Dnešní společnost se snaží všemi možnými prostředky omezovat individuální dopravu, rozuměj jízdu autem. Ať už se jedná o jakýkoli úmysl (tu vybrat více daní, jinde zase snížit spotřebu paliva a emise), ten tlak musíme cítit všichni. Jenže Toyota, respektive někteří její představitelé, se domnívají, že plně autonomní auta naopak hustotu provozu a celkovou spotřebu paliva ještě zvýší.
Zpravodajský server Bloomberg cituje vědeckého pracovníka automobilky Toyota, který tvrdí, že plně autonomní vozidla dostanou na silnice ještě více lidí a zvýší závislost na palivu. Ken Laberteaux z Toyoty vyslovil pro Bloomberg poměrně zajímavé teze.
„Vždycky, když uděláte jízdu autem jednodušší a pohodlnější, vzroste v lidech potřeba jezdit více a na delší vzdálenosti.“ Dokládá to příklady z americké historie a určitě nemusíme zůstat jen u aut. Podobnou revoluci zaznamenalo třeba letectví s příchodem proudových motorů.
Laberteaux také řekl, že ho překvapuje chování lidí, kteří ušetřený čas při rychlejší a pohodlnější přepravě neinvestují třeba do času s rodinou, ale právě do cestování na delší vzdálenosti. Statistika ve Spojených státech ukazuje, že průměrný Američan dojíždí (nebo dochází) do práce necelou půl hodinu, ale to se týká naprosto všech.
Existují extrémnější případy. Například 1,7 milionu Američanů každý den tráví v autě více než 90 minut při cestě do práce, 2,2 milionu lidí zase dojíždí za prací na vzdálenost větší než 80 km.
Automobilky se snaží prosadit autonomní vozidla především v zájmu snížení nehodovosti. Jen ve Spojených státech se ročně zabije při dopravních nehodách 33 000 lidí. Nejtragičtější byl rok 1972, kdy na amerických silnicích zemřelo 54 589 lidí.
Zatímco autonomní vozy už fungují, je nyní nejsložitější vymyslet legislativu, kdo bude odpovídat za případnou nehodu. Auto? Řidič, který vlastně neřídil? Automobilka? Toyota prý pracuje na systému, který by vyžadoval aspoň částečné zapojení řidiče do činnosti řízení vozidla.