Prozatím jsou to pouze animace, později by ale hlavní světlomety mohly klidně sloužit třeba jako digitální videoprojektor ke sledování internetového či televizního vysílání.
Představte si miniaturní čip, který má na svém povrchu odrazovou plochu. Nebo abychom se vyjadřovali exaktně, má na sobě zrcadlo. Ne jedno nebo dvě. Ale více než milion mikroskopických zrcátek s velkou odrazivostí umístěných těsně vedle sebe, přičemž tyto vytváří pole o tvaru obdélníku.
Tyto zrcadla, jejichž rozměry jsou menší než pětina průměru lidského vlasu, odpovídají jednotlivým pixelům obrazu, který lze pomocí této technologie zobrazit. Ještě lepší na tom je, že každé jedno uvedené zrcátko je možné naklápět nezávisle na těch ostatních a tím měnit trajektorii dopadajícího světla.
Zrcadla lze naklápět v jistém definovaném rozmezí do různých úhlů a odlišným směrem a co je téměř stěží pochopitelné, je schopnost naklopit konkrétní mikrozrcátko až 5000krát za sekundu. Sci-fi? Vůbec ne. Naopak realita nejmodernějších videoprojektorů i některých nejnovějších automobilů, jako je třeba elektromobil Audi e-tron Sportback.
Německá automobilka nazývá tyto převratné světlomety digitální Matrix LED a samotný čip patří k technologii DMD, tedy Digital Micromirror Device, což můžeme přeložit jako digitální zařízení s mikrozrcadly.
Abychom měli obrázek kompletní, asi stojí za zmínku i fakt, že základem této technologie je práce z roku 1977 nazvaná Deformable Mirror Device, která pojednávala o mikroskopických mechanických analogových modulátorech světla. Tuto studii pak v roce 1987 rozvinuli zaměstnanci Texas Instruments Larry Hornbeck a William Nelson, přičemž právě tito dva stáli za zrodem polovodiče DMD, který je dnes základem pixelového světlometu.
Co tato věc zvládne, vám pomůžou pochopit fotografie, v lepším případě videozáznam a ideálně pak vlastní zkušenost s takto vybaveným automobilem, ve zkratce si to ale můžeme zrekapitulovat.
Promítání animací na zeď či na silnici při odemčení vozu či jeho zamčení, je v zásadě jen taková hračička a nápověda pro uživatele, aby si uvědomil, s čím má tu čest. Ve skutečném světě je mnohem užitečnější třeba schopnost variabilně rozkládat světlo v prostoru, a tím zajišťovat vynikající výhled pro řidiče při současné eliminaci oslnění okolního provozu.
To samozřejmě umí i některé jiné starší systémy, světla v Audi e-tron Sportback ale zvládají i jiné kousky. Konstruktéři navrhli pro přesuny po dálnicích takzvaný „světelný koberec“, což si můžete představit jako jasný pruh světla v jízdním pruhu vozidla, který podle Audi pomáhá řidiči lépe se soustředit na prostor před vlastním autem. Pokud vyhodíte směrovku s úmyslem změnit jízdní pruh, světla ještě před zahájením manévru rozšíří plochu onoho „koberce“ i na příslušný vedlejší pruh a udrží ho až do dokončení přesunu.
Navíc poněkud tmavší značky ve „světelném koberci“ odpovídají šířce sportbacku, což má řidiči v předstihu pomáhat třeba s odhadem toho, jestli a s jakou rezervou se vejde do zúženého úseku při průjezdu staveništěm.
Ve spojení s příplatkovým systémem nočního vidění dokáže technika jinak špatně viditelnou postavu či zvíře nejen detekovat v blízkosti silnice a zobrazit ho na displeji, ale ve spojení s DMD využít i takzvané označovací světlo, které řidiče upozorní směrovým paprskem na daný objekt.
Těch možností využití plně adaptivních světel bude nepochybně více. Teoreticky by auto díky nim nemělo mít problém promítnut vám na zeď třeba oblíbený film či streamovat libovolné internetové vysílání. Tohle všechno technologie DMD umí.
