Mém nápravu(nevím z čeho je)diferenciál je bez uzávěrka.Dá se dodatečně nějak udělat uzávěrka?
Chtěl bych se zeptat nevíte někdo jestli musí hřídele které pohání kola být v ose nebo jestli mohou být pod uhlem jestli ano nevyrábí to někdo?
je to fakt super ,ale nudne taky.hary z jihlavy3-[3-[3-[:-DB-]B-]B-]:-O3-[:-(:-/:-|:-P;-):-):-)):-D
Já hlupák se tady vyznávám, že to z psaného textu nikdy nepochopím. Musel bych to vidět na vlastní oči. Taktéž nesnáším návody na použité nějakého spotřebiče, kterého si koupím. Raději to mačkám, až na to přijdu. Úplně nejvíc nenávidím návody s obrázky, jak složit skříň, stůl, jiný nábytek, který si koupím rozloženou v krabici. Po několika pokusech to dělat podle obrázku to vzdám a dělám to podle intuice, či toho, co se kam vleze a pasuje. Naštěstí se mi to zatím podařilo i takhle. Jo a kdysi mě naši nutili chodit na klavír do LŠU. Pamatuji se, jak jsem nenáviděl hrát podle not. Ovšem stačilo mi skladbu slyšet, jak hraje někdo jiný a dokázal jsem to zahrát podle sluchu. Můj mozek prostě noty, návody, a popisky nebere. Já vám lidi tak závidím, že se ve vysvětlivkách vyznáte. Obdivuji vás, přátelé.
Z toho si nic nedělej. Už druhý odstavec je libový a někteří spoluobčané musí pocházet z jiného vesmíru, kde platí trošku jiné zákonitosti. Tak se měj. ;-)
Čaute, jak je ta animace vypadá to že je to Lego, můžete mi napsat co je to za program? díky
Koly: Kdyz budu chtit utahnout sroub na 50 Nm, jak to asi udelam, kdyz se mi ten sroubek bude protacet ? Nazdar.
Alda: nijak, pokial budes posobit momentom 50Nm tak budes akurat stale rychlejsie krutit srubom. Je to podobna otazka ako: ak chcem vesiak zatazit vahou 100kg, ako to urobim ak to ten vesiak nevydrzi? Odpoved: nezatazis, zavazie vesiak zlomi a bude zrychlenym pohybom padat k zemi. Ak si myslis, ze na zavazie neposobi ziadna sila, strc si pod neho pred dopadom palec.
No a zase si rekl blbost. Pokud budu stale rychleji tocit sroubem, pridam akorat vykon, kroutak nebude skoro zadny.
"Kroutak" bude presne taky, akou silou budes tocit srubom. Zober si silomer, zaves ho na Tvoj volne sa tociaci kluc a toc tak, aby Ti ukazoval nejaku zvolenu hodnotu. Posudzujuc podla Tvojej dost hlupej reakcie sa budes divit co sa bude diat.
jak zní tlesknutí jedné ruky ?
asi jako lusknuti .. jde to staci uvolnit prsty :-D
Nakolik bude vadit diferenciálu, když větší počet km (dejme tomu 500km) pojedu s náhradním-dojezdovým kolem, které bude mít "lehce" jiný průměr než elektron na druhé straně?Nebo mu bude to soustavné srovnávání otáček kol šumafuk?
Sebior: nedokážu na tvoji otázku odpovědět, snad jsou na tyhle případy převody dimenzované. Ono taky je na dojezdovém kole omezená rychlost, možná i z důvodu přetížení diferenciálu. Ovšem samosvorným diferenciálům se tohle asi moc líbit nebude
Velmi ocenujem, ze AR sa snazi aj o odbornejsi clanok, ale nechapem preco ho pise niekto, kto veci vobec nerozumie. Clanok je plny trivialnych chyb, autor sa diskredituje uz na zaciatku, ked pise: "Je důležité si uvědomit základní podmínku - aby točivá síla mohla na hřídeli vůbec působit, potřebuje nezbytně na opačné straně nějaký odpor působící proti ní. Bez odporu žádný točivý moment nevznikne."Preboha, co je to za kravinu??? Skuste si nastudovat stredoskolsku fyziku a zistit co to tocivy moment je. Samozrejme je nezavisly na tom, ci tam posobi alebo neposobi nejaky odpor. Moment je vyvolavany nejakou silou posobiacou cez paku, pri autach konkretne spalovanim paliva v pieste. Tato sila zavisi na detailoch procesu spalovania a nie na protiposobiacom odpore. Z tohto sa potom odvija rada uplne nespravnych tvrdeni, ktore je tazke vobec vsetky opravit, vypichnem iba niekolko:Pri otvorenom diferenciale sa prenasa viac momentu na rychlejsie sa otacajuce koleso (t.j. to, ktore kladie mensi odpor), nie 50:50. Preto ak stojite jednym kolesom na lade, tak sa bude otacat velmi rychlo, kym druhe bude stat a nebude prenasat ziadny moment. Ak by to bolo 50:50, ako nezmyselne pise autor, bez problemu by ste sa pohli. Pri uzavretom diferencialy je samozrejme pomer vzdy 50:50. Viskozna spojka prenasa pri malom rozdiele otacok 100:0 (nie 50:50), pri velkom rozdiele sa blizi ku 50:50. Atd atd.
Opakovani fyziky bych doporucil autorovi tohoto prispevku. A muze zacit treba rovnou u Newtonova zakona akce a reakce. Pak treba pochopi, jakou blbost o momentech prave napsal.
Rad by som si nechal vysvetlit, ako suvisi zakon akcie a reakcie s preberanou tematikou. Pokial som si vsimol, hovorime o dvoch odlisnych a uplne nezavislych silach - hnacej, vyvolanej napriklad spalovanim paliva vo valci, a odporovej, sposobenej napriklad trecou silou medzi kolesami a povrchom vozovky.
Koly:1. mezi spalovacim motorem a elektromotorem není z našeho pohledu rozdíl vůbec žádný. Když do obou budeš přivádět nějakou konstatní energii, ať ve formě el.proudu nebo směsi paliva se vzduchem, oba se roztočí na určité otáčky, kdy se vyrovnají odpory s využitým podílem dodané energie. A v té chvíli nebudou produkovat žádný točivý moment. Pokud je zatížíš odporem, začnou působit točivým momentem a jejich otáčky se sníží. Rozdíl je pouze v tom, že elektromotor sám zvýší spotřebu proudu a u spalovacího motoru je situace složitější.2. Vliv setrvačností v pohonném ústrojí při náhlé změně podmínek můžeme do úvah samozřejmě zahrnout, tyto vlivy však trvají relativně krátkou dobu a po ustálení nových podmínek zmizí. Podle mého názoru nemají pro naše účely praktický význam a komplikují pochopení jevů i podstatně jednodušších.3. Zákon akce a reakce souvisí s naším problémem velmi úzce. Mluvíme o hnací síle motoru a odporové síle na kolech. Tyto síly nemohou existovat nezávisle jedna bez druhé. Pokud odstraníme odpor kol třeba jejich nadzvednutím, energie paliva se spotřebuje pouze na krátkodobé urychlení všech pohybujících se dílů až do dosažení rovnovážného stavu. Poté převodné ústrojí žádným momentem zatížené nebude i kdyby se motor točil sebevíc (neuvažujeme ztráty v převodech). Aby moment v převodech existoval, musí síla motoru a odpor kol působit proti sobě.
Aby si nepovedal, ze som nekonstruktivny, skusim Ti co najjednoduchsie vysvetlit ako to funguje.Motor vyvija hnaci moment, ten je zavisly na tlaku vybuchujucich plynov vo valci, teda sprostredkovane na polohe plynoveho pedala a otackach. Hnaci moment sa prenasa cez prevodovku na kolesa. Oproti hnaciemu momentu posobia odpory, aerodynamicky, valivy, treci odpor v hnacom ustroji. Vysledny moment na kolese je dany rozdielom hnacieho momentu a odporoveho momentu. Ak je hnaci moment vacsi (vratane specialneho pripadu, ked su odpory zanedbatelne), vysledkom je uhlove zrychlenie kolesa. Ak su vyrovnane a celkovy moment je nulovy, rychlost otacania sa nemeni. Ak je hnaci moment mensi, dochadza k spomalovaniu.Specialnym pripadom je trecia sila , ktora posobi v mieste dotyku kolesa a vozovky. Ta je az do urcitej hranice rovnako velka ale opacna ako vysledna hnacia sila. V tomto pripade sa hnaci moment premieta do akceleracie celeho auta. Nad touto medzou dochadza k preklzu kolies, iba cast hnacieho momentu sa premietne do zrychlenia auta, druha cast, ktora sa neprenesie na vozovku sposobi uhlove zrychlenie v otacani kolies a celeho hnacieho ustrojenstva. Dufam, ze teraz je to trochu jasnejsie.
Jsem prekvapeny ale proto ze jsme konecne nasli spolecnou rec. Takze kdyz pises ze odpory ...aerodynamicky adt pusobi proti hnaciemu momentu motora, tak uz konecne pripoustis potřebnost nejake "protisily" a existenci zakona akce a reakce. Tím jsme snad prekonali to co bylo ostatnim jasne uz od zacatku a mohli bychom se vratit k diferencialum a rozdeleni tocivych momentu
??? Ziadna "potrebnost protisily" z toho co som napisal nevyplyva, prave naopak. Je jasne, ze aj v pripade neexistencie odporovej sily sa budu otacky kolies normalne zrychlovat, a to podla druheho Newtonoho zakona.Existenciu zakona akcie a reakcie nijako nepopieram, akurat nema s nasim pripadom nic spolocne. Tento zakon v nasom pripade hovori iba to, ze na suciastky motora bude posobit rovnaka sila opacneho smeru ako je hnacia, tato reakcna sila sposobuje napriklad vibracie a opotrebenie. Nema nic spolocne s aerodynamickym odporom a pod.
Velmi spravne - v pripade neexistencie odporovej sily sa budu otacky kolies opravdu normalne zrychlovat a to podla druheho Newtonoho zakona. A co tohle zrychlovani zpusobuje ? No prece vzajemne (opakuji vzajemne) silove pusobeni tociveho momentu motoru ktery kola roztac. Proti nemu pusobici zase setrvacne sily kol, ktera roztaceni brani. Presne podle zakona akce a reakce. Kdyz vymacknes spojku zmizi tim reakce a motor se okamzite roztoci do mrtva a zadny moment produkovat nebude.
přesně tak!Je třeba počítat stím, že díky tomu že se pohybujeme tam kde se pohybujeme, tak nulový odpor neexistuje. Momenty setrvačnosti všech rotujících součástí auta i při sepnutém pedálu spojky jsou dostatečně velké, aby moot nějaký moment generoval( ale nesrovnatelně menší než je moemnt generovaný např. při rozjezdu). Není to tak složité na pochopení...I bez matematiky to jde selským rozumem. Myslím že mnou výše popsané jednoduché rovnice jsou zcela evidentní...
Chlapci, rad by som vas upozornil, ze prednasky z mechaniky som absolvoval pred nejakymi 12-13 rokmi a rozhodne to nebol moj posledny kontakt s fyzikou, prave naopak.Luckhash, z Tvojou prvou reakciou mozem suhlasit, je to presne, akurat nerozumiem ako sa ma to tyka, nereagujes na nic co som napisal a ani k jadru sporu to nie je. Vana666 vyslal niekolko dalsich zmatenych prispevkov, pri com akosi zabudol odpovedat na podstatu tych mojich.Radsej to skratim a dam vam jednoduchu ulohu: majme rovnomerne beziaci motor s vytlacenou spojkou pri nejakych otackach. Stlacme pedal plynu na podlahu.a) Popiste co sa stane a odovodnite precob) Vypocitajte uhlove zrychlenie v momente pridania plynuPredpokladajte, ze vyrobca udava maximalny krutiaci moment 100Nm v okoli pouzitych otacok, moment zotrvacnosti si vymyslite aky chcete. Dufam, ze vas toto donuti sa zamysliet nad nezmyselnym tvrdenim, ze bez odporu nie je moment. (Moment je z definicie sila posobiaca na pake, podotykam).
Koly: nemusim nic pocitat abych odpovedel - MOMENT NIE JE BEZ ODPORU !!! neni to nic nesmyslneho a na tom trvam. A je zcela lhostejne, jestli je odpor dany statickym pusobenim nebo dynamickym pri roztaceni teles s nenulovou setrvacnosti. A ve tvem prikladu se budou otacky postupne zvysovat protoze pohyblive dily urychluje VNITRNI kroutici moment v motoru ale zaroven jejich vlastni moment setrvacnosti pusobici jako odpor PROTI rychlemu roztoceniroztaceni brzdi (neznemoznuje, jen brzdi) Navenek takovy motor zadny kroutici moment vytvaret nebude
Koly: zcela evidentně nerozumíte ako se získávají hodnoty točivého momentu pro jednotlivé motory! Nastudujte si něco o motorové brzdě prosím. Hned to bude jasnější.Ten udávaný točivý moment od výrobce samozřejmě generuje jen a jen zatížený motor pod plným plynem! Takže u tvého příspěvku bude výsledný kroutící moment Mk na výstupní hřídely jen nepatrný...To jak uvažuješ by znamenalo, že spalovací motor porušuje zákony fyziky. to pak ale nevím, proč by sme ještě měli něco dál vyvíjet, měly bychom neomezenýá zdroj energieRovnice které jsem zde uvedl prostě musí platit vždy! Tzn část na jedné straně se musí rovnat části na druhé.
no, ja se obavam, ze on ma bohuzel pravdu :o)zacneme opet u Newtonova zakona... F-m*a =0 resp. suma F-m*a=0suma F je soucet vsech sil pusobicich na teleso...tzn. hnaci sila, odpor atd.jestlize vememe teoreticky idealni pripad, tak pokud nebude existovat zadny odpor, bude rychlost narustat do nekonecna ( analogie s motorem automobilu a roztoceni motoru pri neutralu)je videt, ze sice zde nekoho kritizujete,ale taktez o motorove brzde zrejme moc nevite...duvod proc je motor brzden je ten, ze jde o to zmerit charakteristiku motoru v prubehu otacek...cili musi nastat pro kazde merene otacky rovnovaha ze suma F=0 a tim padem i zrychleni a je nulove....motor tedy generuje kroutici moment i kdyz neni zatizen...
vitulaaak: nepoznám z kontextu kdo je ten "on" co má pravdutakže jen pro upřesnění - pokud motor není zatížen, generuje krouticí moment pouze "vnitřně", pro zvýšení svých otáčekpokud se otáčky nemění, nezatížený motor krouticí moment negenerujei to je ale řečeno zjednodušeně, protože síly kterými působí ojnice na kliku existují i u motoru s konstatními otáčkami, stejně tak odpor ložisek apod. Ovšem všechny takto vzniké dílčí momenty se navzájem vyruší a navenek se negeneruje nic
Jinak teda ještě dodám, že z toho co jsi uvedl se toho moc spočítat nedá. Možná změřit jak dlouho trvalo motoru naběhnutí do otáček. Tzn prvá derivace úhlové rychlosti je uhlové zrychlení. Ze známých vzorců by se toto při předpokladu lineárního nárůstu otáček (což je sporné) dalo vypočítat. Jinak potřebuješ motorovou brzdu...
citace: Moment je pusobici sila na pake.Ano! jenže to v našem případě nám toho moc neříká! Vždyť motor je opět jen pohybujicí se soustava, vykonávající kruhové i posuvné pohyby. Tudíž lze jakákoliv úloha vyřešit jen¨pomocí pohybové rovnice. A v těchto rovnicích nám vystupuje a't už setrvačná síla nebo moment setrvačnosti ( jsou to pořád ty samé síly (momenty) které na sobě pociťujete při zrychlení atd) ). už je ti to jasnější??Pleteš si Statiku a Dynamiku. Ve statice samozřejmě platí F = r x m ..ale pokud uvedeš soustavu do pohybu, je vše jinak!
ehm, v dynymice samozřejmě vozrec platí taky, jen samotný nemá význam. Vždy musí na druhé straně rovnice vystupovat ještě člen setrvačnosti, neboli laicky síla ODPORU(nebo moment odporu). Tento člen je pak závislý na tření a hmotnosti (tzn. pak i půřezu materiálu, typu materiálu atd, rychlosti otáčení atd.)
luckhash: diky za fundovanou podporu. Akorat si myslim, ze cloveka ktery postrada schopnost jednoduche logicke uvahy a predstavivost ani ty vzorce moc nepresvedci, kdyz nevi jak je pouzit
Vana666: Pokial mienis dupat nohou o zem a kricat, ze mas pravdu, tak si kludne kric. Laikov, ktori si myslia ze veda je vec nazoru a "argumentov" som zazil dost, jeden hore-dole ma nezaujima. Ak sa nechces nic naucit, je to Tvoja vec. Blby umries Ty.luckhash: Pohybova rovnica samozrejme plati. Ty si zrejme navzajom pleties dve rozlicne veci - zotrvacnu silu v pohybovej rovnici a odporovu silu danu trenim a pod. Su to dve odlisne nezavisle veci. Zotrvacna sila je dana hmotnostou resp. pri otacavom pohybe momentom zotrvacnosti. Odpor je jednotny nazov pre skupinu roznych javov pocnuc od trenia az po odpor vzduchu. Nema nic spolocne so zotrvacnostou. Odporova sila je sucastou toho F v tvojej rovnici, spolu s hnacou silou, inak povedane F=Fh-Fo. Zotrvacna je ono m.a.Skus sa vratit k mojej ulohe - ja prirodzene netrvrdim, ze zotrvacnost je nulova, pytam sa co sa stane ak pridam plny plyn. Co chcem od Teba je pouzit pohybovu rovnicu a spocitat uhlove zrychlenie. Je to naozaj trivialne, iba potrebujes prejst od F=m.a k pohybovej rovnici pre otacavy pohyb (hint M=I.ua) a uvedomit si, ze to co udava vyrobca je uz vratane odporovych sil samotneho motora. Lavu stranu poznas, hodnotu momentu zotrvacnosti si skusobne vymysli, zrychlenie dostanes. Ak je priebeh krivky kr.momentu plochy, toto zrychlenie Ti povie o kolko sa Ti zvysia otacky za 1s pri vysliapnutej spojke. Verim, ze v priebehu jednoducheho vypoctu si uvedomis aky nezmysel je tvrdit, ze bez odporu neexistuje moment.
Koly: omlouvam se za svuj nevhodny prispevek, na druhe strane by sis mohl svoje jizlive poznamky taky odpustit, pokud se treba ukaze, ze jsi nemel pravdu tak se budes citit trapnepouze drobna poznamka: pokud bys momentem pusobil v soustave bez odporu, tj. libovolnou silou ale na rameni s nulovou hmotnosti a nulovym momentem setrvacnosti, tak se vse roztoci na nekonecne vysoke otacky a za nekonecne kratkou dobu
Vana666: ok, ospravedlnenie prijimam, na dohodu pristupujem ;-)Ano, pokial by si posobil momentom bez odporu a zotrvacnosti, bolo by to tak ako pises. Ale mozes mat sustavu bez odporu, tim myslim bez trenia, odporu vzduchu atd., ale s hmotnostou a momentom zotrvacnosti. To je prave pripad motoru pri zosliapnutej spojke, ak jeho vnutorny odpor zahrnieme do jeho charakteristiky tak, ako to obycajne robia vyrobcovia. V tomto pripade motor bude posobit momentom sam na seba a roztoci sa zrychlenym pohybom priamo umernym kr.momentu a nepriamo umernym momentu zotrvacnosti.
Koly: tak to je prvni tvuj prispevek, se kterym bez vyhrad souhlasim ;-). Ja myslim ze se nakonec pravdy dobereme a zkusim to napsat proto jeste jinak.Predstav si motor jako vec, jejiz vystupni hridel se toci stale stejnymi otackami, bez ohledu na zatizeni (tj. bez ohledu jestli neco pohani nebo se toci jen volne). - hridel nechame volne otacet bez zatizeni. V takovem pripade hridel neni zatizena zadnym momentem. - Ale ve chvili kdy na druhy konec hridele umistis treba brzdu a zacnes pohon brzdit, zacne byt i cela hridel zatezovana tocivym momentem umernym brzdne sile. A ta brzdna sila je ten protiodpor, o kterem stale mluvim. Bez ni moment na hrideli neni. (A nezajima me pritom vubec co se deje uvnitr motoru)
Van666: To, co hovoris by fungovalo pokial by sme hovorili o elektromotore na nejakom pevnom napati. Tam su skutocne otacky konstantne, co sa meni je odber prudu, ktory je indukovany zatazenim, teda odporovou silou. Indukovany prud potom vyvolava hnaci moment, ktory ma rovnaku velkost ako odpor. Vysledny moment je rovny nule, otacky motora sa nemenia.U spalovacieho motora to funguje inak. Hnaci moment je dany charakteristikou spalovania a priamo nereaguje na zmenu zatazenia. Preto sa moment vyvolany odporom a hnaci moment nemusia rovnat. Vysledny moment nemusi byt rovny nule, a teda moze dochadzat k zmene otacok (teda uhlovemu zrychleniu sposobeneho nenulovym momentom).Ako pekny priklad uvediem jazdu autom do kopca - ak pojdeme rovnomerne po rovine nejakou rychlostou, hnaci moment a odpory su si rovne - auto nezrychluje. Akonahle prideme do stupania, odpor sa zvysi o tiazovu silu. Lenze ak nic neurobime, hnaci moment sa nezmeni a vysledny moment bude teda zaporny a auto zacne spomalovat. Aby sme obnovili rovnomerny pohyb musime zmenit charakteristiku spalovania: pridame plyn, motor nasaje viac vzduchu, vstrekovanie prida viac paliva a hnaci moment sa zvysi. Potrebujeme sa s polohou plynu dost presne trafit, iba potom udrzime rychlost. Ak plyn nepridame, auto bude spomalovat a ak otacky klesnu dostatocne nizko, motor nam zdochne.
Koly: ten rozdil mezi motorem spalovacim a elektrickym teoreticky plati tak jak jsi napsal. V praxi se ovsem spalovaci motor do znacne miry chova take jako regulovana soustava s konstatnimi otackami. Otacky udrzuje tempomat jak uvedl Dosty, nebo ridic. Jaka je bezna reakce kdyz zacina silneji prokluzovat hnaci kolo? - samozrejme ihned uberes plyn aby jsi otacky vratil na puvodni hodnotu! Muzeme se bavit o presnosti a rychlosti regulace, ale princip je jasny - i spalovaci motor muze mit charakteristiku blizkou treba synchronniho elmotoru. Viz treba synchronni dieselagregaty. Je samozrejme ze pri zmene otacek se setrvacne momenty generuji a tvoje pohybove rovnice platit budou. Ale pro pochopeni diferencialu to v nicem nepomuze a jen to komplikuje uz tak dost obtizne tema
Dosty, Vana666: Ano, spalovaci motor s tempomatom sa do znacnej miery chova obdobne ako elektromotor na pevnom napati. Je to pekny priklad. Tempomat udrzuje konstantne otacky tym, ze inteligentne reguluje hnaci moment.Ale aby sme si pripomenuli o co ide, precitajte si moj prvy prispevok znova, vratane autorovho tvrdenia, ktore som citoval z clanku. Ano, toto tvrdenie plati v specifickych pripadoch ako elektromotor alebo spalovaci motor s tempomatom (aj tu by sa ale dalo formulovat lepsie). Vseobecne ale pre spalovaci motor neplati a uz vobec neplati tak ako je prezentovane - ako obecne tvrdenie o krutiacom momente. Z toho potom vyplyvaju chyby.A prave pri pochopeni diferencialu si myslim, ze podstatu zahmlieva viac to, ak sa motor povazuje za zdroj otacok. Je podla mna omnoho presnejsie ho povazovat za zdroj momentu.
Koly: s poslednim odstavcem nemohu souhlasit. Vzhledem k relativne malemu momentu setrvacnosti vsech rotacnich dilu v pohonu auta vcetne kol se do silovych (momentovych) pomeru podstatne vic promitaji momenty kol zpusobene jizdnimi odpory (stoupani, odpor vzduchu atd.) nez vliv setrvacnych momentu pri zmene rychlosti. Jedine v pripade nahleho prokluzu kol chvilkove prevazi vliv setrvacnych momentu. To je ovsem velmi kratkodobe - kdyz das plny plyn u auta na spalkach se zarazenym 2.-3. stupnem, motor a vse ostatni se roztoci behem okamziku a na vyssi rychlosti obvykle k prokluzu nedochazi. Presto na tyto stupne trva rozjeti auta podstatne dele, tzn jizdni odpory zatezuji motor mnohem vyssimi momenty nez setrvacne momenty. Pripadny vliv setrvacnych momentu kdy se motor projevuje jako "zdroj momentu" je proto casove zanedbatelny a pouze nam komplikuje tema
Koly: nebo se zeptam jinak - zmeni se podstata diferencialu a chapani jeho cinnosti podle toho, jestli ho pohanim beznym spalovacim motorem nebo synchronnim elektromotorem s konstantnimi otackami?
Vana666: Ako keby sme trochu aj konvergovali... ;-)Zda sa, ze prilis neprotestujes proti tomu, ze to tvrdenie, ako zakladna premisa clanku, neplati obecne. Nas nesuhlas sa zuzuje, pokial tomu dobre rozumiem, do tejto polohy: Ty tvrdis, ze povazovat motor za zdroj konstantnych otacok je dobrym priblizenim, kde sa nestrati nic na spravnosti, ale naopak je z pedagogickeho hladiska vyhodne. Ja si naopak myslim, ze pochopenie dynamiky rozdelenia momentu je nutne k tomu, aby clovek spravne pochopil fungovanie diferencialu, ved o moment v podstate ide. Stale povazujem, tak ako v mojom prvom prispevku, popis rozdelenie momentu v jednotlivych pripadoch za chybny. Co sa tyka elekromotora, prave tento pripad je podla mna zlozitejsi, kedze hnaci moment sa dynamicky meni.Navrhujem ale nasledovne: mam pocit ze sme diskusiu zahltili uz dost a navyse mam tu este zopar dalsich otvorenych "frontovych linii", takze by sme mohli pokracovat v debate sukromne mailom. Pokial by sme dospeli k nejakemu zaveru, alebo by niekto z nas priznal chybu, mozme nasledne doplnit nejake zhrnutie do diskusie sem, aby o tom vedeli aj ostatni citatelia.
Koly: jeste posledni poznamka pro vysvetleni. Tvrzeni o nezbytnosti protiodporu neplati zcela obecne (resp. muzeme diskutovat), ale pri zjednoduseni vyloucenim setrvacnych ucinku plati. A ze uvodni clanek setrvacne ucinky umyslne nepopisuje je dole jednoznacne uvedene. Jinak by byl clanek neprehledny, musel by resit to o cem uz nekolik dni bez zaveru diskutujeme a nikdo by ho nejen nepochopil, ale ani nedocetl do konceocekavam vasi zpravu
Koly: o.k. zmenme bojiste ;-)
Koly: Chytáš mě za slovíčko. Snažím se tu psát jednoduše, a ne tu popisovat tisíc písmenek, který nikdo stejně neví co znamená. MOje rovnice je v pořádku( ikdyž formálně podle tebe ne)Pleteš si dvě věci. Maximální možný kroutící moment ( Motoru) - ten nemůže být větší než součet r*G*u + I*w +Mo (pokud to chceš tedy už dopodrobna)r...dynamický poloměr pneumatikyG...Tíha(m*g)u..součinitel valivého třeníI.. moment setrvačnosti celé soustavy(tzn. nějaká suma)w...uhlová rychlostMo..moment vyjadřující odpor proti rychlení ostatní součástí( tření v soukoí atd.)to je max. moment který vygeneruje motor(při porušení této rovnováhy dojde k prokluzu kol, ale moment okamžitě klesá, stím úměrně stoupají otáčky a tedy i zrychlení celé soustavy)To však ještě neznamená že se vozidlo(napr.) uvede do pohybuTam pak platí, ano, to co jsi správně uvedl. že tažná síla musí být větší než všechny odpory působící na vozidlo. Pak se vozidlo pohne a zrychluje až na nějakou maximální mez.(při konstatních odporech). Tady platí fiktivní Dynamická rovnováha. Já mám pocit, že si pleteš Statické rovnice s dynamickými. A vektorové rovnice ze skalárními. U vektorových budou mít samozřejmě některé členy opačné zmanénko!proto možná ten omyl..To jsou dvě odlišné věci a je potřeba to důrazně odlišovat.Opravdu doporučuji nastudovat nějakou literaturu. Vždyť ty jsi objěvil perpetum mobile a porušil zákony matematiky. rovnice se ti nerovnají.To je asi tak max. co bez tužky a papíru dokážu napsat. Už teď tomu ale 90% lidí nerozumí.
luckhash: Nemusis sa bat, ja Ti rozumiem velmi dobre. Ak si myslis, ze ma nastrasis napisanim pohybovej rovnice alebo bezobsaznym omielanim pojmov ako staticky, dynamicky, skalar, vektor, tak sa dost mylis. Iba sa sam strapnujes.Nechapem naco je dobre vyclenovat valivy odpor z Mo. Myslim si, ze Mo ako oznacenie vsetkych odporov pocnuc trenim v sukoli a konciac odporom vzduchu je fajn. V Tvojej poslednej verzii pohybovej rovnice mas malu chybu, w je uhlove zrychlenie, nie uhlova rychlost (ja som ju oznacil ako a, ale ak chces w, tak prosim). Inak s Tvojimi rovnicami suhlasim, ved je to to iste co pisem ja. Mas to spravne, co je chybne je ten Tvoj blabol okolo.Takze znova, zahrnme valivy odpor do Mo a este raz napisme pohybovu rovnicu v tvare:Mk - Mo = I.wSuhlas? Dufam, ze ano. A teraz skus velmi pomaly sledovat - pohybova rovnica NEUDAVA maximalnu hodnotu Mk. Tato rovnica, ako koniec koncov akakolvek ina pohybova rovnica, udava zrychlenie (teda druhu derivaciu suradnice podla casu). Este raz - uhlove zrychlenie w je v tejto rovnici neznama, nie Mk. Mk je DANE. Ak sa znizi Mo, zvysi za w. Ak sa Mo zvysi, w sa znizi. Nic zlozite v tom nie je. Ani ziadne perpetuum mobile, ako si s neznamych dovodov myslis.Toto je moj treti rozsiahlejsi pokus s Tebou, pricom zatial narazam na kombinaciu arogancie a neznalosti. Opakovane mi ponukas studium literatury, pricom by si si ju mal v prvom rade prestudovat sam. Neviem ci Ti mam odfaxovat kopiu diplomu alebo co, aby si s tym nafukovanim sa prestal.
Kdyz ses u toho kopce- vem si ze v aute nastavis tempomat na rychlost 80Km/h, coz odpovida treba 3000 otacek motoru, po rovince potrebuje rekneme 50Nm na udrzeni, pride kopec, bude potreba 100Nm, otacky motoru zustanou porad 3000, bude se jen menit vstrikovani atd, kde je tedy rozdil mezi spalovacim a elektro motorem?
Já nu žnevim jak to vysvělit. Já si nic s ničim nepletu.Pohybová rovnice je jednoznačná: Mk-Ms=0Mk..kroutící momentMs..momemnt setrvačnosti soustavy( pro jednoduchost jen součásti jako celku)Jak velký může být moment Mk maximálně? Mk=Ms !!!!to je případ nezatíženého motoru. Tak se ale Mk neměří, a ten co udává výrobce to není!Jistě vidíš, a spočítej si, že axiální moment setrvačnosti je relativně malá veličina a tudíž i maximální kroutící moment při nezatíženém motoru(spojka vyšlápnuta) je nekonečně malý, a je generovaný jen tím, že se stále některé součásti(kliková hřídel, kardany atd) točí. Ať budeš na plyn šlapat jakkoli, ať tam proudí paliva kolik chce( dnes už to řídící jednotka pohlídá) tak pořád z toho nedostaneš téměř nic. Vždyť je to zcela evidentní-Pohybová rovnice při zatíženém motoru Mk-Ms-Mo=0Jak velký může být Mx maximálně? Mk=Ms+Mo !!!Nevím co je na tom nepochopitelného? tak to je! Na první pohled je vidět, že při zatíženém motoru je maximálně přenesitelný moment několika násobně větší!Jestli jsi někdy dělal mechaniku nebo pružnost pevnost, tak jsi musel kreslit průběhy momentů na nosnících, nebo hřídelých. Tak si to nakresli a spočítej, a uvidíš!Rovnost stále platí!Nemůže na jedné straně být více než na druhé straně!Nastuduj si publikaci, kterou jsem ti doporučil, nebo jakoukoliv jinou zabývající se dynamikou vozidel..
luckhash: mozno by si sa nemusel snazit mi to vysvetlit, ale najprv to sam pochopit. Ak by si skusil spocitat tu ulohu co som Ti zadal, asi by sme si usetrili dalsiu zbytocnu vymenu.V Tvojej uvahe chyba jedna dolezita vec: Ms=I.a, kde:I.... moment zotrvacnostia....uhlove zrychlenieV pripade spalovacieho motora je Mk pevne dane externymi faktormi, a to konkretne tlakom vybuchujucich plynov tlaciacich na piest. Ten je nezavisly na tom, ci posobia alebo neposobia odporove sily.Logicka chyba v Tvojom prispevku sa nachadza tu: predpokladas, ze Ms je male. Ano, moment zotrvacnosti I mozme povazovat za maly, ale uhlove zrychlenie a male rozhodne byt nemusi, ako vie ktokolvek kto skusil poriadne pridat plyn s vytlacenou spojkou. Prave uhlove zrychlenie, ako to opakujem dookola ako papagaj, je to, co Ty aj Vana666 neustale prehliadate. Skus to pochopit - nie Mk sa meni ked sa meni Mo, ale a!Dva priklady (pre zopakovanie, pohybova rovnica je Mk-Mo=Ms=I.a):1) Auto s kolesami vo vzduchu: Mo=0, pridame plny plyn (Mk velke)a=1/I Mkkedze I je male a Mk velke, a je taktiez velke. Otacky letia rychlo nahor.2) Auto na motorovej brzde: Mo je velke, blizke Mk, pridame plny plyn pri rovnakych otackach ako v 1) (Mk motoru je teda rovnake)a= 1/I (Mk-Mo)kedze rozdiel Mk-Mo je maly, a je omnoho mensie ako v pripade 1). Otacky idu pomaly hore.
Panebože,Doporučuju si pořádně zastudovat zákony dynamiky než tu začít poučovat evidetně vzdělaného člověka.Ze všech Newtonových zákonů vyplývá, že na každé pohybující se těleso působí setrvačná síla opačného směru (v případě translačního pohybu, F = m*a) a nebo moment setrvačnosti (v případě rotačního pohybu, M = (r x m)*e ..obecně, ve sktuečnosti tento vzorec vypadá jinak)m...hnostnosta...zrychleníe...úhlové zrychleníK popisování těchto dějů se pohyby vyjadřují tzv. pohybovými rovnicemi, kde musí být tato moment setrvačnosti, nebo setrvačná síla vždy zahrnuta!Newtonova pohybová rovnice: F = m*aD´Alambertova: F - m*a =0Jak je vidět z D´alambertova tvaru, tak za F si představte hnací sílui a m*a je síla setrvačná. A aby rovnice platila, tak F může být ždy tak velká jak velká je síla setrvačná! Takže nejejdnoduší rovnice: G*u - m*a = 0, kde G je tíha, u je součinitel adheze, platí stále!A to i u kruhového pohybu. Pokud na kolech nemáš žádný odpor, tak je moment při konstatníéch otáčkách velmi malý. Není nulový, ale blíží se nule. Proto také nezatížený motor jde mnohem lehčeji do otáček než zatížený!! uvjedom si jak se vůbec kroutící moment měří na brzdě!To samé co tu bylo poisováno pro elektromotr platí i pro motor spalovací.Aby jsi dostal stejného výkonu P = M*w při nezatíženém stavu, musí několikanásobně zvýšit otáčky.vaše úvahy bych nazval jako nedomyšlenými pllopravdami. doporučuji si nastudovat jakékoli skripta zabývající se dynamikou, nebo alespoň publikaci Dynamika jízdy vozidla od Prof. Vlka z VUT v brně. Když nevěříte nám...A nebo jste možná objevil novou teorii, Možná dokonce z toho co popisujete Perpetum mobile a navrhuju vás nominovat na Nobelovu cenu...
luckhash: sorry, přehlíd jsem se v příspěvku
Zabloudil jsi do sfér, kde se sám zaplétáš. Pár příspěvků výše jsi tvrdil, že mezi elektromotorem a spalovacím je zásadní rozdíl. Jsem rád, že ses přiklonil k mému názoru a až takový rozdíl v nich už neděláš. Ale v každém případě jsi nepochopil smysl diskuze, to je ujasnit si distribuci točivých momentů v diferenciálech a snažíš se ji nesmyslně zkomplikovat zaváděním setrvačností a dalších jevů spojených se změnou otáček. Pro pochopení diferenciálů je mnohem lepší považovat motor za zdroj "konstatních otáček" než řešit setrvačnosti kol a auta, funkci omezovače apod. Podle tvých příspěvků jsem přesvědčený že o diferenciálech nevíš zhola nic. Možní sis ani nevšiml ostatních zcela zásadně nesouhlasných reakcí na tvoje příspěvky
Vana666, Tvoje argumenty zneju ako keby si nikdy v aute nesedel. Skus si to co tvrdis v praxi. Zarad jednotku, pridaj plny plyn a povedz mi kde sa Ti ustalia otacky motoru. Pokial sa Ti budu otacky motoru nebodaj zvysovat, skus mi vysvetlit akym zazrakom je to mozne, ak nikde neposobi krutiaci moment. Pocul si o vecicke zvanej obmedzovas otacok? Naco ho vyrobcovia pouzivaju?Vsimol si si, ze sa auta, bojim sa to vobec povedat, pohybuju? Zrychluju a spomaluju? Je to zvlastne, kedze podla Tvojej logiky to nie je mozne, kedze kedykolvek pridam plyn, mysticka odporova sila mi moment anuluje a ja by som mal ostat stat. Tak neviem, naozaj to myslis vazne?
Koly: Zaradim jednotku a pridam plny plyn. Motor zacne pousobit kouticim momentem pres prevody na kola a urychluje vsechny rotujici dily proti jejich setrvacnosti. Zaroven na rameni danem polomerem kola vytvori hnaci silu, ktera bude urychlovat auto proti jeho setrvacnosti. Po dosazeni otacek danych omezovacem se motor neurychluje, auto prestane take zrychlovat, neurychluji se ani rotujici dily a všechny setrvacne sily zaniknou (nepocitam setrvacnosti pistu a ztraty v pohonu) . V te chvili motor už nevytvari zadny tocivy moment a neni zadna sila ktery by pusobila proti. Je to zcela proste, staci se jen trochu zamyslet.
A teraz este ci vies co sa deje v otackach danych obmedzovacom. Nehadaj pomozem Ti, riadiaca jednotka vynecha davkovanie paliva a znizi tak krutiaci moment motora. Prekvapeny? Skutocne, zober auto a chod si to skusit, inak nema cenu sa natahovat.
Povezte mi, jak mam vas blabol s momentem aplikovat na el. stroje? Podle vas teda budu tocit asynchronnim motorem a nebudu ho zatezovat tak bude na hrideli nejakej moment, jo? Takze vykon = (uhlova rychlost)*(moment) ale vzdycky kdyz jsem meril asynchron naprazdno, tak wattmetr ukazoval strasne maly prikon, neni to divny? Spalovaci motor, stejne jako elektricky stroj, pri behu naprazdno samozrejme vyviji jen takovy moment ktery je potrebny na prekonani odporu.
Gor: Ospravedlnujem sa za tykanie, vsetci mi tu tykaju, tak som si to nevsimol.
"Spalovaci motor, stejne jako elektricky stroj, pri behu naprazdno samozrejme vyviji jen takovy moment ktery je potrebny na prekonani odporu."Omyl, je zasadny rozdiel medzi spalovacim motorom a elektromotorom. Vykon spalovacieho motora je zavisly vyhradne na mnozstve spaleneho paliva za jednotku casu a jeho ucinnosti. Je teda nezavisly na tom ci posobi nejaka odporova sila alebo nie. Mozes to vidiet jednoducho - kym u elektromotora sa pri danom napati ustalia otacky na nejakej urovni bez ohladu na odporovu silu a meni sa moment, u spalovacieho motora otacky nie su konstante, naopak celkovy moment (dany rozdielom momentu vyvolaneho tlakom vybuchujucich plynom na piest a momentu vyvolaneho odporovou silou) roztoci hriadel a meni tak otacky motora (a hriadela).Mozes sa na to divat aj cez zakon zachovania energie - ak das plyn na podlahu, vstrekovanie vstriekne riadiacou jednotkou dane mnozstvo paliva, to sa spali a vyvinie tlak na piest. Sila posobiaca na piest cez pevne danu paku vyvola hnaci moment na hriadeli. Ten sa roztoci, moment totiz sposobi uhlove zrychlenie. Rychlost otacania sa zvysi, chemicka energia sa tak zmeni na kineticku (a tepelnu). Ako vidis, tvrdenie ze pri absencii odporovej sily neposobi ziadny moment je nezmyselne, moment je jednoznacne dany silou vyvolanou spalenim paliva, nulovy moment by znamenal, ze sa hriadel vobec neroztoci, co je zjavne v rozpore so skutocnostou.
Jenže je rozdíl hnací moment motoru a kroutící moment. Skutečně spalováním paliva vzniká hnací moment motoru, který roztočí hřídel, ALE pokud se ten motor točí naprázdno (neutrál či zvednutá náprava), výkon je nulový, protože je nulová práce. Ze vzorce P=Mk*2pín jasně vyplývá že nulový je kroutící moment.
Gor: díky za pádný argumentjen si nejsem jistý jestli tu myšlenku ten co se nepotrebuje poucovat o fyzike z clanku na internete pochopí taky
Koly: článek byl napsán proto, aby si i neznalí uživatelé aut mohli v rozdělovaní točivých momentů udělat jasno. Bohužel ve tvém případě se zcela minul účinkem. Zkus si ho pročíst ještě jednou nebo víckrát a pochopit ty souvislosti. Z toho co jsi vypsal jako nezvratitelné fakty není pravda vůbec nic, dokonce ani to že se palivo spaluje v pístech.
Ja sa ale nepotrebujem poucovat o fyzike z clanku na internete a iba upozornujem na trivialne chyby tu obsiahnute. Neznali citatelia sa nepoucia, budu naopak zavadzani. Ano, palivo sa spaluje vo valci, nie v pieste ako som v rychlosti napisal, ale moment vznika posobenim sily na piest.
Koly: už z definice "Síla je fyzikální veličina, která vyjadřuje míru vzájemného působení těles nebo polí" vyplývá, že musí jít o vzájemné působení. To znamená že tlak plynů na píst přenesený ojnicí na klikovou hřídel potřebuje protiodpor od kol auta. Teprve jejich vzájemným protipůsobením točivá síla v převodech vznikne. Pokud nedokážeš pochopit ani tak základní věc tak převodům nikdy rozumět nebudeš.
Musim Ta sklamat, Tvoja definicia je len akysi vagny popis. Skus sa zamysliet, pokial kolesa nebudu vyvijat ziadny "protiodpor", napriklad budu vo vzduchu, a pridas plny plyn, naozaj tlak plynov nevyvinie ziadnu silu na piest a ten neprenesie ziadny moment cez prevodovku na kolesa? Inymi slovami, tvrdis ze ak pridas plny plyn, kolesa sa neroztocia? A ak sa roztocia, akym zazrakom ak sa neprenasa na kolesa ziaden moment od motora?
pokud se nepletu, tak poslední obrázek označený jako s čelním soukolím neni s čelnim ale šnekovym ;) jinak fajn článek, snad všichni pochopili tu frázi 0-100 a 100-0 u haldexu :D tady bych podotknul že se stále jedná o moment přenesený na silnici ...m nikoliv otáčky :)
sorry, splet sem se :)
Take se primlouvam za dalsi podobny clanek - podle odpovedi soudim ze autor vi a kdyz nevi tak vi kde to ma hledat ze?;-) Konecne mi nekdo jednoduse ukazal jak se tam kruci ty kolecka toci...
Super clanek, konecne jsem pochopil, jak to mechanicky funguje. Rozhodne lepsi, nez ty politicke agitky :-D
Ty seš nějakej náročnej. Běžnej redaktor Autorevue umí akorát popisovat plasty v interiéru, pocity při jízdě a to, jestli je předmětné auto pussymagnet nebo ne. Cokoliv s technickou znalostí je tabu
Mně baví i ty agitky. :-)) Ideální je obojí. Tento článek je samozřejmě super, taky bych se přimlouval za další díly.
Klidně může být takových technikých článků i víc;-) -karburátor - lambda sonda - rozdělovač - automatická převodovka uvnitř - atd.
Rozdělovač bych už nechal odpočívat v pokoji a karburátor taky.
Vcelku by ma zaujimalo ako sa da rozdelit tocivy moment symetricky bez toho aby sa ot na oboch napravach nelisili - nikde na o tom nikto nezmienuje a aktivne diff. vacsinou funguju na zvysovani svornosti [Subaru] alebo kladenie odporu [Honda]Ak by ste vedeli odpoved a podelili sa o nu, bol by some velmi rad.
Pokud je potřeba rozdělovat točivým moment trvale nesymetricky ve prospěch jednoho výstupu (např. pro zadní kola u 4x4) je potřeba aby ozubená kola na koncích výstupních hřídelí v diferenciálu, do kterých zapadají satelity, měla rozdílný počet zubů. Konstrukčně to je řešitelné např. v lineárním provedení. Každý diferenciál je v podstatě planetová převodovka.
Hmm, panove, diki tohle [a moznot trochu vic] umim i ja; ale nezda se mi ze napr cayenne alebo nejnovjesi quattro (40:60) to maji osetrene cisto cez prevodove pomery -> ono to produkuje dost trenia [=> mensi ucinnost] + Cayenne ma uzaverku...Kdyby tu byl nejakej opravdovej odbornik, co se do toho rozumi vice nez normalne technicky informovani laici. ;-)
Konstrukčních řešení nesymetrických diferenciálů je samozřejmě více a jejich popis přesahuje rámec laicky orientované diskuze. Například zmíněné quattro 40:60 obsahuje šnekový diferenciál Torsen typ C, který má také charakter planetového převodu viz (http://www.torsen.com/products/T-3.htm). Tření je tam určitě dost a je to tak dobře, protože na tření je založen princip samosvorných diferenciálů torsen
ono nie je trenie ako trenie [bohuzial] - teda pokial tomu dobre rozumiem - vsetky diferaky maju rozdelenie 50/50 tociveho momentu aj ot. pokial nemaju ziadne vnutorne trenie [tj. bez konania prace] to by potom znamenalo, ze awd SUV s asymetrickym awd a ~100% uzavierkami su pekne zlozite a zeru hrozne vykon motora [mat namiesto klasickeho premostenia zvlast prevody na uzavierku...]//hmm.. tomu sa mi moc nechce verit, ale hadam to moje obmedzene IQ raz pochopi :-)
nějak se tam ten odkaz celý nevešel, takže pokračuje ještěal/schlupf/schlupf.html
tuky: pro lepší pochopení jak je diferenciál odvozený od planetové převodovky se podívej dolů na stránku http://www.arstechnica.de/index.html?name=http://www.arstechnica.de/auto/differential/schlupf/schlupf.html
tuky: nevím jestli si rozumíme. Každý diferenciál je v podstatě planetová převodovka u které záleží na konkrétním uspořádání (průměrech kol) jestli bude moment rozdělován na výstupy v nějběžnějším poměru 50:50 nebo v poměru jiném. A funkce 100% závěrky se dá dosáhnout prostým zablokováním tohoto převodu.
tomu rozumiem - ale trochu mi nejde do hlavy ten asymetricky tocivy moment - ked totiz mam rovnake ot.; tocivy moment by mal byt ten isty na oboch poloosiach, ak zmenime pomer ot. a zaradime prevod na jednu poloos, zmenia sa ot. aj pomer sily prechadzajuci na kazdu stranu diferaku [co ale sposobi, ze diferak bude vykazovat pri priamej jazde podstatne vyssie trennie ako pri 50:50]; => ak premostim klasicky dif. dostanem 50:50; ak premostim dif s prevodovkou na jednej strane, dostanem nerovnomerne rozdelenie ot na pooosi => nemoznost jazdy v priamom smere; iba ak aj premostenie bude riesene prevodmi - aby sa ot na oboch poloosicah rovnali.// diki za odpovedi, uz dlho tu nebola takato diskusia
tuky: Najdi si ten odkaz co jsem uvedl o pár příspěvků výše. Když se podíváš dole na stránce jak je Planeten und Differentialgetriebe na barevný obrázek označený A tak snadno pochopíš kde je ta finta. Pohon se přivádí od převodovky na část nakreslenou červeně a přes šedé volně otočné satelity se rozvádí na zelené kolo s vnitřním ozubením (1. výstup) a žlutý pastorek (2. výstup). Pokud budou oba výstupy na kolech jedné nápravy, tak budou za mít jízdy v přímém směru i stejné otáčky. Na zeleném kole ale síla působí na podstatně větším poloměru než tatáž síla na kole žlutém. Takže při stejných otáčkách obou výstupů bude na zelený působit podstatně větší moment než na žlutý. Bez jakékoliv závěrky, jedná se o otevřený diferenciál! Satelity se přitom na svých čepech prakticky netočí
Symetricky je rozdělován točivý moment v klasickém otevřeném diferenciálu, tedy v tom který je v autech nejrozšířenější. Rozděluje točivý moment stále symetricky v poměru 50:50 bez ohledu na to zda se kola otáčejí stejnou nebo rozdílnou rychlostí.
Ahoj. Bohuzel nemas pravdu.Pri zataceni se moment symetricky rozkladat nemuze...je to dano zmenou prevodu pri zataceni...Vetsi moment se privadi vzdy na vnitrni kolo.Vypocet vypada asi takto: Mk=Mk1+Mk2. Mk1= k.Mk ....moment na vnitrnim kole Mk2 = (1-k).Mk....moment na vnejsim kole k....koeficiet diferencialu....Pokud by toto nabylo uplne srozumitelne jeste to vyplyva z jineho predpokladu:P=Mk.O P...vykon privadeny do diferencialu Mk..krutici moment privadeny do diferencialu O...uhlova rychlost...O= 2.Pí.n N..jsou otacky.Z toho to pylne ze zmena otacek meni hodnotu krouticiho momentu..takze kdyz zatacis zmeni se otacky na jednotlivych kolech a tim i kroutici momenty na jednotlivych kolech.
Starec: svůj názor formuluješ mlhavě a nesrozumitelně. Jednak předpokládáš že při zatáčení se nějak mění převody v diferenciálu, což není pravda, počty zubů jednotlivých kol jsou stále stejné ať jede auto rovně nebo zatáčí. Co je to koeficient diferenciálu taky neupřesňuješA za druhé vycházíš z mylného předpokladu že naopak výkony na každém kole jsou stále konstatní, takže při snížení otáček se musí zvýšit jeho moment, což také není pravda. V extrému bys u auta jehož jedno kolo stojí a druhé se protáčí musel tvrdit, že to stojící kolo přenáší nekonečně velký moment aby byla splněna podmínka zachování výkonu.Naopak, stojící kolo přenáší úplně stejný moment jako to protáčejícíse, ale nepřenáší žádný výkon. Celý výkon v takovém případě jde na protáčející se kolo, které má ovšem dvojnásobné otáčky a tedy přenáší polovinu vstupního momentu. Druhou polovinu pak přenáší stojící kolo a momenty obou se proto stále rovnají.
Tak to si se trosku spletl ne ? To je nesmysl.
Pokud pojedu napriklad do zatacky, kola na naprave budou mit jine otacky, budou mit jinou adhezi, tudiz i jiny kroutici moment na kazdem kole. Aby jsi mel porad kroutak rozdeleny 50:50, musel by jsi jet rovne, kola by se musely otacet stejne bez rozdilu.
Alda: představ si kladku přes kterou je přehozené lano se stejnými závažími na obou koncích. Když zanedbáš váhu samotného lana a setrvačnosti, jedná se o vyváženou soustavu kde oba konce lana táhnou za kladku stejným dílem, v poměru 50:50. Rukou můžeš libovolné závaží posunout do jiné výšky a druhé se odpovídajícím způsobem přesune taky. I při pohybu konce lana pořád táhnou shodnou silou.Stejně jako ta kladka se chovají satelity v diferenciálu. Dovolí vzájemný pohyb výstupů (jejich rozdílné otáčky), ale stále je zatěžují shodnou silou.
Vana666: No clovece kdyz tak nad tim premyslim, mas pravdu. Teda jestli to dobre chapu, tak pokud budu mit jedno kolo na naprave ve vzduchu s nulovou adhezi a bude se protacet a druhe bude na zemi, bude na stojicim presne takovy moment, jako na protacejicim se kole. Tudiz tak maly, ze nedokaze s autem pohnout.
Alda: je to přesně tak
To docilis uzaverkou mezinapravoveho diferencialu, nebo spojenim obou naprav napevno tj. bez mezinapr. difu, napriklad u Suzuki Jimny.
Aha ted to ctu znovu a tobe se jedna o tocivy moment. Hmm toz to nevim, asi by jsi musel jet porad rovne, nezatacet atd.:-D. Nevim.
Přesně tak! To by totiž popíralo samotný SMYSL diferenciálu ;-)
kurde je to složité jak karburátor :-)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.