Fiat 850 (1964-1972): Ottocentocinquanta má 50 let

V květnu 1964 uvedl Fiat na trh větší model s motorem vzadu a trojčíslím 850. Navazoval na menší šestistovku.
Seznam kapitol
  1. Fiat 850
  2. Fiat 850: Fotogalerie

Turínská automobilka potřebovala zaplnit mezeru mezi malou šestistovkou a větším oblým typem 1100 D. Dvoudveřový Fiat 850 coby výsledek projektu 122 měl také motor umístěný podélně až za zadní nápravou a využíval dokonce značnou část dílů ze „seicenta“ včetně skeletu karoserie. Redukce nákladů byla v tomto případě prvořadá. Mimochodem, u předposlední reinkarnace „millecenta“ se samozřejmě jednalo o vůz klasické koncepce...

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Fiat 850 využíval dílů z modelu 600, ale vpředu měl velký kufr s deformační zónou

Příď i protažená záď necelých 3,58 m dlouhého čtyřmístného auta byly však hranatější a razantně se zvětšilo zadní okno, což zlepšilo tímto směrem výhled. Proti šestistovce přibralo slušných 36 cm na délku. Zaujala velká kulatá světa na obou koncích, přepracovány byly také dveře. Kola však zůstala dvanáctipalcová. Modernější přístrojová deska se oděla do moderního plastu a patřičná péče byla věnována topení, které dostalo vlastní chladič.

Revoluci představovalo umístění benzinové nádrže, která se konečně odstěhovala také dozadu. Celý předek tak nesloužil jen k uložení zavazadel, ale také coby deformační zóna.

10 aut, která vydržela ve výrobě celá desetiletí

10 aut, která vydržela ve výrobě celá desetiletí

Řadový čtyřválec OHV objemu 843 cm3 dával zpočátku ve verzi Normale jen 25 kW, výkonnější Super se pyšnil 27 kW. O točivý moment se starala čtyřstupňová přímo řazená převodovka. Podvozek s rozvorem 2030 mm měl vpředu trojúhelníková ramena a příčné litrové pero, vzadu byla výkyvná ve tvaru V a vinuté pružiny. Zatímco Normale sotva překročilo stodvacítku, Super uháněl až 125 km/h. Standardní verze byly lehoučké, vážily jen 670 kg a v menších počtech se dovážely také do bývalého Československa, prodávala je Mototechna i Tuzex.

Kupé a spider

Lahůdku představovala půvabná kupé s výkonem 35 kW, kterým se přezdívalo „malé ferrari“, případně „ferrari pro sekretářky“. Tahle pojmenování nebyla tak úplně od věci, protože vývoj zpočátku skutečně probíhal v Maranellu! A koneckonců, jezdily s nimi hlavně slečny a mladé dámy, kterým tahle „bella macchina“ hodně slušela.

Neméně sličný dvoumístný spider (roadster) s plátěnou střechou a takřka plochou přídí vznikl u Bertoneho. Ten se natáhl na skoro 3,8 m, zatímco kupé, jejichž tvary se nakonec zrodily ve vlastním stylistickém centru automobilky, měřila 3,65 m. Obě varianty se objevily s ročním zpožděním a měly pěkné dřevěné tříramenné (později dvouramenné) sportovní volanty. Tentýž přírodní materiál na palubce však byl falešný.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Fiat 850 se vyráběl i ve verzích Coupé a Spider

Důležitou technickou odlišnost představovaly kotoučové brzdy na předních kolech, které si vyžádalo ono vícehlavé stádečko, tudory se spoléhaly jen na bubny. Posádka musela myslet na nízkou užitečnou hmotnost 197 kg. Spider mohl mít i pevnou odnímatelnou střechu, tedy hardtop, dalo se s ním pak jezdit celoročně.

V březnu 1968 přišel spolu s druhou sérií a drobnými stylistickými retušemi výkonnější tudor Special s pětatřicetikilowattovým čtyřválcem. Uplatnil se v závodech, jen na koncepci „vše vzadu“ si bylo třeba zvyknout a mnoho aut v rukách začínajících pilotů předvádělo spíše gymnastické výkony, než aby uhánělo co nejrychleji vstříc šachovnicovému praporku.

Fiat 124 (1966): interkontinentální legenda (prospekt)

Fiat 124 (1966): interkontinentální legenda (prospekt)

Sedm metráků vážící kupé a spidery dostaly navíc přídomek Sport a větší motor 903 cm3/38 kW, který je katapultoval až ke stopadesátce, respektive 145 km/h v případě zavřeného provedení. Otevřené už nemělo světlomety pod kryty, které trochu připomínaly mnohem větší americký Studebaker Avanti. Blinkry se přestěhovaly pod nárazníky.

Kupé šlo od té doby poznat dle hranatější přídě a přídavných světel. Posílený čtyřválec dával největší výkon při 6500 min-1, nechal se pobízet ještě o tisícovku výše, tuhle zátěž ovšem nevydržel dlouho.

Pro poslední modelový rok prošly dvě vnitřní „oči“ ještě dalšími úpravami, byly zvětšeny na úroveň těch vnějších. Jeho produkce skončila až v prosinci 1972, stejně jako spideru. Mnoho jich dodnes nepřežilo, zničil je hnědý mor. Standardní dvoudveřové modely vystřídala již v předešlém roce neméně proslulá stosedmadvacítka, která v programu Fiatu vydržela dlouhých šestnáct let. Osmdsetpadesátek vzniklo celkem 2 203 380, spiderů bylo vyrobeno 124 tisíc. I to je poměrně vysoké číslo a svědčí o oblíbenosti.

Prototypy, speciály a licence

Hranatý, 3,8 m dlouhý Fiat 850T byl nástupcem první Multiply. Ve verzi Familiare šlo o vůz, kterému dnes říkáme MPV, vždyť mikrobusík pojal až sedmičku pasažérů, třebaže neměl posuvné zadní dveře. Těmi disponoval naopak prototyp City Taxi vystavený v Turíně 1968.

Na osmsetpadesátce se vyřádili i místní ladiči a karosáři, kterých byla Itálie plná. Abarth nabídl modely OT (a OTR) 1000, OT 1300, OT 1600. V jednom exempláři existoval i zběsilý OT 2000 Mostro. Ano, místo devítistovky měl vzadu dvoulitr, stejně jako neméně šílené, ale civilněji vypadající Coupé America. Ladění se věnoval také u nás méně známý Giannini.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Fiat Abarth OT 1000 Spider; Abarth OT 1600; Fiat 850 Weekend

Zagato zase postavilo dvě kupé (1964-1965) ve svém klasickém stylu. Moretti překarosoval podvozky ve stylu soudobých Ferrari, o vlastní „šaty“ se snažili také u Vignaleho. Zajímavá byla i plážová Shellette s proutěnými sedadly od Michelottiho (asi osm desátek aut v letech 1968-1972). Obdobný, ale hranatější byl o něco starší Weekend z karosárny OSI, který svými tvary vzbuzoval terénní ambice, ty ale bohužel neměl. Roadster Siata Spring se zase vracel do třicátých let.

Ještě neopomeňme licenční výrobu. Španělský Seat 850 existoval dokonce i ve čtyřdveřové verzi, podobnou nazvanou Lucciola postavil v Itálii Francis Lombardi a z té pak Španělé vyšli. O osmsetpadesátku nezůstali ochuzeni ani Němci, vyjížděla z továrny NSU v Heilbronnu pod značkou Neckar coby Adria. Jugoslávská Zastava 850 (1980-1985) sem nepatří, ta měla v zádi vlastní čtyřválec 848 cm3 s konstrukčním základem v modernější 127 a karoserii klasické šestistovky. Původní italské srdíčko se nakonec usídlilo třeba v hranatém Seatu 133 a první Giugiarově Pandě.

Zdroje: archiv autora, propagační materiály Fiat, autowp.ru, Auta 5P, Wikipedia, Svět motorů 16/2014

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Fiat 850
  2. Fiat 850: Fotogalerie

bazar

Fiat 500X 1,4
Rok výroby: 2015
Stav: 7 076 km
Cena: 370 000 Kč
Fiat Freemont 2
Rok výroby: 2012
Stav: 104 912 km
Cena: 300 000 Kč
Fiat Sedici 1,6
Rok výroby: 2012
Stav: 59 174 km
Cena: 216 000 Kč
Fiat Grande Punto 1,2
Rok výroby: 2008
Stav: 85 359 km
Cena: 80 000 Kč
Fiat Scudo 1,9
Rok výroby: 1997
Stav: 256 473 km
Cena: 46 000 Kč
Fiat Ducato 2,2
Rok výroby: 2011
Stav: 75 942 km
Cena: 270 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

17.  8.  2017 | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků