetiny je najednou čtvrtina. Nepříjemné. Chybějící palubní počítač s ukazatelem dojezdu pocit nejistoty při malé zásobě benzínu na jistotě nepřidává. Je také trochu škoda, že provedení přístrojů nemá bílé pozadí, jak se na sportovní vůz sluší.
Odkládací prostory ve dveřích nejsou velké --- Schránka u spolujezdce má jen průměrnou velikost