Bílá čára, která by měla být pro všechny řidiče tabu, má dvě provedení: jednoduché a dvojité. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Obě tyto čáry se nesmějí přejíždět a ani náklad nesmí přesahovat do vedlejší jízdního pruhu. Ovšem je mezi nimi rozdíl. Bílou čáru souvislou smí řidič přejet ve dvou případech. Za prvé když objíždí nějakou překážku a za druhé v případě, že vyjíždí mimo pozemní komunikaci, například do domovního dvora na soukromý pozemek a podobně.
Dvojitou bílou čáru souvislou pak smí řidič přejet pouze když objíždí překážku. Dvojitá plná čára je tedy přísnější. Plnou čáru nesmíme správně přejet ani v případě, že objíždíme cyklistu, nebo před námi pomalu jedoucí traktor. Když přejedeme přes plnou čáru, dopouštíme se přestupku.
Také v situacích, kdy nepočkáme na konec plné čáry a začneme předjíždět ještě v místě, kde nezačala přerušovaná čára, i když už se k ní blížíme, dopouštíme se závažného přestupku. Stejné je to i v případě, že se nestihneme vrátit do svého jízdního pruhu před začátkem plné čáry.
Teoreticky je i toto přestupek. Proto vyhláška č.30 zavedla vodorovné šipky, které jsou namalovány před koncem přerušované čáry a upozorňují řidiče na blížící se začátek souvislé bílé čáry zakazující předjíždění.
Stejné je to v případech, které jsou na silnicích poměrně časté, předjíždění prostředkem křižovatky s využitím odbočovacích pruhů. To je také považováno za nebezpečné předjíždění a v případě nehody to může jejímu viníkovi značně přitížit.
Pokud by šlo o pouhý přestupek, pak by to byl přestupek závažný. Kdyby došlo k nehodě a počínání řidiče by bylo kvalifikováno jako trestný čin, například kdyby byl někdo zraněn nebo usmrcen, pak by soud v takovém případě toto jednání mohl klasifikovat jako porušení důležité povinnosti. To by se pak projevilo přísnějším a tvrdším trestem.