Další Volvo na plyn

Po modelech vyšší třídy S80 a V70 se automobilka Volvo rozhodla dodávat i svůj sedan střední třídy S60 s pohonem na stlačený zemní plyn. Samozřejmě vozidlo nepohání pouze zemní plyn, ale jde o variantu, kdy lze přepínat mezi jednotlivými pohony.
Další Volvo na plyn
Základem po vestavbu plynového pohonu se stala varianta s atmosférickým pětiválcem 2,4 litru. Je trochu paradoxní, že u nás se spíše prosadil pohon na LPG (směs propan-butanu), přestože se obecně uvádí, že pohon na zemní plyn je oproti LPG ještě více ekologický a mimo jiné i levnější. Konstruktéry k tomuto řešení nevedlo samozřejmě nic jiného, než další alternativa pro motoristy, kteří chtějí ušetřit nějaký ten peníz za pohonné hmoty a úsporné vznětové motory nemají příliš v oblibě.

Ve Volvu S60 Bi-Fuel je samozřejmě vícebodový vstřikovací systém, který dokáže spalovat stlačený zemní plyn téměř s takovou účinností jako benzín. Vstřikovací čerpadlo bylo pro toto provedení mírně upraveno, aby i plyn dokázalo dávkovat s vysokou přesností. Právě proto byl do řídící jednotky přidán i nový software, který rozlišuje pohon na plyn a benzín a přizpůsobuje tak jednotlivé řídící pokyny pro vstřikování a zapalování. Plynová nádrž je umístěna v zavazadlovém prostoru, což samozřejmě znamená, že se jeho využitelná hodnota částečně zmenšuje, ale na druhou stranu mají všechna Volva, včetně modelu S60 zavazadlový prostor více než dostatečně velký.

Motor 2,4 produkuje v sériovém provedení 103kW (140k) a točivý moment 220 Nm a podle továrních údajů se hodnoty při pohonu na zemní plyn zhoršují jen nepatrně. Určitý rozdíl zde však je, což se projevuje i v jízdních výkonech. Největší rychlost vozu zůstává na hodnotě 215km/h, ale při zrychlení z 0 na 100km/h jde o zhoršení 0,5 s na výsledných 10,7 s. Stejný rozdíl je i u použití automatické převodovky. Spotřeba benzínu činí v kombinovaném provozu 8,8 litru/100 km, v plynovém režimu je to hodnota 8,2 kubického metru. Vůz je pochopitelně vybaven elektronikou hlídající plynovou náplň, takže ani při dlouhém stání se nestane, že by v plynové nádrži nějaký ten kubík ubyl. Elektronika také zajišťuje to, že v případě deformace nádrže, například při havárii, se plyn bude postupně upouštět tak, aby nemohlo dojít explozi nádrže pod vysokým tlakem.

Na náš trh se toto provedení nedostane, především kvůli nízké hustotě čerpacích stanic na zemní plyn, ale pro srovnání, za plynové provedení zaplatí zákazníci v Německu o 2900 EURO více než za běžné provedení, což je opravdu hodně, ale jednoduchými počty každý zjistí, že se tato investice v rozumném časovém horizontu vrátí, bez ohledu na to, že částečně přispěje i ekologii.

Přidat příspěvek

Nejnovější komentáře

TEST Jeep Compass 2,0 MultiJet: Horal mezi praktičtějšími crossovery

Jeep Compass 2,0 MultiJet

Nový Jeep Compass chce na rozdíl od hranatého předchůdce více cílit na městské zákazníky a bodovat svým stylem. Přesto mezi konkurenty zůstává drsnější variantou.

12.  12.  2017 | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

10.  12.  2017 | David Rusol | 32 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Renault Espace 1.8 TCe (minitest)

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 13 příspěvků