Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak Fiat představil ekologické a recyklovatelné vozítko pro masy.
Návštěvníci prosincového boloňského autosalonu v Itálii v roce 1999 dostali předčasný vánoční dárek v podobě zcela nového konceptu Ecobasic. Ne teda, že by to byl hezký dárek, vlastně to vypadá, jako kdyby Nissan Cube v plné rychlosti naboural zezadu do první Škody Fabia. Soutěž krásy ale Fiat s tímto autem vyhrávat nechtěl.
Vůz měřil 3480 mm na délku, 1710 mm na šířku a 1470 mm na výšku. Podobně jako Audi A2 nebylo zákazníkům umožněno hrabat se v motoru, pouze měli přístup k nalévacím hrdlům provozních kapalin. Pod uzamčenou kapotou se nacházel malý čtyřválcový naftový motor JTD o výkonu 61 koní.
Auto vážilo tři čtvrtě tuny a bylo postavené z ekologických materiálů, aby se dalo takřka celé recyklovat. Celá karoserie vážila zhruba 150 kilogramů. Díky tomu dosahovalo velmi nízké spotřeby, udávalo se 2,9 l/100 km, což mohla být odpověď na Piëchův Volkswagen Lupo 3L. Dynamika nebyla předností tohoto vozu, z 0 na 100 km/h zrychlil za 13 sekund. Převodovka byla robotizovaná, ale v manuálním režimu mohl řidič řadit joystickem.
Interiér byl extrémně strohý a prostý tehdejší moderní výbavy. Fiat se ale chlubil tím, že prostor pro posádku tvoří 88 procent celkového prostoru. Z výroby tohoto ekologického, dobře vymyšleného a velmi ošklivého vozu nakonec sešlo. Fiat se rozhodl zaměřit na modernizaci svého tehdejšího modelového portfolia a navíc už dostupné malé autíčko měl na cestě - Fiat Panda přišel v roce 2003. Jeho dnešní verze je nejprodávanějším autem v Itálii, a to o parník.