Kapitoly článku:
Kulaťoučké tvary
C5 má velmi krátkou a vysoko končící příď, což je rovněž současným trendem stejně jako vyšší stavba karoserie. Zejména u verze kombi se zdá, že předěl mezi čelním sklem a přídí téměř neexistuje. I stupňovitá záď se u sedanu svažuje velmi pozvolně a je docela krátká. Tyto proporce jsou zcela odlišné od běžných sedanů německé produkce. Někomu se mohou líbit, někomu ne. Záď kombi je téměř svislá, víko zavazadlového prostoru zasahuje zhruba do poloviny nárazníku. C5 je v obou verzích poměrně oblá, hrany budete hledat těžko.
Součástí základních výbav jsou 15palcová kola s rozměry pneumatik 195/65 R, pouze sedan se šestiválcem má kola šestnáctipalcová. Šestnáctky sluší cépětce bezesporu lépe, pro verzi Break ale v seznamu příplatkové výbavy nejsou. Můžete si pořídit také lité patnácky, které stojí 17 tisíc. Ty byly i ve výbavě testovaného modelu.
Citroën C5 je veliký
Jak jsem již naznačil výše, uvnitř C5 je opravdu hodně místa. Díky rozvoru na zadních sedadlech, díky šířce zejména v oblasti loktů a ramen. Přední sedačky jsou hodně široké, takže se bez problému usadí i objemnější cestující, nicméně chybí výraznější boční vedení, které lze najít zejména u aut německé provenience.
Přední sedačky jsou pohodlné, uvítal bych ale vyšší tvrdost
a lepší boční vedení. Loketní opěrky by mohly být širší.
Sedáky jsou tvrdší než opěradla, na delší cestě, kdy jsem řídil prakticky bez přestávky šest set kilometrů, mne trošku pobolívala záda. Vůz disponoval sice elektricky nastavitelnou bederní opěrkou, nicméně ta byla umístěna příliš nízko, než aby mohla pomoci odlehčit bedrům. Možnosti nastavení sedaček jsou velmi dobré. V testovaném voze se nacházelo příplatkové kompletní elektrické nastavení, a to včetně výšky a náklonu sedáku. Opěrka hlavy je sklopná, nicméně už manuálně. Čalounění sedaček mělo světle šedé provedení.
Detail na levé a pravé přední dveře
Řidič má místa nadbytek.
Oběma předním sedadlům nechybí loketní opěrky, které jsou pro každé sedadlo zvlášť, což není u osobních vozů příliš obvyklé. Jsou však příliš úzké a blízko u sedačky, takže máte ruku na řadící páce. Loket z ní neustále padá. Raději bych měl jednu opěrku společnou pro obě sedačky, vyhovuje mi to více. Překvapující bylo, že spolujezdec má velmi blízko podlahu. V Mondeu či Superbu je možné nohy prakticky natáhnout, aniž to omezuje cestujícího vzadu.
Podlaha je u spolujezdce nezvykle mělká, málo zasahuje
pod palubní desku. Spolujezdec se tak zprvu cítí trošku stístěně.
Okolo řidiče i spolujezdce je dostatek odkládacích prostor, nedostatkem místa určitě trpět nebudete. Zaujmou otvírací kapsy ve dveřích, do nichž můžete schovat docela velké věci, aniž by si toho všiml kdokoliv zvenku. Docela velká kapsa je i vedle volantu, kde se nachází rovněž výsuvný držák na nápoje. Další dva držáky se nachází pod loketními opěrkami. Zkrátka místa je všude dost, ačkoliv to není na první pohled patrné.
Vzadu je místa rovněž dostatek, sedáky a opěradla jsou ale o něco měkčí, než by se mi líbilo. Nicméně sklon opěradla je optimální, takže si cestující nepřipadá „prkenně“. Uprostřed je loketní opěrka, v případě nouze se zde může usadit i třetí cestující, musí ale počítat s horším pohodlím.
Ačkoliv je vzadu místa dostatek,
přesto jsou přední sedačky vybrány v místě kolen.