Ferdinand Porsche: jen geniální konstruktér? Nebo i aktivní nacista?

Spory, které nedávno vypukly v liberecké části Vratislavice, rodišti konstruktéra vozů Porsche a VW Ferdinanda Porscheho (1875 – 1951), kolem nové expozice v památníku tohoto rodáka, nabraly na intenzitě…
Ferdinand Porsche: jen geniální konstruktér? Nebo i aktivní nacista?

Podle kritiků schází v expozici věnované životu konstruktéra a jeho vozům zmínky i o jeho temnější stránce života. Obhájci podnikatele a konstruktéra na druhou stranu tvrdí, že Porsche se zajímal jen a jen o techniku a jeho neštěstím bylo pouze to, že se narodil do nesprávné doby.  

Kdo má tedy pravdu?

Podle kanadského historika Roberta Gellatelyho, jednoho z významných odborníků na moderní evropské dějiny, především historii 2. světové války, který důkladně prostudoval archivy v Německu, Rusku a dalších zemích, se pravda přiklání na stranu Porscheho kritiků.

Nabídky „koncernu“ SS se neodmítaly

Porschemu nelze vytýkat, že továrny VW byly zapojené do válečné mašinérie hitlerovského Německa. Jeho problémem podle Gellatelyho bylo to, že byl poměrně aktivní i v politické rovině. Byl členem NSDAP, měl hodnost SS, vyznamenal ho Adolf Hitler.

Jak tvrdí Gellately, VW se prostřednictvím Porscheho ucházel u Himmlera a SS o vězně z koncentračních táborů.

Himmler využíval koncentráky nejen k věznění a likvidaci odpůrců režimu a válečných zajatců z celé Evropy, ale snažil se, aby systém lágrů byl ekonomicky soběstačný a vydělával pro SS peníze.

Proto nabídl vězně německým firmám podílejícím se na válečných zakázkách, a nejen jim. Většina nabídku levné pracovní síly přijímala i s ohledem na to, že jejich zaměstnance pohlcovala stále více a více armáda.

Himmlerova organizace SS pak inkasovala za každého „zapůjčeného“ vězně peníze, přesto to bylo mnohonásobné méně, než by firmy musely vyplácet řádným zaměstnancům.

Nesmělostí netrpěl

Některé iniciativy, jak uvádí Gellately v knize Kdo podporoval Hitlera (Společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu), vycházely osobně od Ferdinanda Porscheho.

Jeho návrh z roku 1942, který podpořil i Hitler, se týkal využití vězeňské práce v plánované slévárně lehkých kovů automobilky.

Gellately poukazuje na to, že při jednáních s SS Porsche „netrpěl nesmělostí a rázně prosazoval vlastní představy“. Pod jeho vedením založil VW koncentrační tábor nazvaný Pracovní vesnice (Arbeitsdorf), který začal fungovat v dubnu 1942, kdy sem přišlo prvních 500 vězňů z hamburského koncentračního tábora Neuengamme.

S vězni se zde zacházelo relativně slušně, dostali jak oblečení, tak lepší stravu. Po vybudování slévárny však putovali v září 1942 opět do Neuengamme (od roku 1938 do roku 1945 prošlo tímto lágrem 106 000 vězňů, z nichž asi polovina zahynula).

I další automobilky…

Problém využívání otrocké vězeňské práce se ale za 2. světové války netýkal jen VW a Porsche. Třeba Mercedes-Benz využil za celé období zhruba 10 tisíc vězňů, další tisíce vězňů pracovaly (spolu s válečnými zajatci) pro BMW při výrobě leteckých motorů.
 

Test ojetiny BMW řady 1: Bazarový průšvihář s dokonalým podvozkem

Test ojetiny BMW řady 1

Ceny jedničkových BMW už klesly pod stotisícovou metu. Vybírejte ale pečlivě.

včera | David Rusol | 15 příspěvků
Test Kia Stonic 1.0 T-GDI: Hřebíček trefený na hlavičku

Kia Stonic 1,0 T-GDI

Značka Kia letos zažívá velkou produktovou ofenzívu, což se nakonec projevilo i v počtu nominaci do ankety Světové auto roku. Zcela nový model Stonic má ambice stát se jedním z nejdůležitějších v její nabídce.

16.  11.  2017 | Radek Pecák | 8 příspěvků
TEST Fiat 124 Spider - Miata po italsku je víc než jen víkendovka...

Fiat 124 Spider

Oproti Mazdě MX-5 je větší, těžší a chybí mu atmosférický motor. To zní jako cesta do pekel, ale jaká je "Fiata" doopravdy?

14.  11.  2017 | Milan Lažanský | 2 příspěvky