Dle informací zveřejněných na facebookových stránkách expedice se pracuje na rozšiřování cesty k místě nehody pro průjezdnost těžší techniky.
Projekt Tatra kolem světa 2 má za sebou již několik expedic, aktuálně však informuje o smutné události v Tádžikistánu, konkrétně v oblasti Pamír, poblíž hranice s Afghánistánem. Dne 5.9. zde měl vůz nehodu, kdy se v nadmořské výšce třech tisíc metrů zřítil ze svahu. O nehodě informovaly facebookové stránky věnované expedici.
Na stránkách se dále píše: „Nic nenasvědčovalo tomu, že by nebylo možné cesty bezpečně projet. Dne 5.9. odbočili cestovatelé z hlavní silnice a vydali se k termálním pramenům Bibi Fatima. Asi po třech kilometrech se expediční vozidlo Tatra zřítilo ze svahu a otočilo se dvakrát kolem své osy. Téměř jako zázrakem všichni na palubě vyvázli bez vážných zranění. Vůz zůstal opřený asi 15 metrů pod cestou o několik mohutných stromů, které zabránily dalšímu pádu.“
Nehoda se ale neobešla bez zranění, někteří z členů posádky byli ošetřeni v místní nemocnici. Vyprošťovací práce organizoval zakladatel projektu Marek Havlíček, který na místě nehody za tímto účelem zůstal. Expediční vozidlo se nepodařilo posunout ani těžkou technikou a v těchto chvílích se cesta k vozu rozšiřuje, aby na místo mohla těžší technika.
Marek Havlíček dále dodává: „Bezpečnost posádky pro mě byla a je vždy na prvním místě. Ti, kteří se se mnou na cestu vydali mi mohou potvrdit, že když jsem si nebyl jistý kvalitou a sjízdností cesty, zastavil jsem, vystoupil, a celou trasu, most, odbočku jsem si prošel. Někdy jsem tím asi lidi dost štval, ale nechtěl jsem riskovat. Někdy jsem rozhodl, že taková cesta není vhodná a že po ní nepojedeme. Často jsem všechny nechával vystoupit z vozu abych případně neriskoval jejich zdraví a projel krizové místo sám. Ale v místě, kde k incidentu došlo, opravdu nebyla žádná indicie, která by mohla napovědět, že jde o nebezpečný úsek. Prakticky všechny cesty v této oblasti vypadají na první pohled podobně, mění se jen jejich podloží. A protože jsme na cestě často v protisměru potkávali velká a těžká vozidla, která byla viditelně daleko těžší než jsme my, předpokládal jsem, že je cesta dostatečně kvalitní i pro naši Tatru.
Samozřejmě se s Tatrou vyhýbáme místům, která jsou omezena váhovým limitem. Na odbočce žádná ze zákazových značek nebyla, jen za tímto krizovým místem před mostem bylo omezení na 30 tun. Na kritickém místě nehody jsem začal cítit, jak se zadní část naší Tatry utrhává. Auto mělo zařazený i přední pohon, což je v tomto terénu běžný postup. Přesto byla událost dílem okamžiku. Počítaly se vteřiny. Přidával jsem zprudka plyn a instinktivně uzavřel zadní nápravu, aby kola dostala sílu vyjet. Nepomohlo to a auto se začalo sesouvat. Druhý den jsem se byl na místo podívat a cesta se pode mnou sama sesouvala. Prošel jsem si celý úsek až k našemu původnímu cíli a zjistil jsem, že se to mohlo stát na několika dalších místech.
Z tohoto úhlu pohledu bylo místo, kde k nehodě došlo, prakticky tím nejlepším místem, protože dalšímu pádu naší Tatry zabránily mohutné stromy pod cestou. Jsem moc rád, že nikomu z účastníků se prakticky nic vážného nestalo a vnímám to tak, že jsme se podruhé narodili. Velký dík patří Petru Kolářovi za organizaci přesunu týmu do bezpečí. V neposlední řadě bych chtěl ještě jednou poděkovat našemu velvyslanci Lubomíru Frebortovi a všem, kdo jsem podíleli a podílejí na řešení této nepřijemné situace, tedy turistické policii, velitelství vojenského okruhu oblasti Eshkashem a ministerstvu pro mimořádné události“.