Zvlášť v zimním období jde o nepříjemnou situaci, která ale má své jednoduché a bezpečné řešení.
Nestává se to často, ale když už, tak v tu nejméně vhodnou chvíli, přesvědčili jsme se na vlastní kůži. Při cestě skrze posilvestrovskou sněho-ledovou kalamitu se hlavní stěrač (resp. lišta) před řidičem rozhodl, že se vydá do světa, ulétl přes čelní sklo a skončil bůh ví kde za autem. Což je krajně nebezpečné a nepříjemné ve chvíli, kdy potřebujete kvůli dešti se sněhem stírat o sto šest a kvůli solné vodě také často ostřikovat, aby nevznikaly bílé šmouhy.
Co s tím? Uprostřed českého venkova v neděli odpoledne a v takovém nečasu náhradní díl rozhodně neseženete a bez výhledu dopředu se pokračovat nedá, protože po pár kilometrech neuvidíte zhola nic. Řešení se však našlo, proto bychom se o něj s vámi rádi podělili.
Oba přední stěrače u aut mají stejný typ úchytů, u valné většiny nových modelů bývá ten před řidičem o něco delší. Stačí proto přehodit stěrač od spolujezdce před řidiče a máte napůl vyhráno – sice bude stírat menší plochu, ale alespoň uvidíte před sebe. Tím ale vzniká další problém: Jak zajistit, aby kovové rameno stěrače při pohybu nepoškrábalo čelní sklo?
V krizové situaci se nám osvědčily vlhčené ubrousky, které se netrhají. Typicky jde o ubrousky na utírání malých dětí nebo vlhčené hadříky z autokosmetiky pro ošetření plastů, kůže nebo dalších věcí. Případně podobné produkty na úklid domácnosti, které mají v každém supermarketu nebo vesnické večerce.
Ubrousek přeložte diagonálně a omotejte jím stěrač v místech, kde se dotýká skla – pro větší jistotu klidně dvěma ubrousky. To zajistí hladký a bezpečný pohyb stěrače po skle, aniž by došlo k poškrábání. Doporučujeme omotávat zespodu a po směru jízdy, stejně tak ubrousek či hadřík pořádně utáhnout, aby se neuvolnil.