Toyota Corolla Verso D-4D: praktická a agilní (megatest)

Kapitoly článku:

• Výrobní cyklus, facelift, vzhled, interiér
• Výbava, cena, za volantem, sedadla, ergonomie
• Místo vzadu, třetí řada sedadel, zavazadlový prostor
• Naftový motor D-4D, zvuk, dynamika, spotřeba
• Měření pružnosti a zrychlení, jízdní vlastnosti, řízení, podvozek
• Hodnocení, plusy a minusy, technické parametry
• Kompletní fotogalerie

---

Když Renault v devadesátých letech poprvé představil své malé MPV Scénic postavené na bázi kompaktního Méganu, nepředpovídali mu mnozí dlouhý život. Co s relativně malým a vysokým autem nabízejícím prostor pro pět cestujících jako běžný osobák a jen průměrný zavazadelník? Zájem kupujících však všechny kritiky umlčel. Mnozí více oceňovali větší prostor pro cestující, které klasické kombi neumí nabídnout, a klidně oželeli větší prostor pro zavazadla. Ze Scénicu se stal hit a záhy bylo jasné, že vůz tohoto typu nesmí chybět v nabídce žádné renomované automobilky.

Tip: Stáhněte si video: nižší kvalita (17,2 MB), střední kvalita (30,2 MB), vyšší kvalita (44,7 MB)

Toyota se svým kompaktním MPV nespěchala a přišla s ním až v roce 2001 spolu s představením deváté generace modelové řady Corolla na frankfurtském autosalonu. Od největšího světového výrobce automobilů všichni čekali vůz designově i technicky takřka dokonalý a výsledná podoba byla zřejmě pro mnohé zklamáním. Podoba vozu sice nebyla nijak odpuzující, ale postrádala výraznější rysy, neměla čím zaujmout. Corolla s dnes již typickým přídomkem Verso patrně nebyla na trhu tak úspěšná, jak si u Toyoty představovali, a přišlo, co přijít muselo – velká modernizace.

Japonští výrobci nikdy neměli problém s tím předělat neúspěšný model brzy po jeho uvedení na trh a stejný postup zvolili i u Toyoty a její Corolly Verso. Po pouhých dvou a půl letech prodeje dali stop nevýrazné popelce a nahradili ji svěží princeznou. K vnějšímu designu přidali i pár změn v interiéru, vylepšili podvozek a protáhli jeho rozvor, nabídku rozšířila sedmimístná verze a mnoho dalších drobností. Mezi novinkami se objevil i vylepšený přeplňovaný naftový dvoulitr D-4D se stopatnácti koňmi (85 kW), který měl pod kapotou i námi testovaný vůz.

  

  
Nový kabátek je nápaditý

Z šedé myšky vysportovanou kráskou

Vizážisté, kteří si vzali Corollu Verso do parády, odvedli skvělý kus práce. Ačkoli byly základní rysy vozu upraveny jen lehce, dokázali designéři Toyoty změnit vzhled vozu takovým způsobem, že jej samotná automobilka ráda prezentuje jako zcela nový model. Osobně bych jej označil spíše za velký facelift, z jehož běžného rámce se vymyká pouze prodloužení rozvoru o nezanedbatelných 15 centimetrů. Design vozu je nyní svěží a moderní, zejména jeho zadní partie působí mezi běžnou konfekcí velmi neotřelým dojmem, a pokud jej postavíte vedle původního modelu, budete si myslet, že je dělí alespoň deset let vývoje.

  

  

Kromě zadních světel, zajímavých tvarem i čirým překrytím, zaujme také negativní sklon C sloupku, na MPV výrazné lemy blatníků nebo vždy stříbrné a zajímavě střižené střešní nosiče. To vše dodává Corolle Verso dynamické až sportovní vzezření. Bokům dominují hladké plochy a opticky vyvážené křivky, které vzhledu dodávají na noblese. I přesto, že testovaný vůz byl dodán v maximálně fádní šedé barvě, na silnici se rozhodně neztrácel a přitahoval pohledy nemalého počtu kolemj(e)doucích. Ve světlejších barvách je pak k nepřehlédnutí; upřímně se přiznám, že design vozu mě velmi zaujal a ve své třídě nemá v mých očích v tomto směru mnoho srovnatelných konkurentů.

  

Provedení exteriéru nezůstává nic dlužen ani interiér, který je stejně originální a ještě více sportovně laděný. Palubní deska je sice mohutná, ale díky své členitosti působí poměrně lehkým dojmem. Na zajímavosti ji dodávají výdechy ventilace otočené o 90 stupňů proti běžným zvyklostem a krátká a vysoko posazená středová konzole. Její výška je omezena umístěním řadící páky, kterou nenajdete klasicky na středovém tunelu, ale „vytrčenou“ právě ze středové konzole. Atraktivní je i provedení výplní dveří, nezklamou ani potahy sedadel kombinující tmavě šedý a stříbrnočerný potah. Celému interiéru vládne pravě tato barevná kombinace nepostrádající sportovní šmrnc, i plasty jsou výlučně černé nebo doplněné o hliníkový dekor. Kvalita provedení všech detailů nezůstává nic dlužna jménu Toyota, i materiály jsou kvalitní, škoda jen, že plasty jsou v jádru všechny tvrdé a měkčená je pouze jejich tenká vrstva na povrchu.

  

  Interiér je sportovně laděný

Sportovní nádech podtrhuje výrazné boční vedení sedadel, tříramenný volant a bíle podsvícená optitronová přístrojová deska. Takto provedený interiér na první pohled překvapí a působí, jako by byl trochu nevhodně přejatý z auta úplně jiné kategorie, toto je přece rodinný vůz. Pokud ale „přerostlou“ Corollu lépe poznáte, zjistíte, že takový design skvěle kopíruje její charakter.