Fiat Dino - Ferrari pro méně majetné

Fiat Dino Spider se objevil poprvé v roce 1966 na Turínském autosalonu. Základní konstrukce motoru V6 pocházela od Ferrari.

Atraktivní karoserii navrhl slavný Pininfarina. O rok později následovalo v Ženevě Dino Coupé s karoserií od Bertoneho.

Označení Dino může někdy vyvolávat nedorozumění, neboť se objevuje jak v souvislosti s Fiatem, tak i v souvislosti s Ferrari. Fiat Dino byly sportovní vozy vyráběné v letech 1966 až 1972 s otevřenou i uzavřenou karoserií, jejichž motory V6 byly odvozeny od motorů Ferrari Dino V6. Pod značkou Dino prodával ovšem Enzo Ferrari téměř souběžně také své sportovní vozy odlišné konstrukce poháněné motory s méně než 12 válci.

Zatímco stroje Dino z dílen Ferrari byly čistokrevnými sportovními vozy s motorem uprostřed před zadní poháněnou nápravou, vsadil Fiat s typy Dino Spider a Dino Coupé na komfortnější cestování ve stylu Gran Turismo a na klasické uspořádání s motorem vpředu a pohonem zadních kol.

Fiat Dino vděčí za svou existenci především homologačním předpisům pro používání motorů v závodech Formule 2, které by Ferrari bez pomoci Fiatu nebyl schopen vlastními silami splnit (jednalo se především o relativně velké výrobní počty).

Dynamika exotického sportovního vozu

Původní provedení s dvoulitrovým motorem V6 bylo vyladěno na 118 kW (160 k) a nejvyšší rychlost Fiatu Dino přesahovala hranici 200 km/h. Díky pohotovostní hmotnosti pouhých 1150 kg (Spider), resp. 1280 kg (Coupé) by se Fiat Dino nemusel za svou dynamiku stydět ani v dnešní době.

Zatímco Spider byl s délkou 4,1 m velmi kompaktní, bylo čtyřmístné kupé postaveno na delším rozvoru a protaženo na více než 4,5 m. Fiat Dino měl jako první vůz značky Fiat motor s ventilovým rozvodem 2x OHC a samosvorný diferenciál. Přenos hnací síly zajišťovala plně synchronizovaná pětistupňová mechanická převodovka.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Fiat Dino je možné s trochou nadsázky považovat za Ferrari pro méně majetné, i když to „méně majetné“ je velmi relativním pojmem. Za cenu 3 485 000 lir (Spider) bylo totiž v tehdejší době možné pořídit přibližně sedm nových automobilů Fiat 500 F.

V roce 1969 přišla na trh modernizovaná verze s výkonnějším motorem 2,4 litru (132 kW/180 k) a nezávislým zavěšením zadních kol, která se prodávala další tři roky.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
 
Minitest Volkswagen Golf Sportsvan 1.5 TSI DSG: Lepší než originál

VW Golf Sportsvan (minitest)

Ač se označení „sportující van“ může zdát hodně přitažené za vlasy, minimálně ve srovnání se stejně velkými crossovery a ve spojení s motorem o výkonu 150 koní to zase není takový nesmysl.

dnes | Miro Mihálik | 2 příspěvky
TEST Lexus LC 500: Socha na kolech, precizní řidičský nástroj. Má chybu?

Lexus LC 500

Velké kupé od Lexusu má být dokonale vybroušeným, mistrovským dílem japonského automobilového průmyslu. Pro nás je ale podstatný i fakt, že má naprosto úchvatný pětilitrový osmiválec bez přeplňování!

19.  7.  2018 | Milan Lažanský | 52 příspěvků
TEST Volvo XC40 D4 AWD: Mistr prvního opojení

Volvo XC40 D4 AWD

Na rozdíl od modelů XC60 a XC90 je nové Volvo XC40 postaveno na platformě CMA, určené pro kompaktní vozy. Narostlo však do takových rozměrů, že jedna ze stálic nabídky může přestat dávat smysl.

17.  7.  2018 | Jan Mička | 34 příspěvků