Čerstvě dezinfikované ruce si s řadou materiálů uvnitř auta nerozumí. Foto: Richard Herbich

Čerstvě dezinfikované ruce si s řadou materiálů uvnitř auta nerozumí. | Foto: Richard Herbich

Kůže, plasty a látka na volantu nebo řadicí páce mohou při častém kontaktu s agresivní dezinfekcí vysychat a praskat. Foto: Pixabay

Kůže, plasty a látka na volantu nebo řadicí páce mohou při častém kontaktu s agresivní dezinfekcí vysychat a praskat. | Foto: Pixabay

Pokud dojde ke kontaktu dezinfekce s materiálem, je vhodné mít v autě ubrousky pro otření přímo daného typu materiálu. Foto: Richard Herbich

Pokud dojde ke kontaktu dezinfekce s materiálem, je vhodné mít v autě ubrousky pro otření přímo daného typu materiálu. | Foto: Richard Herbich

Když nám dezinfekce ukápne na čalounění, setřeme ji co nejrychleji vhodným prostředkem. Foto: Richard Herbich

Když nám dezinfekce ukápne na čalounění, setřeme ji co nejrychleji vhodným prostředkem. | Foto: Richard Herbich

Není novinkou, že interiéry automobilů patří mezi ta nejšpinavější místa, se kterými lidé každodenně přijdou do styku. Ostatně některé studie už mluvily o volantech a řadicích pákách vozů  v horším světle než v případě záchodových prkének .

Není novinkou, že interiéry automobilů patří mezi ta nejšpinavější místa, se kterými lidé každodenně přijdou do styku. Ostatně některé studie už mluvily o volantech a řadicích pákách vozů v horším světle než v případě záchodových prkének.

V době řádění koronaviru a jeho šíření kapénkovou infekcí tak nejsou ani interiéry vozů zrovna bezpečným místem. A především tedy u vozidel, která jsou sdílena v rodině nebo v práci.

V době řádění koronaviru a jeho šíření kapénkovou infekcí tak nejsou ani interiéry vozů zrovna bezpečným místem. A především tedy u vozidel, která jsou sdílena v rodině nebo v práci.

Dosavadní výzkumy uvádějí, že koronavirus přenesený kapičkami při kýchnutí či zakašlání dokáže na pevném povrchu ulpět značně dlouho dobu, v řádu hodin až dní, načež se takto zasažené plochy stávají po tuto dobu infekční.  

Dosavadní výzkumy uvádějí, že koronavirus přenesený kapičkami při kýchnutí či zakašlání dokáže na pevném povrchu ulpět značně dlouho dobu, v řádu hodin až dní, načež se takto zasažené plochy stávají po tuto dobu infekční.  

Kromě mytí vlastních rukou je tedy i čistota interiérů vozů silným zájmem nás všech. Podobně jako dopravní podniky městské hromadné dopravy nyní pravidelně dezinfikují svá vozidla...

Kromě mytí vlastních rukou je tedy i čistota interiérů vozů silným zájmem nás všech. Podobně jako dopravní podniky městské hromadné dopravy nyní pravidelně dezinfikují svá vozidla...

...určitě je skvělou prevencí před nakažením i pravidelná dezinfekce vnitřku svého vozu. Zejména pokud nejste sami, kdo auto používá.  Více v článku...

...určitě je skvělou prevencí před nakažením i pravidelná dezinfekce vnitřku svého vozu. Zejména pokud nejste sami, kdo auto používá. Více v článku...

Kůže, plasty a látka na volantu nebo řadicí páce mohou při častém kontaktu s agresivní dezinfekcí vysychat a praskat. Foto: Pixabay
Pokud dojde ke kontaktu dezinfekce s materiálem, je vhodné mít v autě ubrousky pro otření přímo daného typu materiálu. Foto: Richard Herbich
Když nám dezinfekce ukápne na čalounění, setřeme ji co nejrychleji vhodným prostředkem. Foto: Richard Herbich
Není novinkou, že interiéry automobilů patří mezi ta nejšpinavější místa, se kterými lidé každodenně přijdou do styku. Ostatně některé studie už mluvily o volantech a řadicích pákách vozů  v horším světle než v případě záchodových prkének .
9
Fotogalerie

Dezinfekce na ruce může poškodit auto. Expert radí, jak tomu snadno předejít

Chemické dezinfekce, kterými si takřka celý rok čistíme ruce, mohou mít neblahý vliv na materiály ve vnitřku auta. Jak zabránit poškození?

V rámci doporučeného opatření „tří R“ (ruce, roušky, rozestupy) proti koronaviru si mnoho z nás pravidelně dezinfikuje ruce a poté sedá do auta – typicky po nákupu nebo návštěvě lékaře. Prostředky, kterými si ruce dezinfikujeme, často obsahují agresivní chemikálie: alkohol, peroxid vodíku, glycerin, různé parfémy a barviva.

Části našich vozů, kterých se pravidelně dotýkáme, trpí tak jako tak a pokud na ně saháme čerstvě vydezinfikovanýma rukama, opotřebení urychlujeme. Co tedy dělat? „Po aplikaci dezifekčního gelu bych rozhodně doporučoval počkat, než zaschne,“ radí  Stanislav Mikoláš z firmy Ecoservis, která se zabývá čistěním vozů již více než dvacet let. „Dezinfekce obsahují alkohol, izopropylalkohol, typicky 50 až 80 procent i více, a ten je agresivní na všechny povrchy. Při kontaktu s těmito látkami nejvíce trpí kůže, o Alcantaře ani nemluvě. Pokud vám dezinfekce kápne na látku, v některých případech by mohlo dojít ke změně barvy,“ dodává.

Případnému poškození je možné alespoň částečně předejít impregnací materiálů, ať už látky nebo kůže. Impregnace zabraňuje propadání kontaminantů dovnitř látky a obecně kontaktu cizích látek (nejen dezinfekce, ale třeba i agresivního potu na dlaních) s materiálem. Impregnovaná látka nebo kůže také dává více času na otření, pokud nám dezinfekce na materiál ukápne.

Pokud si už vnitřek auta upatláme od dezinfekce, je vhodné mít po ruce ubrousky, určené přímo na daný typ materiálu – v případě látky a kůže v obchodech je nejčastěji najdete pod anglickým označením upholstery wipes nebo leather wipes. Pan Mikoláš doporučuje investovat do kvalitnějších výrobků, tedy ne vysloveně supermarketových produktů. Zvláštním případem jsou velmi citlivé materiály typu klavírového laku, dřeva nebo karbonu. U nich je nutné dezinfekci okamžitě setřít kvalitním bavlněným hadříkem - kvalitním a bavlněným proto, že u jiných materiálů hrozí poškrábání.

Poškození materiálů se tedy dá snadno předejít trpělivostí, prostě počkat, než nám dezinfekce na rukou zaschne. Impregnace čalouněných prvků, jichž se uvnitř auta často dotýkáme, je dobrým nápadem i pokud si ruce nedezinfikujeme. A pokud už dojde ke kontaktu dezinfekce s materiály, mějte po ruce vhodné prostředky k jejímu šetrnému otření.

Doporučujeme

Články odjinud