Kapitoly článku:
Překvapení na obou stranách
Snad i díky kratšímu rozvoru působila Mazda v ostrých zatáčkách hbitěji. Odezva předních kol k volantu byla podobně tupá jako u Vectry, ale účinek posilovače se nám zdál lépe odladěn. Tlumení přejížděných nerovností bylo však lepší, daní za měkčí odpružení byla skutečnost, že se šestdvašestka v zatáčkách více nakláněla. Také předklánění Mazdy při brzdění i zaklánění v akceleraci byly výraznější. K brzdám ani řazení jsme však v tomto případě neměli výhrad. Další kapitolou byly dynamické parametry, přičemž naměřené hodnoty můžete sledovat v připojených tabulkách. Stručně řečeno, Mazda v porovnání s „papírovými“ údaji mírně zklamala, Opel mírně potěšil.
Vzhledem k rozdílům v hmotnosti a výkonu, obé ve prospěch japonského představitele, nebyly námi změřené odlišnosti ve zrychlení z klidu na 100 km/h ani v pružném zrychlení nikterak výrazné. Z tabulky otáček na jednotlivé rychlostní stupňě vyplývá, že až na delší „pětku“ má Mazda i přes vyšší papírový výkon ostatní rychlosti podobně dlouhé, nebo dokonce kratší než Vectra! Nicméně to odpovídá relativně slabému točivému momentu Mazdy, navíc dosahovanému při celkem vysokých otáčkách. Slabší verze téhož motoru má však křivku nástupu točivého momentu výrazně plynulejší, takže lze očekávat přesvědčivější zátah z nižších otáček a díky vesměs „těžším“ převodům i mírně nižší spotřebu. Pravdou je, že Opel „táhne“ nejlépe v nižších a středních otáčkách a dále se toho již mnoho neděje, kdežto Mazda „zabírá“ až celkem vysoko, zato opravdu výrazně. Oba vozy však svojí dynamikou uspokojí nároky většiny našich motoristů, ačkoli je třeba dodat, že na řidiče pozitivně působí vědomí zásoby skutečného výkonu, jehož lze, byť až ve vysokých otáčkách, využít v kritické situaci, což byl případ „naší“ Mazdy.
A vystupujeme
Nákupem ani jednoho z vozů neprohloupíte. Vectra nabízí, při dobrém stavu podvozku, jistější jízdní vlastnosti, Mazda 626 naopak větší prostor, komfort a výbavu. I přes celkem vysoké stavy tachometrů a absenci servisních knížek byly oba zkoušené vozy ve slušném stavu, u Vectry bychom však zvážili velmi nepřesnou převodovku. Každopádně hlavně Vectra bude vyžadovat jisté investice do závěsů kol a brzd na zadní nápravě. Přesto jsme autobazarem požadované ceny hodnotili jako přiměřené.
V dané době a třídě bychom zřejmě jen ztěží hledali tišší a hospodárnější vozy. S Vectrou jsme mimo město jedzili bez potíží se spotřebou do 6 l/100 km a ve městě prakticky nepřekročila hranici 9 l/100 km. Ustálená limitní rychlost na dálnici vyžadovala přísun okolo 7 l/100 km a kupodivu se příliš nezvyšovala ani dynamickou jízdou. Vzhledem k výkonu motoru Mazdy byla jeho spotřeba rovněž velmi příznivá a ve všech režimech překračovala u Vectry naměřené hodnoty v průměru zhruba o 1 l/100 km, a to i přes takřka čtvrtinu větší zvihový objem i výkon. S oběma vozy jsme opět jezdili v různých provozních podmínkách, za volantem Opelu jsme absolvovali 1 200 a s Mazdou necelých 1 000 km, přičemž se ani na jednom z nich nevyskytla vážnější závada, jež by snižovala jejich bezpečnost či užitné vlastnosti.
Vozy k testu zapůjčila společnost AAA Auto.
Partnerem sekce pro slovenský trh je Autobazar EU, www.autobazar.eu.