Ekologové otáčejí: „ekologická” paliva už moc nechtějí

Svět umí být zvláštní. Na jedné straně stojí ekologové, kteří se všemožně snaží, aby paliva automobilů obsahovala co nejvíce bio složky. Na straně druhé stojí ekologové, kteří jsou proti tomuto opatření. Ale nepředbíhejme.

Není to tak dávno, co Evropská Komise přinutila výrobce paliv přimíchávat do benzínu a nafty biolíh. Do roku 2020 měl podíl bio složky tvořit až deset procent objemu prodaného paliva, což se mělo blahodárně odrazit na snížení emisí skleníkového plynu CO2. Jenže tento projekt, který kritizovalo mnoho odborníků, dostává najednou trhliny.

Již před spuštěním tohoto velkého projektu upozorňovali mnozí, že zemědělci přejdou z klasického zemědělství na pěstování rostlin vhodných pro výrobců biopaliv a to z prostého důvodu - peníze. Z jednoho hektaru půdy totiž při pěstování biopalivových rostlin získají více, než při chovu zvířat, případně pěstování konzumních a krmných rostlin.

Velký boom pak znamená, že se v celé Evropě výrazně zvyšují ceny potravin, protože plochy osazené pro potravinovou produkci se výrazně snížily a Evropa jednoduše nemá další volné plochy pro pěstování technických plodin.

Druhým negativem, na který se přišlo až nyní, je skutečnost, že technické rostliny a jejich pěstování ničí postupně krajinu jako takovou a to z důvodu jdlouhodobého monokulturního pěstování.

Je zajímavé, že Evropská komise a ekologové, kteří tento projekt prosadili najednou otočili a přiznávají, že bio složky v palivech nejsou možná tím pravým. Objevuje se navíc další argument, že celkový přínos pro životní prostředí je spíše negativní než pozitivní, jelikož palivo s příměsí bio složky sice vyprodukuje méně CO2, ale při pěstování a zpracování, které je energeticky velmi náročně se zřejmě vyprodukuje více CO2, než kolik se nakonec ušetří.

Dobrou zprávou je, že i samotná EK přiznala, že prosadit nyní změnu, která by vedla např. k tomu, že by se bio složka do paliva nemusela přidávat, nebude jednoduchá, jelikož mnoho firem investovalo miliony eur do výstavby zpracovávatelských závodů a tyto investice by nyní přišly vniveč.

Ukazuje se tak, že celý tento humbuk pár ekologů a krátkozrakých lidí byla jen bublina, která používala smyšlené argumenty a studie, které se jaksi ukazují jako neplatné.

A jak to již v Evropě bývá, zavede se opatření, u kterého se ukáže, že přínos je buď nulový, nebo negativní, ale protože zájmové skupiny již investovaly, nelze dané rozhodnutí vzít zpět.

TEST Lexus LS 500h: Měl být dokonalý. Jenže...

Lexus LS 500h

Nový Lexus LS mi ze všech testovacích aut způsobil největší pomatení mysli. V některých ohledech tak neuvěřitelně fascinuje, jinde ale může i zklamat. Nebo jej prostě jen nechápu?

včera | Milan Lažanský | 27 příspěvků
TEST Citroën C3 Aircross 110 PureTech EAT6: Váš městský obývák

Citroën C3 Aircross 110 PT EAT6

Tentokrát jsme C3 Aircross vyzkoušeli v silnější z benzinových dvanáctistovek. Jaký je tento extrovertní crossover?

15.  5.  2018 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Minitest Škoda Karoq 1.0 TSI: Dělám, co můžu! Stačí to?

Škoda Karoq 1.0 TSI (minitest)

Zázraky od malého litrového tříválce v poměrně velkém crossoveru raději nečekejte, poněkud překvapivě však základní motor z Karoqu nepoužitelnou brzdu provozu nedělá.

12.  5.  2018 | Miro Mihálik | 86 příspěvků