Fiat 124 (1966): interkontinentální legenda (prospekt)

Model Fiat 124 se coby čtyřdveřový tříprostorový sedan představil na jaře roku 1966 a představitelé turínské automobilky do něj vkládali velké naděje. Měl se stát stěžejním modelem značky, navíc se počítalo s mohutným exportem a případnými prodeji licence. Tyto plány se naplnily měrou více než vrchovatou. Koncepce s osvědčenou, klasickou konstrukcí (motor vpředu podél, pohon zadní tuhé nápravy) měla vyhovět požadavkům na provoz v nejrozmanitějších a nejnáročnějších podmínkách.

První vozy Fiat 124 sedan a kombi (Familiare) z roku 1966

Vznikl tak vůz nejen robustní a odolný, ale také navýsost praktický a v provozu hospodárný, takže se suverénně stal Autem roku 1966/1967 (COTY). Od porotců dostal celkově více než dvojnásobný počet hlasů v porovnání s BMW 1600 na druhém místě. V tomto článku se budeme soustředit pouze na Fiat 124 v karosářských verzích sedan a kombi a ke sportovním dvoudveřovým verzím se vrátíme někdy příště.

Škoda Forman: modelová řada v roce 1990 (prospekt)

Jiří Duchoň

Retro

O pohon Fiatu 124 se staral nově vyvinutý podčtvercový řadový čtyřválec s litinovým blokem, hlavou z hliníkové slitiny, pětkrát uloženým klikovým hřídelem a plnoprůtokovým olejovým filtrem. Z objemu 1 197 ccm dosahoval výkonu 60 koní (44 kW) a navazovala na něj čtyřstupňová synchronizovaná převodovka, přes kterou se točivý moment přenášel k zadním kolům.

Fiat 124 Special (1968) a standardní kombík, vpravo sedan po první modernizaci z roku 1970

Ta spočívala na tuhé nápravě podélně vedené párem ramen a příčně ustavené panhardskou tyčí, zatímco přední kola nesly lichoběžníkové závěsy. Obě nápravy byly přitom opatřeny vinutými pružinami se soustředně uloženými teleskopickými tlumiči a zkrutnými stabilizátory. Na všech kolech byly v prvních letech výroby kotoučové brzdy, ovšem pouze jednookruhové a bez posilovače.

Úvodní stránky z německého katalogu k Fiatu 124 z roku 1970

Již na sklonku roku 1966 nabídku doplnilo praktické kombi Familiare. U něj bylo rezervní kolo uloženo vodorovně pod podlahou zavazadlového prostoru (u sedanu na stojato za podběhem levého zadního kola) a palivová nádrž se přesunula z pravého podběhu pod podlahu a nabyla o 8 l na 47 l.

Fiat 130 (1969): operace se povedla; pacient zemřel

Jiří Duchoň

Retro

V roce 1968 v nabídce přibyla verze Special. Ta se vyznačovala nejen dvěma páry kulatých světlometů vpředu, zapuštěnými klikami a motorem 1 438 ccm s výkonem 70 koní (52 kW), ale především posílenou zadní nápravou s dvěma páry podélných ramen a posilovačem brzd. Upravený podvozek převzal po roce 1970 i základní typ 124 a tehdy se dočkal také černé masky chladiče, mřížek ve sloupcích C pro odtahovou bezprůvanovou ventilaci a čtvercových zadních světlometů (Lada 1200 se jich nedočkala).

Detaily interiéru a snímek motoru 1,2 l OHV

Verze Special dostala přístrojový štít s otáčkoměrem a Special T pak znamenitý moderní motor 1 438 ccm s rozvody DOHC a výkonem 80 koní (59 kW), s nímž jezdil i více než 160 km/h. V rámci další modernizace z roku 1972 měl základní model 124 kromě řady stylistických retuší původní motor 1,2 OHV s výkonem posíleným na 65 koní (48 kW), verze Special posílila na 75 koní (55 kW) a špičkový Special T se dočkal zástavby nového motoru z velkého sedanu Fiat 132 s objemem 1,6 l a výkonem 95 koní (70 kW). Za příplatek dodávaná pětistupňová převodovka mu umožnila dosažení rychlosti 175 km/h!

Schéma pohonné a brzdové soustavy a závěrečná strana prospektu

S podzimem roku 1974 byl v Itálii model 124 nahrazen moderněji řešeným typem 131 Mirafiori, přičemž produkce řady Fiat 124 tam překročila hranici 1,5 mil. kusů, ovšem tím se dějiny této řady rozhodně neuzavřely. Na sklonku šedesátých let se Fiat 124 coby Pirin Fiat montoval v Bulharsku, po roce 1970 pak naběhla také licenční výroba těchto vozů v Jižní Koreji (KIA 124), v Maroku, Turecku (Tofas) a Španělsku, kde Seat do roku 1980 vyrobil bezmála 900 tis. automobilů (Seat 124).

VAZ 2101 se dočkal řady modifikací s ohledem na náročné provozní podmínky v zemích na východ od Železné opony

Pochopitelně nejslavnější anabází Fiatu 124 za hranicemi Itálie byla licenční produkce v sovětském Togliatti (od roku 1970), v němž jen ve verzích VAZ 2101 až VAZ 2106 vzniklo přes 10 milionů těchto vozů, zejména pro export značených Lada nebo Žiguli. Oproti italské předloze vynikaly první vozy VAZ 2101 hlavně motory OHC, zesíleným skeletem karoserie a vyztuženou střechou, bubnovými brzdami vzadu nebo startovací klikou pro spolehlivé nahazování motoru v extrémně chladných podmínkách.

Pro vývoz se vozy VAZ 2101 jmenovaly Lada 1200

Továrna AvtoVAZ měla zakázáno prodávat své vozy na trzích, na nichž byly přítomny italské originály, takže export do západních zemí Evropy byl zahájen až v roce 1974, kdy výroba Fiatu 124 skončila. Většina přiložených snímků pochází z německého prospektu k modelu Fiat 124. Obsahuje snímky a informace k základním verzím sedan a kombi (bez Specialů) modelového roku 1970, kdy vozy 124 prošly prvním faceliftem.