Kapitoly článku:
- Facelift, místo pro šest ve dvou řadách
- Místo vzadu, vyndávání sedadel, prosvětlený interiér
- Palubní deska, motor, dynamika, spotřeba
- Podvozek, zhodnocení, plusy a minusy, cena a výbava
- Technické parametry, fotogalerie (všechny snímky), část I.
- Fotogalerie (všechny snímky), část 2.
Vše uprostřed
Dejme tomu, že jste si zvykli na vzhled, ať už ten starý, nebo ten nový. To ale není nic proti tomu, co vás čeká po pohledu do interiéru. Palubka se nakumulovala do jakéhosi „bobku“ uprostřed, po stranách jsou kryté odkládací schránky čalouněné ve stylu interiéru. Všechno je uprostřed, od budíků po výdechy, rádio či klimatizaci. A celé je to zabaleno do velmi podivného tvaru, na který jsem si musel chvíli zvykat. Když to ale překousnete, zjistíte, že je to celé velmi ergonomické, hezky po ruce vč. řadicí páky. Přístroje uprostřed mi nevadily, stejně jako výše umístěná řadička. Jen mne trochu zamrzelo, že rádio není originální, ale pouze „externí“ Blaupunkt, takže musíte schovávat „oplatku“.
Automatická klimatizace je ve skutečnosti spíše poloautomatická, hlídá sice teplotu a sílu foukání, ale už ne směr, ten si musíte nastavit ručně. Volant je nastavitelný pouze výškově a to v nepříliš velkém rozsahu. Naštěstí lze výškově polohovat sedačku, a to poněkud netradičně, elektricky. Důvod je prostý, klasické pumpování zde být nemůže, neboť po levé straně sedadla je páka ruční brzdy. To mne zpočátku trochu překvapilo, neboť při pokusu snížit sedadlo jsem odbrzdil auto. Celkově se mi za volantem sedělo dobře, snad jen sedák mohl být o něco širší, užší provedení je ale daň za tří místa v řadě. Volant měl optimální průměr stejně jako dostatečnou šířku věnce, ve standardu mohlo ale být obšití kůži, plast totiž docela klouzal.
Jediný nafťák
Jak jsem už naznačil v úvodu, pod kapotou testované Multiply se usadil výkonnější motor, nafťák 1.9 JTD s výkonem 85 kW při obligátních 4 000 otáčkách. Točivý moment dosahuje hodnoty pouze 203 Nm, je však dostupný už v 1 500 otáčkách. Díky tomu postrádá vůz klasický kopanec, který se u podobně výkonných nafťák projevuje prudkým nárůstem výkonu v oblasti okolo dvou tisíc otáček. Motory s takovým výkonem mívají krouťák někde mezi 250 a 280 Nm, Multipla je poněkud výjimka. Motor má ale díky tomu plynulejší zátah a chová se více jako benzín. Turboefekt tu sice stále je, přece jen dmychadlu chvíli trvá, než nabere otáčky, ale není příliš výrazný. Zkrátka motor s autem nijak necvičí, ale stačí na něj. Tedy pokud není plně obsazen, pak už mu trochu dochází dech.
Motor má poněkud tvrdší chod, jeho utlumení je ale ucházející
Výrobce udává zrychlení na stovku za 12,2 s, maximálku pak 176 km/h. Při malém obsazení dosáhne vůz rychlosti 140 km/h celkem bez problému, na 160 km/h už to jde hůře a na 180 se dostanete už jen z kopce. Auto hodně brzdí poněkud vyšší hmotnost (1 370 kg) a hlavně obrovská čelní plocha, auto má na výšku téměř 1,7 m a rozměrné čelní sklo. To se projevuje nejen na dynamice, ale i na hluku, už po překročení stovky ze od předního skla ozývá svist, který je při rychlosti 140 km/h dosti velmi výrazný. Rychlost okolo 140 km/h je pro cestování na delší trasy ideální, dál nemá smysl zrychlovat, protože aerodynamický hluk uvnitř exponenciálně roste. Naopak podběhy jsou odhlučněné velmi dobře, takže při vysokých rychlostech uslyšíte jen svištění vzduchu a motor.
Ten při rychlosti 140 km/h točí více než tři tisíce otáček, převody jsou poměrně krátké vzhledem k rozsahu otáček – je to logické, motor se musí potýkat s poněkud těžkým autem, jehož hmotnost se při plném obsazení může vyšplhat až na 1,9 tuny. Kratší převody jsou proto výhodou, bohužel mají vliv na spotřebu; ta dosahuje při jízdě po dálnici v rychlostech okolo 140 km/h na sedmilitrovou hranici, ve městě si pak auto řekne o 7,6 l. Na konci testu ukázal palubní počítač spotřebu 7,3 l, přičemž nejčastěji byl obsazen dvěma osobami. Není to málo, ale určitě je to o více než litr méně, než kolik by „žrala“ benzínová šestnáctistovka. Dojezd na jednu nádrž se tak pohybuje okolo 850 km.
Řazení je umístěno na středové konzole a je hezky po ruce
Tvrdší chod
A co hluk motoru? Není to žádná tragédie, ale ani nic, čím by se mohl Fiat chlubit. Motor zní tvrdě, po ránu se projevuje dost hlučně, pak se nepatrně zklidní. Při akceleraci vydává klasické kadla-kadla zvuky, přičemž do cca 2 500 ot. je to celkem v pohodě. Nad tři tisíce už „zlobí více“, ale pokud jedete rovnoměrně, tj. nezrychlujete, klapot zmizí. Na dálnici při nějakých 140 km/h ustupuje zvuk do pozadí, přehluší ho aerodynamický svist. Zkrátka po zvukové stránce není testovaný JTD žádný zázrak, ale špunty do uší můžete nechat doma. Těžko říct, jak je na tom se zvukem benzíňák, ale tipuji, že pro dálniční cestování bude lepší nafťák, zatímco ve městě a na okreskách bude po zvukové stránce dominovat tišší benzín.
Pružnost:
- 60-100 km/h: 3 st. 7,7 s; 4 st. 9,5 s; 5 st. 15,3 s
- 80:120 km/h: 4 st. 10,3 s; 5 st. 15,5 s
Převody:
- 40: 2 - 2500; 3 - 1600
- 60: 2 - 3900; 3 - 2400; 4 - 1700
- 80: 3 - 3200; 4 - 2250; 5 - 1900
- 100: 3 - 4000; 4 - 3000; 5 - 2250
- 120: 4 - 3500; 5 - 2800
- 140: 4 - 4100; 5 - 3250
- 160: 5 - 3700