Euro NCAP: Bezpečnost automobilů, část třetí

V dalším pokračování našeho seriálu o Euro NCAP se podíváme na metodiku prováděných testů.
Euro NCAP: Bezpečnost automobilů, část třetí

Zkoušená vozidla

Vozidla pro test v rámci Euro NCAP jsou zakoupena anonymně organizací, která uskutečňuje vlastní testy. K testu je vybrán vůz modelové řady, který z hlediska pasivní bezpečnosti obsahuje pouze prvky bezpečnostních výbav, které jsou ve všech státech EU v základní výbavě. Testovaný automobil tak nemusí být vybaven některými zádržnými systémy určených pro luxusnější verze, jako jsou oba čelní a boční airbagy. Je v zájmu výrobce, aby ostatní verze modelové řady měly bezpečnostní parametry srovnatelné. Vlastní zkoušky se uskutečňují v nezávislé autorizované zkušebně. Výrobce je požádán o asistenci při přípravě vozu a jeho zástupci se zúčastňují zkoušek výhradně jako pozorovatelé. Po testech jim jsou předány výsledky, které tak mohou porovnat se svými interními hodnotami. Všechny zkoušky se provádějí pouze jedenkrát a na základě zjištěných hodnot se stanoví konečné výsledky. Ty jsou pak zveřejňovány pomocí publikace vydávané pod hlavičkou Euro NCAP, jsou dostupné na internetových stránkách a v dalších médiích.

Metodika nárazových zkoušek

V rámci Euro NCAP se uskutečňují čtyři základní testy nárazových zkoušek. Je to čelní náraz, boční náraz, náraz na sloup a simulace střetu s chodcem. Všechny testy zohledňují nehody dle statistiky, při kterých dojde k nejvíce smrtelným nebo vážným úrazům. Lze předpokládat, že se metodika nárazových zkoušek bude neustále vyvíjet a přizpůsobovat skutečným nehodám. Metodiku současných testů si nyní popíšeme.

Čelní náraz

Zkoušené vozidlo naráží rychlostí 64 km/h do deformovatelné bariéry čtyřiceti procenty čelní části na straně řidiče (přesazení 40%, neboli ofsetový test). Tuhost bariéry odpovídá tuhosti přední části průměrného automobilu, čímž je simulován čelní střet dvou vozidel. Na předních sedadlech jsou upoutány dvě zkušební figuríny Hybrid III, známé pod názvem Dummies nebo Oskar, které odpovídají dospělým osobám. Na zadních sedadlech jsou v odpovídajících dětských sedačkách posazeny a upoutány zkušební figuríny dětí ve věku 18 měsíců a 3 let. Jen pro zajímavost uvedu, že homologační zkouška se uskutečňuje při rychlosti 56 km/h. To znamená, že test Euro NCAP se uskutečňuje při rychlosti o 14 procent větší. Pokud to ovšem chceme vyjádřit nárazovou energií vozidla, která se při nárazu přemění v energii deformační, je tato při testu Euro NCAP o celých 30 procent větší. Tato skutečnost pak sama o sobě vypovídá o náročnosti těchto zkoušek.

Klepněte pro větší obrázek

Boční náraz

Statistiky dopravní nehod ukazují, že více než polovina z celkového počtu zranění je způsobena bočním nárazem. Z tohoto důvodu se uskutečňuje zkouška nárazu do boku vozidla. Do vozu při něm naráží na straně řidiče vozík s deformačním tělesem rychlostí 50 km/h. Celková hmotnost vozíku je 950 kg a tuhost deformačního tělesa odpovídá tuhosti přední části běžného automobilu. Na místě řidiče je připoutaná figurína EuroSID (Side Impact Dummy, tj. figurína pro boční náraz).

Klepněte pro větší obrázek

Náraz na sloup

Od roku 2000 je uskutečňován test, při kterém se zjišťuje riziko poranění hlavy při bočním nárazu do překážky malých rozměrů, jako je sloup nebo strom. Při testu se vůz pohybuje bočně na vozíku rychlostí 29 km/h a přitom naráží do pevného sloupu o průměru 254 mm. Vzhledem k malému průměru překážky dochází k většímu proniknutí do vozu, proto tento test klade vysoké nároky na konstrukci a tuhost boční partie vozu. Významným bezpečnostním faktorem při tomto druhu nárazu jsou boční a hlavové airbagy, které výrazně snižují riziko poranění hlavy a hrudníku cestujících na předních sedadlech. V současnosti se uskutečňuje pouze u vozidel vybavených hlavovými airbagy.

Klepněte pro větší obrázek

Střet s chodcem

Zkouška simuluje střet vozidla s chodcem při rychlosti 40 km/h. Vyhodnocuje se riziko poranění při kontaktu jednotlivých částí těla s povrchem vozu. Na přesně určené místo dopadají odpovídající rychlostí a pod stanoveným úhlem tělesa definovaných hmotností a tvarů (tzv. impaktory). Celkem jsou tato tělesa čtyři a simulují spodní část nohy s kolenem, stehno, hlavu dítěte a hlavu dospělého člověka. Pro každou tělesnou partii se na povrchu vozidla určuje několik bodů a vyhodnocuje se míra rizika poranění v daném místě. Body se volí tak, aby bylo nalezeno pro chodce nejvíce nebezpečné a současně i nejvíce bezpečné místo na povrchu vozu.

Klepněte pro větší obrázek

V dalším díle si popíšeme anatomii zkušební figurín.

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

včera | Michal Žďárský | 2 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 16 příspěvků