Nepříliš povzbudivé prognózy zásob ropy a vzrůstající nebezpečí globálního oteplování vyvolali horečnaté aktivity vývojových center všech světoznámých automobilek. Po řadě pokusů vyvinout alternativní pohon nastal revoluční průlom srovnatelný s objevením kola.
Kůň je příliš velký
Jak uvádí mimo jiné rádio Jerevan, nastává konec čtyřválcových motorů, budoucnost patří jednoznačně motorům čtyřiceti a víceválcovým. Cesta k novému typu pohonu však byla trnitá. První průlom zaznamenala nejmenovaná korejská automobilka, která přišla s myšlenkou umístit pod kapotu vozu maximální možný počet koní, což jak známo má za následek i získání nějakého toho kilowattu. Narazili však na nepřekonatelný problém, už i jeden jediný kůň byl natolik prostorově tolik náročný, že se pro pohon osobních automobilů nedal vůbec použít.
Myšlenka takového ekologického pohonu však inspirovala vývojáře z ekologického sdružení „Děti ze Mě“, kteří ji dovedli k plné dokonalosti a na samotný práh jejího komerčního nasazení. My, jako absolutně první na světě, máme teď možnost popsat základní principy tohoto převratného motoru, který již testují významné světové automobilky na svých vybraných prototypech. Samozřejmě zcela tajně a mimo jakýkoliv zájem konkurenčních médií.
Problém s přepočtem výkonu
Základem prvního prototypu motoru je čtyřicetiválcový příčně uložený agregát, každý válec je poháněn několika desítkami myší honícími se v otáčejícím se válci (poznámka redakce: nepodařilo se nám zjistit, kolik konkrétně myší připadá na jeden válec). Myši při běhu ve válci uvádějí tento do rotujícího pohybu a po patřičném zpřevodování poskytují vynikající výkon celému vozu. Nasazení myší se ukázalo jako ideální způsob nahrazení prostorově nesmírně náročných koní.
Na přímý dotaz ohledně výkonu v kW nebo koních jsme nedostali uspokojivou odpověď, inženýři neustále vyhýbavě hovořili o myších. Zde musíme sebekriticky přiznat, že údaje o myším výkonu jsme si nepoznamenali, jelikož nám v době výkladu nebyl zřejmý důvod této nové jednotky výkonu. Rovněž si nejsme zcela jisti, zda hovořili o myších evropských nebo amerických. Každopádně jsme však byli ujištěni, že výkon motorů bude srovnatelný se současnými špičkovými turbodiesely, motory budou zabírat ještě lépe odspodu a s větším kroutícím momentem. Máme však určité pochybnosti o možnostech vytáčení motorů do vysokých otáček. S tím souvisí i problematika velmi populárního brzdění motorem, což bylo nutné vyřešit brzdícím alternátorem.
Kočko-plyn
Dalším zásadním problémem bylo uvedení motoru do chodu a jeho ovládání – tzv. plyn. Obě funkce jsou k našemu velkému překvapení sdruženy, součástí motoru je integrovaný box s živou kočkou, plynový pedál pak ovládá závěs oddělující prostor myš a kočky, podle jeho sešlápnutí má příslušný počet myší vizuální kontakt s „řídící“ kočkou. Některé automobilky dokonce testují verze motorů s označením „i“, které nebudou mít jednu sdílenou kočku, ale koček několik. Vzhledem k větší prostorové náročnosti se dá předpokládat, že se tyto motory budou montovat téměř výhradně jen do větších limuzín, MPV a SUV.
Turbo není problém
Pro zlepšení celkového výkonu vozu se dokonce pracuje i na verzi s integrovaným turbem. Turbo je zde řešeno psem. Zatímco američtí výrobci vozů sází na pitbul turbo, evropští výrobci se přiklánějí k jezevčíkům, nejdále jsou jako vždy japonci s jejich mini čivava turbo. Spotřeba motoru je relativně příznivá, oficiální údaje hovoří o půl metráku pšenice na 1800 km plus dva litry mléka a dvě balení pedigree. Mírným nedostatkem motoru je jeho spotřeba na volnoběh, zejména v důsledku nemožnosti jeho úplného vypnutí.
Zajímavostí motoru je jeho výkon dokonce vzrůstající v čase díky rozmnožovací funkci. Rovněž tak přečipování motoru (přidání nějaké té myši a tím i myšího výkonu) údajně není problém. Nedostatkem však je, že motor ztrácí na dynamice při dlouhodobém stání, není tedy příliš vhodný pro sváteční jezdce.
Tichá chod
A jak tedy na našich silnicích poznáte případný testovací vůz vybavený touto pohonnou jednotkou? Všímejte si přítomnosti výfuku, jak již bystřejší čtenáře zřejmě napadlo, ten se v průběhu testování neukázal jako vhodný pro odvádění zplodin motoru. Názory na řešení se různí, v jižních krajích řeší prostým roštem, v severněji položených zemích však obyčejný rošt snižuje životnost pohyblivých částí vozu zejména z důvodu solení silnic a je nahrazen ekologičtější miniaturní kanalizací s bakteriální čističkou odpadní vody.
Těsně před uzávěrkou jsme ještě dostali spěšnou depeši od našeho zpravodaje o nové generaci tohoto pohonu. Chytří inženýři z NDR, toho času trvale žijící na Kubě, se zamysleli a zjistili, že zdaleka největší výkon na jednotku objemu poskytuje hmyz. Již nyní s velmi pozitivními výsledky testují na Kubě první prototypy se 120válcovým motorem poháněným mravenci, kde funkci startéru a plynu plní mravenečník. Prozatím se liší názory na turbo verzi motoru, při prvotním nasazení ledního medvěda narazili na nezájem mravenečníka a problémy s přehříváním motoru v jižněji položených oblastech Kuby. Nicméně již první testy údajně ukazují, že i bez turba má motor vyšší výkon než myší motor a zhruba třetinovou spotřebu.
Poznámka: Asi nebylo těžké poznat, že se jedná o aprílový článek. Jeho skutečným autorem je náš čtenář František Jezevčík. Doufáme, že jste se při jeho četbě bavili stejně jako my.