Jakkoliv můžete závodní škodovky ze 70. let minulého století považovat za zlato domácího motorsportu, ty vůbec nejšílenější závodní stroje českého původu byly k vidění v Británii. Téma, k němuž se nyní váže jedna smutná událost.
Při ohlédnutí na dosažené úspěchy je nepochybné, že Škoda 110 R byla skvělou platformou pro postavení úspěšného závodního auta. Tuto naději přitom v 70. letech nesdílela pouze samotná automobilka v případě vozu 130 RS, ale také množství soukromých týmů, jež si základ „erka“ vyladily po svém.
Pro opravdu nekompromisní závoďáky vycházející ze Škody 110 R je však nutné nahlédnout do britské série Super Saloon na přelomu 70. a 80. let. Právě zde vznikaly velice bláznivé deriváty, jelikož startovní pole okupovala divoká monstra. S poměrně vágními technickými pravidly bojovaly o vítězství stroje, které se svým originálům jen podobaly a uvnitř skrývaly nebývalou palebnou sílu.
Do značně rozšířených a odlehčených karoserií Fordů Escort a Capri, Jaguarů, Vauxhallů nebo třeba malých Volkswagenů Brouk nebylo bez potíží usadit velké závodní osmiválce Chevrolet nebo třeba motory Cosworth ze starších monopostů F1. A tento recept byl hned několikrát použit i na Brity oblíbené Škodě 110 R.
Vzpomínka na období Super Saloon a bestiální škodovky je nyní vskutku příhodná. Nedávno totiž svět opustil Tony Dickinson, jeden z nejúspěšnějších pilotů této série, který na okruzích závratným tempem proháněl jednu z nejšílenějších škodovek vůbec. Dickinson zemřel letos v pátek 19. října ve věku 71 let. Rakovina, kterou úspěšně porazil již před šesti lety, se bohužel vrátila a byla pro něj osudnou.
Motorsport měl Dickinson v krvi od útlého věku a svou závodní kariéru započal jako plno dalších „zelenáčů“ v Británii. Po okruzích se tedy nejprve proháněl za volantem dnes klasického Mini. S prvními úspěchy v malých sériích dále přesedl do Hillmanu Imp, Sunbeamu Stiletto nebo Fordu Escort.
Postupně byl zaveden až do zmíněné série Super Saloon. Mimo to byl Dickinson úspěšný i v šampionátu Thudersaloon za volanty vozů Opel Manta 400 a TVR Griffith. V průběhu 90. let již soustředění přesunul na závodní ambice svého syna, kterého ve světě motorsportu aktivně podporoval.
Na hony vzdálená originálu
Mezi tamní veřejností je ovšem Dickinson znám hlavně pro svou škodovku. Britský pilot nebyl prvním odvážlivcem, který české kupé „vykuchal“ a osadil jinou technikou, na konci 70. let už byl stejně jako mnoho dalších inženýrů/pilotů inspirován přístupem Johna Turnera, který v roce 1974 „erko“ poprvé vybavil masivním osmiválcem Chevrolet. Škodovka od Dickinsona tak byla jakousi evolucí, posunující originální koncept na další úroveň.
Pravidla série Super Saloon totiž umožňovala pro sezónu 1979 ještě razantnější odlehčení vozů a širší využití formulové techniky. Projekt takzvané Škody Hart Super Saloon už byste tedy možná nenazvali úpravou ani přestavbou, neboť měl závoďák jen pramálo společného s původním autem.
Zašlo se tak daleko, že celou plechovou karoserii nahradila její lehká, dále rozšířená kopie z laminátu a podvozek využíval zavěšení z monopostu Formule 2, doplněné o komponenty závodního spideru Lola T492 Sport 2000. Motor pocházel také z F2, přesněji dvoulitr značky Hart o výkonu 232 kW (315 koní).
Dickinsonova Škodovka tedy nebyla z těch dosud nejvýkonnějších, v kontextu hmotnosti jste ale nepochybně viděli její silnou stránku. Auto nakonec vážilo bez náplní pouhých 535 kg a některé zdroje uvádějí, že z originálního „erka“ zůstaly na voze jen kliky dveří, světlomety a jeden stěrač přemístěný doprostřed čelního okna. V průběhu let se pak tvar široké karoserie částečně „vypiloval“ a doznal několika změn.
Úspěšný stroj vznikal po dobu sedmi měsíců a podle válečných barev na karoserii je zřejmé, že v tuto dobu již Dickinsonovi velmi pomohlo sponzorství oficiálního dealera vozů Škoda v Británii – třebaže se mohla zdát podpora samotné značky jaksi kuriózní, s ohledem na mizivý původ samotného auta. Podoba se Škodou 110 R zde ale byla, takže proč ne.
V seriálu poté britský pilot vládl opravdu drtivě. Mezi lety 1979 až 1982 si dojel pro celkem čtyři tituly ve své třídě. Škoda na steroidech byla v kombinaci s Dickinsonem za volantem neporazitelná a například v roce 1980 si pilot dojel pro rekordních 23 vítězství. V rámci předváděcích jízd byl toho roku mimochodem k vidění i na starém brněnském okruhu. K dalším úspěchům lze připočíst i rekordní časy na okruzích Castle Combe a Thruxton.
Po vítězném tažení své auto Dickinson koneckonců prodal novému majiteli a Škoda Hart Super Saloon ještě dalších pár let zlobila konkurenci na britských tratích. Svou oddaností pro značku Škoda byl Dickinson britskými médii několikrát přezdíván jako národní hrdina Československa, ačkoliv u nás jeho úspěchy nebyly natolik známé a dodnes je vzpomíná jen hrstka pamětníků.