Novější a dražší nemusí znamenat ve všech směrech lepší. Nejčastěji na cestách stále potkáváme žluté světlo halogenových světlometů. Ještě nedávno luxusní xenonové výbojky již vytlačují LED diody a do toho všeho se vpřed tlačí laserová technologie. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých řešení?
Halogenové světlomety
Halogenový světlomet funguje díky baňce z křemičitého skla, která je naplněná halogenem, bromem nebo jodem. Světlo pak vzniká rozžhavením vlákna mezi elektrodami. V automobilech je tato technologie používána již od 60. let 20. století.
Žárovkám se již nějakou dobu předpovídá zánik, avšak zatím mizí hlavně z větších, případně luxusnějších menších aut. Halogenové žárovky jsou levné. Například typ H7 pro Škodu Fabii se dá pořídit již za cca 70 Kč, prémiové pak stojí maximálně několik set korun.
Další výhodou je, že trošku šikovný motorista si prasklý kus zvládne vyměnit sám.
Mají také ale nevýhody. Jejich nižší výkon znamená menší osvit vozovky především v prostoru bezprostředně před vozem a na krajnicích. Při své horší službě navíc spotřebují hodně proudu. Energii, která se do nich přivádí, totiž z velké části promarní na teplo.
Xenonové světlomety
Poprvé se xenonové výbojky začaly používat v roce 1995, konkrétně na Mercedesu třídy E. Od té doby doznaly velkého vývoje. Umisťovaly se do projektorů, začaly se natáčet a výškově regulovat. Proti halogenovým lampám jsou xenony dvakrát účinnější. Výbojky jsou plněny xenonem a světlo vyzařováno obloukem mezi elektrodami.
Jejich výhodou je široký paprsek světla, který osvětluje celou plochu před vozem. Navíc méně oslňují než klasické žárovky. Běžně uváděnou výhodou xenonů, v porovnání s žárovkami výraznou, je nízký odběr proudu. Rozdíly se projeví hlavně u dálkových světel.
Xenonové světlomety mají i nevýhody. Kvůli ostrému ohraničení to může být třeba menší dosvit dálkových světel. A drahý je servis. U xenonů výrobci motoristy od výměny svépomocí odrazují z důvodu vysokého napětí. S vysokonapěťovými částmi plynových výbojek se podle příruček musí zacházet odborně, výbojka je navíc pod tlakem a obsahuje rtuť. Ceny za servis však nejsou nejnižší. Náhradní výbojka stojí zpravidla několik tisíc korun, navíc se doporučuje měnit obě naráz.
Počáteční cenu v cenících nových automobilů zvyšují u xenonových světlometů také povinné prvky, které se k nim vážou. Xenony potřebují ke správnému výkonu čisté kryty světlometů, a tak musí být doplněny ostřikovači. Vzhledem k jejich výkonu je nutná i automatická výšková regulace, která zamezí oslnění. To lze obejít slabšími výbojkami, které do této povinnosti nespadají. Takto utlumené xenony najdeme třeba ve Škodě Rapid.
Diodové světlomety
Výkonu LED diod si na současném trhu mohou užívat i majitelé běžných vozů nižší střední třídy. Pochopitelně za patřičný příplatek. LED je přitom jednoduchá polovodičová součástka, která má asi desetkrát větší účinnost než žárovka. Má také dlouhou životnost. Takové světlomety by měly vydržet po celou dobu provozování auta.
Výkon diody je tak velký, že se při práci zahřívá na koncentrované ploše. Řešením jsou ventilátory, kvůli kterým však může být příkon dokonce vyšší než u xenonů. Častěji se používají takzvané simple LED moduly. Například aktuální Peugeot 308 si díky nižšímu výkonu vystačí s pasivním chlazením. V takovém světlometu je rozeseto více čipů dál od sebe, takže se uchladí bez ventilátoru.
Kromě vyššího výkonu se u LED diod nabízí možnost osvítit vždy jen ta místa, která potřebujeme. Díky tomu lze u některých vozů stále jezdit na dálkový režim, elektronika se o odstínění paprsků mířících například na protijedoucí auta postará sama.
Laserové světlomety
Laserová dálková světla, která jsou zatím nejnovější technologií, se můžou pochlubit téměř dvojnásobným dosahem v porovnání s dálkovými světlomety LED. Poprvé s nimi přišlo BMW i8. V každém světlometu pracuje jeden laserový modul, který obsahuje čtyři vysokovýkonné laserové diody. Modul soustředí čtyři svazky paprsků intenzivního modrého laserového světla. Fosforový konvertor následně přeměňuje nepříjemné modré světlo na čistě bílé.
Kromě dlouhého dosvitu tak nabízí laserové světlomety lidskému oku nejpřirozenější světlo bílé barvy. Obecně se vyznačují životností, jež by měla odpovídat plánovanému životnímu cyklu celého automobilu. Mezi další přednosti laserových světlometů patří nižší energetická náročnost. Laserové světlomety si navíc vystačí s ještě menšími zástavbovými rozměry než diody, což se zamlouvá designérům.
Laserová světla jsou prozatím v nabídce pouze jako doplněk k LED diodám. Nabízejí účinnější dálkový režim. Překážka k jejich většímu rozšíření je opět více než zřejmá – vysoká cena. Například v BMW řady 7 se za ně připlácí skoro osmdesát tisíc. Cena se však, stejně jako u full-LED světlometů, pravděpodobně bude snižovat.