Neobvyklou dobu si automobilka Peugeot vybrala pro uvedení modelu 307 CC na český trh (zima loňského roku). Naštěstí naplánovaný test, který jsme s tímto autem absolvovali, připadl na poslední zimní dny, kdy se teploty vyšplhaly až ke dvaceti stupňům celsia.
Kapitoly článku:
Pro začátek je nutné zmínit, že kdekoli se tento vůz objevil, vzbuzoval nemalou pozornost. Na tom má zásluhu nejen vzhled, ale zároveň i fakt, že se jedná o dva automobily v jednom. Konstrukčně vychází 307 CC z hatchbacku stejné řady, s nímž sdílí i stejnou příď. Od místa, kde se láme kapota s oknem, je ale vše jinak (samozřejmě pokud pomineme podvozek). Tak jako je to v případě menší 206 CC i zde je čelní sklo protáhlé více do středu vozu, aby se zajistila souměrná silueta vozu a co nejméně se zmenšil rozměr středového střešního dílu.
Na hranu, kterou tvoří rám okna u otevřeného kabrioletu, je třeba pamatovat především při nastupování. Pokud se vám to povede bez úrazu, pak vás uvítají dostatečně rozměrná přední sedadla posazená o 40 mm níže než u hatchbacku. Nabízejí dobrou oporu stehen i boční vedení těla a dostatečně dlouhý sedák. Místo na předních sedadlech je bez problémů. Usadí se zde i lidé většího vzrůstu a to především díky výškově nastavitelným sedákům obou předních sedadel, na místě řidiče potom i díky nastavitelnému volantu.
I když je vůz prezentován jako čtyřmístný, vzadu mnoho místa nečekejte. Lépe by mu sedělo označení 2 + 2. Při zcela posunutých předních sedadlech vzad, nezůstává v zadní části žádné místo na nohy. Omezen je i prostor nad hlavou, kde se při natažené střeše usadí pouze pasažér s výškou do 170 cm. Pasažéři vyšší už prostě zavadí hlavou o strop nebo spíše o zadní okno. Má na tom vinu ona zmiňovaná krátká střecha, která má skoro stejnou délku jako zadní okno. Tato délka je zapotřebí k tomu, aby se střecha dala bez problémů složit do zavazadlového prostoru.
Nahoře bez...
Po stisknutí a přidržení tlačítka mezi předními sedadly jí to trvá asi 25 sekund. Nemusíte se starat ani o žádné odjišťování „bajonetů“ nebo zámků, jak je zvykem u většiny kabrioletů. O vše se s naprostou přesností starají elektromotory, které zajišťují přeměnu z kupé na kabriolet a naopak. Nutností zde není ani zatažená ruční brzda a nastartovaný motor. Celý úkon lze provést i za jízdy, což je ale omezeno jen na velmi malou rychlost (cca do 10 km/ hod). Pokud ji překročíte, ozve se varovný signál, střecha se zastaví a displej vás vyzve, abyste zpomalili.
Sympatické je to, že i po „uklizení“ střechy do zavazadlového prostoru, zůstává ještě 204 litrů pro zavazadla. Při natažené střeše je to ještě o stopadesát litrů více (350 litrů), navíc je zavazadlový prostor dobře přístupný (otevírání zvenku je řešeno stejně jako v případě Peugeotu 607 tlačítkem v číslici nula – 307). Jedinou podmínkou pro stažení střechy je natažená síťka, která rozděluje zavazadelník na dvě části. Pokud tato přepážka chybí, střecha vůbec nereaguje.
Celý proces probíhá následovně:
- stisknutí a držení tlačítka stažení střechy (následující procesy probíhají automaticky)
- stažení předních i zadních oken
- vyklopení víka zavazadlového prostoru v protisměru jízdy
- uvolnění umělých krytů na zakrytí vzniklých otvorů
- složení střechy do zavazadlového prostoru
- přiklopení víka zavazadelníku.
Po stažení střechy zůstávají boční okna dole, lze je však jedním tlačítkem (to se nachází hned za ovladačem střechy, vedle něho potom vypínání airbagů spolujezdce) vysunout nahoru. I při stažené střeše a vytažených oknech je na předních sedadlech (do rychlosti 100 km/h) příjemné cestování. Potom už začíná posádku obtěžovat aerodynamický hluk a samozřejmě i vítr, který proniká za přední sklo. Na zadních sedadlech je to ovšem horší a to už při padesátce. Ale v parném létu to jistě někteří rádi vydrží.