Evropská unie tlačí na ekologii, a to jak v produkci emisí, tak i v oblasti recyklace. Právě ta se zdá být problematická v souvislosti s karbonovými vlákny. Prý jde o lidské zdraví.
Automobilový průmysl zažívá krušné časy už posledních pět let, kdy se musel vypořádat s pandemií, logistickými problémy, ekonomickými výzvami, které si často vyžádaly komplexní restrukturalizace, emisními normami, a teď k tomu přibyl boj s přílivem čínských automobilů a dovozními cly do USA. Je to snad málo? Očividně ne, protože Evropský parlament chce zavést další radikální omezení.
Ten totiž nedávno provedl kontrolu směrnice o vozidlech nacházejících se na konci své životnosti, která řeší jejich recyklační proces. Stěžejním bodem je iniciativa přidat uhlíkové vlákno na seznam nebezpečných materiálů. Aktuálně mezi ně patří kadmium, olovo, rtuť a šestimocný chrom. Tyto prvky se stále používají na základě různých výjimek, ale v minimálním množství.
To se ovšem nedá říct o karbonu, jehož 20 % světového objemu připadá na automobilový průmysl – hned po letectví a energetice, v souvislosti s produkcí větrných elektráren. Automobilky využívají karbonové vlákno čím dál více, zejména u elektromobilů, kde jím kompenzují těžkou baterii. V případě supersportů se z něj vyrábějí celé skelety šasi, a stejně tak je hojně používán u dražších automobilů obecně, kde je kladen důraz na redukci hmotnosti ve prospěch co nejlepších jízdních vlastností. Zde se náklady na složitější výrobu snadno skryjí do ceny, která v tomto segmentu nehraje primární roli.
Podle Evropského parlamentu je hlavním problémem karbonového vlákna spojovaného pryskyřicí jeho recyklace. Během procesu se mohou vlákna dostat do ovzduší a nepříznivě ovlivnit lidské zdraví při kontaktu s pokožkou nebo sliznicemi.
Novela by měla začít platit od roku 2029, což průmyslu dává čas na nalezení alternativního řešení, ale globálně se počítá s velkým odporem. Evropská unie si opět plete bič sama na sebe. Svým rozhodnutím by negativně ovlivnila asijskou ekonomiku, protože právě zde sídlí tři největší producenti uhlíkových vláken – Mitsubishi Chemical, Teijin a Toray Industries. Těm patří 54% podíl na celosvětovém trhu, přičemž polovina jejich produkce směřuje do Evropy.
Pro představu – loni měl trh s karbonovými vlákny hodnotu 120,9 miliardy Kč. Podle americké výzkumné společnosti Roots Analysis by tento trh měl růst meziročním tempem 11 % až na 377,3 miliardy Kč.
Zdroje:
Carscoops,
Motor1 Foto: Audi, Brabus, BMW, Hollmann Industries, Pagani, Porsche,